Grogan

Hodně odlehčená epizoda, která nám ukazuje, kolik se toho dá za jednu noc zažít. Máme tu podvodníka v baru, nákup drog, který se zvrtne, "zmrtvýchvstání" (kolegy policisty z Mentalisty), projížďku vozem s rozvážkou novin a nakonec i opravdovou vraždu (kterou tentokrát v podstatě zavinil Monk svým čmucháním). Plus skvělá parodie na kapitána Americu. ("Pardon, já musím jít spát. A tady kolega musí jít zachraňovat Gotham." - "To dělá Batman.") Akorát ta záminka, proč je Monk fascinován tou neznámou ženou, tady si asi autoři zapomněli nastudovat pořádně fakta o transplantaci...

Skvělá epizoda s morálním dilematem. Na jednu stranu potřebujeme nové technologie na obranu Země a vyspělé rasy se tak nerady dělí, takže to byla pro tým vítaná změna, když jim Euronďané nabídli takové technologie. Sam i Jack se zdáli být ochotni nepitvat podrobně situaci, ale nakonec byli přesvědčeni podívat se hlouběji a když zjistili pravdu, tak by pro ně cena získání technologií byla příliš vysoká. Popravdě si myslím, že závěrečné nevpuštění Alara do SGC byla strategická chyba - v SGC by měli nad situací kontrolu a mohli od něj získat nějaké technické znalosti nebo zkonstruovat jejich technologii, pokud by Alar chtěl přežít, tak by musel spolupracovat. Jediná zásadnější výtka je chování Daniela Jacksona v první polovině dílu, že měl pravdu se nedá popřít, ale to, že nedal pokoj a opakovaně podrýval Jackovu pozici během vyjednávání svými všetečnými otázkami, i když mu Jack dal jasně najevo, že není vhodná doba ani místo, tím mě pořádně štval. Případné pochyby a neshody by se během počátku vyjednávání neměly řešit před protistranou, ale napřed je probrat spolu a v soukromí. Zkušený diplomat (jak Daniela několikrát v seriálu popisovali) by tak základní věc musel znát, ale ten trouba tam dělá veřejně ofuky a ještě se diví, že se to Jackovi nelíbí, utrhuje se na Sam a Hammonda, kteří myslí na blaho Země. Působivá závěrečná scéna mezi Jackem a Sam poté, co Jack nechá zavřít iris, skvěle zahraná scéna bez jakýchkoliv zbytečných dialogů. Taky skvělý René Auberjonois v hostující roli nezklamal.

Replikátoři byli na začátku zajímavější než Goa'uldi, byly to prostě jen mašiny, které neměly na práci nic jiného než se množit a tím ničit všechno kolem sebe a bylo daleko těžší je zničit. Zároveň je scénáristé šikovně zakomponovali do příběhu tak, že představovali větší hrozbu, ale z logických důvodů se věnovali vyspělejší asgardské galaxii a my s nimi museli bojovat v naší galaxii nebo přímo na Zemi jen výjimečně, jejich objevení mělo vliv i na náš vztah s Asgardy a jejich pomoc v boji s Goa'uldy. Tahle epizoda, kdy hned na začátku jeden replikátor vyhladí celou posádku (skvělý napínavý teaser, skoro jako z Akt X), tuhle hrozbu po úvodu v minulém díle dále rozvádí. Linie Carterové ukazuje, že se lidé musí o tomto novém nepříteli učit a že Replikátoři se ze svých chyb umí poučit, takže zdejší malé vítězství v dlouhodobém měřítku nic moc neznamená, ponorka zase nabízí trochu akce a tady ještě není závěrečný transport od Asgardů v poslední vteřině otravným klišé (jako v 9+10. sérii). Přesto tenhle season opener nepatří k mým nejoblíbenějším, hadi byli možná horší nepřátelé, ale díly s nimi mě většinou bavily více. Co mě v téhle epizodě vadí, jsou neustálé narážky, zdůrazňující heroičnost SG-1 ("už jsme zase zachránili svět", byla to úplná hračka", "už vám ta záchrana světa zevšedněla?", "zvládli jsme to docela dobře") nebo scény, kdy je divákovi přímo (instalace druhé brány trvala dlouho, protože na tom nedělala Sam) nebo nepřímo (major Davis nedá rozkaz k odpálení ponorky, dokud mu to Daniel Jackson milostivě neodkýve) podsouváno, o kolik jsou členové SG-1 lepší/důležitější než další lidé spolupracující na programu brány. Mimochodem, v minulém díle mi vždycky vadilo, že si SG-1 jen tak vzala bránu pro svou záchranu na Thorovu loď, co kdyby jiný SG tým byl ve vesmíru v úzkých a musel se rychle evakuovat na Zem? Skončili by na dně mořském, ale to je asi v pořádku, co? Možná si to tvůrci zpětně uvědomili a snažili se to zalepit Hammondovou větou "momentálně venku žádné týmy nemáme" (to ale byla náhodička, co?)

