viax

Trošku jakoby z pera Raye Bradburyho, hláška "You´re in the wrong world" mi bude dlouho znít v hlavě. Paralelní světy by slušelo prozkoumat lépe, v podstatě ta fyzikální část je jen naznačena, vůbec nevíme, jak se zadává adresa a jak zajistit, že se vrátím, odkud jsem přišel. Je to takové dobrodružství naslepo.

Nesmyslný, podivný, obrazově mnohotvárný film, který už nemusím znovu vidět, přesto některé obrazy mi již nikdy nevymizí z paměti. Pro mě snad nejhezčí závěrečné titulky ever.

Fakt dobrý! Sice mě Ferrell štve v každém filmu, ale tady nakonec tak nějak dobře padl do role. A Cena na konci jako třešnička na dortu.

Anotace je mnohem zábavnější než film. Dvě hvězdy jen za to, že se na ty lidi dobře kouká.

Jó, na Jihu uměj žít, slavit a veselit se! Ňákýho Yankeeho mezi sebe hned tak nepustěj. A bez Reese by ten film byl poloviční.

Vždycky potěší. Na ni i na něj se dobře dívá, špičkování je tak akorát, sem tam akce, žádné přeslazené scény, happy end. Co víc si přát? Vhodné zejména ve dny, kdy je všechno rubem nahoru, nic nevychází nebo jste dostali rýmu.

Kontakt jsem si užila už podruhé a stejně jako poprvé. Herectví Jodie Foster se mi nikdy neomrzí. Obrazové ztvárnění červích děr a jiných světů jakbysmet. Proč ovšem ten stroj nepoužili vícekrát? Když už ho tam tak měli... neporouchaný...

Film, který mi říká: "Sem musíš jet, tohle musíš vidět!" Ta spousta barev - je to skutečné? Ano, je, spousta barev, spousta lidí, jen se nebát, chytit první letadlo a s očekáváním čehokoli, jen ne nudy, vyrazit. Vyšší věk? Nevadí! Málo peněz? Nevadí! Zdravotní obtíže? Nevadí! Pocit osamění? Nevadí! Indie je všelék - s tou hudbou a lidmi kolem. Jen se tak ptám - kam šla Maggie?

Film, který nepotřebuje nic extra řešit, neprobíhá katarze, jen jsme tak unášení pomalým plynutím příběhu. Parta zpočátku nesourodých lidí se stane přáteli. Někdo změní světonázor, někdo konečně dospěje a někdo najde své místo ve světě. Takový je život a exotické kulisy tomu přidávají jakousi barevnou nadstavbu.

Cítím se ochuzená, že nesdílím nadšení. Jen zopakovat pár tónů a na nic jiného se lidstvo nezmůže? Ještě že alespoň ten Dreyfuss vlezl do lodě... stejně ho nemám moc ráda, tak ať udělá štěstí jako ten, kdo se vrátí po třiceti letech... ježíš! nebylo to před deseti lety? Tak on už je zase zpátky!