Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (715)

plakát

Stáhni mě do pekla (2009) 

Pokořitel Evil Dead? Ale kde že. Jeden z nejlepších hororů poslední pětiletky? Zcela určitě. Vyvážená porce humoru, který nepůsobí trapně(!) a solidně vyskládaného hororu s několika nepříjemnými lekačkami a drsnými scénami. Raimi si s umem hraje s hororvými klišé a dokazuje, že pořád umí. Stáhni mě do pekla, je paradním a hutným předkrmem před dalším dílem/remakem Evil dead.

plakát

Stalingrad (1993) 

Silné ve svém zoufalství a bezmoci... Zkrátka v emocích a hrůze válečného konfliktu. Horší je to u lehce nekonzistentního děje a zmatku v příliš mnoha postavách.

plakát

Stalker (1979) 

Abstraktní poetická podívaná o smyslu života... O naději, o lásce a slabosti, která je mnohdy víc než síla. Tři rozdílné povahy putují magickou krajinou, všichni ve své podstatě zoufalí, toužící splnit si své sny... Avšak během cesty dochází k jejich vnitřní promněně, která vrcholí konfrontací se samotným cílem své poutě, tajemnou komnatou příání. Je toho mnoho co lze o tomto filmu napsat. Naprosto unikátní pojetí. Není to jen film, je to poezie, je to obraz, je to naprostá harmonie... Jedinou "vadou" tak je, že všechny ostatní filmy, které jsem měl kdy možnost vidět, jsou kvalitou, hloubkou, atmosférou a v mnoha dalších směrech, minimálně o třídu pozadu... Přehodnocuji svých top 5 filmů.

plakát

Stalo se (2008) 

No ty jo! Docela solidní překvapení. Ta atmosféra zoufalství a beznaděje je tak intenzivní, že jsem filmu s klidným srdcem odpustil i tu hulvátskou režii a vyloženě trapný herce se snad ještě horšími dialogy.

plakát

Star Trek (2009) 

Po depresemi, temnotou a beznadějí napumpované Battlestar Galactice mi toto navoněné, blízkavé pozlátko nového Star Treku moc nesedí. Jasně, ke Star Treku tyhle ingredience tak nějak vždy patřily... Halt už mi ale asi není 12 a už nejsem tak naivní, abych to tvůrcům sežral i s naviákem. S vypnutým mozkem hezké 3 hvězdy.

plakát

Star Wars: Klonové války (2008) 

Jupinký, to je ale nářezovka/láčovka... Milé animované postavičky se tu mydlí hlava nehlava, roztomile se škádlí, pošťuchují a vesele juchají... Jinými slovy, kdyby mi bylo 11 a nebyli to sprzněné Hvězdné Války, tak bych byl spokojen. Takhle sledovat pouze na vlastní nebezpečí!

plakát

Stezky slávy (1957) 

Partička starých sešlých páprdů, v uniformách generálů, rozhodují o životě a smrti tisíců mužů. Generálové skrytí ve svých útulných zámečcích daleko od fronty vs. mladí vojáci, jenž každý den umírají v blátě a bídě zákopů smrti... Působivé, trefné, ukazující válku ve své nejabsurdnější podobě. Použil bych jednu větu z filmu, která skvěle vystihuje zvrácenou logiku pánů generálů: Jeden způsob jak udržet disciplínu je, sem tam zastřelit nějakého našeho muže.

plakát

Stmívání (2008) 

V záchvatu jakési masochistické nálady jsem se rozhodl, že se mrknu na tento teenage skvost. A musím uznat, že jsem byl překvapen. Čekal jsem čirý odpad. Ale ono to nebylo tak zlé. Pod vším tím patosem, hroznými dialogy, průměrnými hereckými výkony, vrstvením obehraných klišé, nehorázně přepálenou stopáží se skrývá "jen" velmi podprůměrný snímek. Takových 30% si zaslouží. Ano, je to těžko koukatelné, občas jsem se sebezapřením trpěl, ale není to nekoukatelné... Kdyby se to aspoň nebralo tak vážně!

plakát

Strach a hnus v Las Vegas (1998) 

Naprosto šílené a zběsilé. A naprosto geniálně vtipné. Kvalitu filmu nejvíce oceníte zejména jestli máte nějaké zajímavé drogové zkušenosti. Sice se může zdát, že dvě hodiny filmu, který vlastně nemá nějaký konkrétní děj, je moc, ale opak jest pravdou. Velmi sugestivní zážitek na který se jen tak nezapomíná... Zvláště úvodní scéna či scéna z baru plného ještěrů :-) Paráda.

plakát

Strom života (2011) 

Nádherný film, s hlubokým křesťanským podtextem. Krásné a dechberoucí obrazy jsou jen působivým pozlátkem, za kterým se skrývá širší a naléhavější odkaz. Film jsem chápal jako jakési vyznání, jako oslavu života. Kde bůh je připodobňován k otci (není to nutně náboženské vyobrazení, s podobným obratem přišel i Freud a mnozí další). Kdy otec není jen laskavý, ale dokáže být i krutý, pro jeho potomky nepochopitelný, avšak přesto si zahluhujicí lásku a uznání. Taktéž boha nelze pochopit, uchopit podle našich vědeckých měřítek... Můžeme v něj však věřit, milovat ho... Ač jsem ateista, film na mě hluboce zapůsobil. Chce to jen otevřenost, nebýt jen módním odrazem médií a jejich honu proti církvi... Jde o víru, ne o církev.