O hodně lepší než předcházející část, hlavně proto, že se tu už tolik neřeší vztah Jolinar/Martouf/Carterová, dokonce je tady jejich vztahový propletenec částečně vyřešen. Máme tady rozvíjení charakteru pro Sam, kdy vidíme něco z jejího vztahu s otcem, což pro mě byla u ní oblíbená linka a podobné scény nám ukazují, jak moc se jejich vztah změnil poté, co Jacob dostal druhou šanci na život. I Martoufovy a Danielovy pokřivené vzpomínky slouží k nějakému účelu, u Martoufa jde o již zmíněné řešení vztahu s Jolinar, u Daniela pokračování dějové linky z Forever in a Day. Jen ten Jackův flashback s Charliem mi přišel takový zbytečný a do děje nic nepřinášející, že si Jack vyčítá jeho smrt, to není nic nového. Teal'c byl skoro celý dvojdíl od ostatních oddělen, ale alespoň dostal heroické zachránění zbytku týmu. Sympatický mi byl i charakter Aldwina, i přes jeho pragmatismus v řešení situace (to ale vypadá jako filosofie všech Tok'rů než jeho osobní postoj). Smíšené pocity mám z odstranění Sokara a návratu Apophise na post hlavního záporáka. Jak jsem zmínil, po tom humbuku, který se kolem Sokara dělal od začátku 3. série, pak jeho konec byl hrozně rychlý a jednoduchý, přitom potenciál měl obrovský a image ďábla mu seděla. Na druhou stranu, Apophis má výhodu osobního nepřátelství s celou SG-1 (to až do Baa'la jiný Goa'uld neměl), což bylo vidět i v tomhle díle a po svém návratu už nepůsobil jako taková lama v zlatým oblečku. Pořád si stojím za tím, že kulisy Netu působily jak z béčkového akčňáku a na to, jak měla být Sokarova krev mocná, tak hlavní charaktery (i ten jeden vedlejší) neměly žádný problém její efekt setřást. Celkem solidní 4 hvězdy....

Průměrná epizoda, kde z hereckých výstupů nejvíc zaujme Bronislav Polozcek, snaživý mladý detektiv Dlouhý a záporák Jiřího Bartošky. Okruh podezřelých je tentokrát dost široký, člověk zírá, kolik známých herců se autorům podařilo do jednoho dílu napasovat. Ovšem to závěrečné rozuzlení je tak debilní, to to po sobě žádný scénárista nečetl? V jedné větě říct, že vrah setřel z lahve všechny otisky a zároveň, že jedny otisky tam logicky musely bejt, to si přece navzájem odporuje. Buď měl mít vrah rukavice (jenže podle popisu šlo o neplánovanou vraždu) nebo by setřel otisky všech, tedy i číšníka. Adamovská tradičně zbytečná a z neznámého důvodu s ní policista celý případ konzultuje.

Přátele a jejich skvělý humor mám moc rád, ale jsou určité epizody, které jsou pro mě prakticky nesledovatelné, z jednoduchého důvodu - že se v nich Rachel chová jako tak příšerná a sobecká SVINĚ, že se mi při jejím sledování doslova otvírá kudla v kapse a všechno ostatní to v tu chvíli přehluší. O to horší je, že takových storyline bylo za těch let víc, některé se táhly delší dobu a nikdy jí to nikdo nevyčetl, spíš ji v tom kolikrát ještě chování ostatních povzbuzovalo. Její sobecké chování bylo většinou orientováno na Rosse, v menší míře i na některé z ostatních. Proto to taky komentuji v téhle epizodě, protože být na místě Monicy, tak ji snad kopnu do prdele, ať se vzpamatuje. S Rossem nikdy nic neměla, přitom byl volný celý rok a kdyby se Chandler neprořekl, tak by ji dál nezajímal. A teď se chová, jako by na Rosse měla patent a obviňuje Julii, že jí ho ukradla? A Monica se má cítit provinile, že šla s přítelkyní svého přítele na nákupy a prosit o její odpuštění? A obyčejným nákupem se jí má Monicu snažit ukrást? Tenhle story-arc s Julie byl první, kde se mi Rachel jako charakter naprosto zhnusila (a pár podobných nás ještě čeká). Navíc podle pokrouceného náhledu scénáristů je asi chování Rachel naprosto v pořádku a Julie je tady ta "manipulativní mrcha" (i když se k ní snaží být milá, nikdy nebyl vidět náznak, že snad neupřímně). Podobné díly nemůžu objektivně hodnotit, protože Rachel je pro mě táhne ke dnu, tak žádné hodnocení udělovat nebudu. Jestli někdo její chování omlouvá nebo v tom vidí humor, tak pro mě za mě, ale já mezi tyhle lidi rozhodně nepatřím.

