Poslední recenze (125)
Atlas (2024)
Atlas sází na jistotu - jednoduchá premisa, dobré obsazení, kýčovité dialogy. Scénář není špatný, je napsaný tak, aby vždycky fungoval. Problémem ale jsou cringe dialogy a špatně vypadjící CGI. Špatně vypadající, ne špatné, všechno působí až pohádkovým vizuálem. Kdyby se tvůrci drželi premisy a vymáčkli z ní více, byla by to inspirativní podívaná, ale to se bohužel nestalo. Obsazení Jennifer Lopez je odvážnou volbou a dostává se průměrného hereckého výkonu. Dokázal bych si v její roli představit někoho jiného, komu bych to věřil více. Zkrátka průměrná podívaná.
Poslední den (2024)
Takto se točí filmy pro mladistvé! Na první pohled zaujme netradiční vizuál filmu, jelikož řada tvůrců tvoří především videoklipy, a také nevšední příběh o premiantce Zibě, která má diagnostikovanou rakovinu a chce ukončit svůj život na konci dne, který tráví se svými nejbližšími kamarády. Film se může pyšnit především skvěle napsanými postavami a jejich chemií, ale také poutavou technickou stránkou filmu. Není to jen snímek o osobních strastech, ale především o tom, že i když si svůj život naplánujeme, vždy proběhne jinak. Poslední den je spektakulární podívanou s ohromným přesahem do života mladých lidí, a tak je více než pravděpodobné, že změní pohled na život někomu s podobným životním příběhem. [Zlín Film Festival 2024]
Bílý koník (2023)
Ohromné zklamání. Bílý koník je neskutečně nudným a vizuálně odpudivým filmem. Moc nerozumím tomu, proč se tvůrci rozhodli film vyrobit, i když dle pohledu neměli dostatečný rozpočet. Falešně doostřený obraz v postprodukci, nulové barevné korekce obrazu, sekající se zpomalené záběry a špatný zvuk - to je v kostce technická stránka snímku. Již po pár minutách jsem si uvědomil, že je děj prakticky o ničem a nebaví mě, a tak jsem úspěšně zbytek projekce prospal. Když jsem se na konci probudil, řekl jsem si, že jsem vlastně o nic nepřišel. Moc mě to mrzí, ale tento film je prostě velkým přešlapem. [Zlín Film Festival 2024]
Poslední deníček (6)
58. KVIFF: Letos agentem ČSFD
Už jen pár dní zbývá do začátku 58. ročníku MFF Karlovy Vary, a já se již tradičně zúčastním. Letos jsem dostal skvělou nabídku stát se ČSFD agentem, a proto budeme společně s týmem ČSFD monitorovat nejen dění na festivalu, ale také v kinosálech.
MFF Karlovy Vary je místem, kde se odehrává řada skvělých premiér za účasti čestných hostů, ale také příležitostí pro setkávání se a diskuzi nad současnou kinematografií. Pevně věřím, že si všichni návštěvníci letošní ročník užijí, protože nabízí spoustu zajímavých snímků, ale také doprovodných akcí.
A co vlastně letošní ročník nabízí? Pozornost upoutá snímek Mord zachycující tradiční českou zabijačku v režii Adama Martince, držitele Českého lva za krátký film; dlouho očekávaná dobovka Vlny Jiřího Mádla; dokument Marie-Magdaleny Kochové, Ta druhá, pojednávající o sourozenecké lásce; a animovaný film Kristiny Dufkové, Život k sežrání, který si odnesl cenu z festivalu v Annecy.
Ze zahraniční tvorby se nejvíce diskutuje o filmech Substance, který letos získal cenu za nejlepší scénář na festivalu v Cannes; a o novém snímku Yorgose Lanthimose, Milé laskavosti, který si odbyl svou světovou premiéru také v Cannes. Zahraniční snímky zastupují všechny žánry, a proto je jisté, že si každý divák najde to své.
Jako ilustrační obrázek přikládám fotografii festivalové atmosféry na loňském ročníku. Už teď se moc těším a na viděnou za několik dní ve Varech!