Nemám rád u detektivů předpojatost, že když je někdo urazí nebo jim nesedí, tak hned o té osobě usoudí, že musí být něčím vinná a snaží se je dostat. U Natalie to v průběhu seriálu bylo nejméně třikrát, i tady mi vadilo, jak hned nasazuje na svého bývalého spolužáka, protože "ji na střední rozplakal" (tady cituji přímo kapitána). My jako diváci bohužel od začátku víme, že je vinný, což je škoda, trochu kontroverze a nejistoty bych vedle její "jistoty" uvítal. Nicméně pan Monk jako pečlivý komorník válel a v Seanu Astinovi byste hrdinského Sama z Pána prstenů možná ani nepoznali, toho arogantního zbohatlíka hrál výborně. Je tady pár povinných stupidních náhodiček (oběd u Nataliiných rodičů, kde popíší zločin tak přesně, že v tom Monk hned vidí díry) a chabých důkazů (signál mobilu - ten může být pěkně nepředvídatelný i na stejném místě, tak mohl zrovna náhodou být). Nejvíc mě točil ten závěrečný důkaz - tak záporák ho jen tak nechal rok viset v garáži, i když se ho mohl dávno zbavit. No dobře pro Monka, jinak by se po roce nic nedokázalo.... Nicméně jinak dobrá epizoda, tyhle povinná stupidní vodítka jsou holt pevnou součástí seriálu, takže je zmiňuju spíš jen ze zvyku, v dobrých epizodách je v pohodě překousnu.

Skvělá epizoda, která nám rozvíjí mytologii seriálu (Asgardi a jejich vztah k Zemi, Smlouva o chráněných planetách), představuje nové charaktery - Cronus je typický arogantní Goa'uld (byť dobře zahraný), ale hlavně Nirrti a Yu měli daleko větší potenciál - Nirrti byla jeden z mála Goa'uldů, kteří se snažili na sobě pracovat a vyvíjet se po technické stránce (neviditelnost, pokusy o vyvinutí dokonalého hostitele), zatímco ostatní Goa'uldi byli zaneprázdnění sezením na trůnu a posloucháním toho, jak je lidi uctívají, technologie se až na výjimky nesnažili nijak vylepšovat (napadá mě jen Apophis). Yu byl příkladem pragmatického, možná i "neutrálního" Goa'ulda, který je ochotný spolupracovat s lidmi a držet dané slovo, i když jedná hlavně ve svém zájmu (kdo koneckonců ne, že?). Máme tu také trochu charakterového podhoubí pro Teal'ca, Jacka a Sam, hlavně Jackovu funkci diplomata bylo radost sledovat a později to ještě v seriálu hrálo roli, naopak Samina zkušenost s Jolinar byla později uložena k ledu a s tím i schopnosti, které díky ní měla. Co se týče Teal'ca, tak svou pomstu na Cronusovi dostal a to dokonce v dvojím provedení.

Přijde jenom mě nechutný, že Ted svým dětem vypráví o tom, jak si jednou málem dal (nebo opravdu dal?) trojku? Nevím teď z hlavy, kolik je jim let, ale každopádně je to divný téma k hovoru zrovna od otce (nehledě na věk). Že celá ta historka nemá s tím "jak jsem poznal vaši matku" vůbec nic společnýho, to není nic překvapivýho.

Jednoduchá detektivní zápletka, kde tentokrát celé rozuzlení případu a dané motivace jsou jasné a logické (někdy se tak Monkova série jen tváří), i ten finální důkaz je dost přesvědčivý. Plus Monk v roli nadšeného asistenta trenéra a později náhradního trenéra pobavil ("chci hrát na 110%" - "špatný nápad, navíc matematicky nemožný"). 5 hvězd ale nedám, protože nesnáším ty náhodičky, kterými je Monk obecně strašně prošpikovaný, v některých dílech není jejich kumulace až tak velká, ale třeba tady je jich na můj vkus trochu moc - namátkou třeba tohle: zrovna v tomhle díle dcera Natalie dělá referát o DNA a voila, zrovna DNA je tentokrát pro vyřešení případu nezbytná, smrt by prošla jako nehoda, ale náhodou je mrtvá zrovna Juliinou trenérkou, kapitán si náhodně vybaví starý nevyřešený případ a současný případ vede zrovna k jeho vyřešení, náhodou způsobený požár a superčestná pachatelka, která se chce (oproti většině normálních lidí) přiznat a nechat se zavřít...