Recenze (1 040)
Ať vejde ten pravý (2008)
Pecka mezi oči. Nekompromisní severské drama proplouvající mezi několika žánry.
On, hrdina dne (1927)
Nápaditý scénář zakrývá fakt, že Harold Lloyd má do Bustera Keatona a Charlese Chaplina svým komediálním talentem daleko. To ale nic nemění na faktu, že jde o skvělou komedii nejen pro fandy grotesek němé éry.
Napoleon (1927)
Opravdu rozmáchlé zpracování života jednoho vojenského velikána. Sice jsem viděl "pouze" 270minutovou verzi, ale i tak musím konstatovat, že až na pár natahovaných pasáží šlo o nezapomenutelný počin. Pro mě rozhodně stravitelnější než Kolo života, starší film Abela Gance.
Jazzový zpěvák (1927)
Nedá se svítit, ale i přes až příliš jednotvárné postavy a chatrný děj je Jazzový zpěvák prostě paráda. Každé pěvecké vystoupení Ala Johnsona mě spolehlivě dostalo a pomohlo se povznést nad slabší pasáže filmu.
Fantom opery (1925)
Výborně natočená adaptace klasického díla s dokonale zvládnutou výpravou a maskami. Většina herců předvádí též nadprůměrný výkon. Rozhodně stojí za zhlédnutí.
Křižník Potěmkin (1925)
Technické kvality snímku se nedají upřít, bohužel v porovnání se Stávkou došlo ještě k většímu zploštění postav a děje. Chápu, že to byl požadavek doby, nicméně to i tak minimálně v mém případě kazilo dojem z filmu.
This Film Is Not Yet Rated (2006)
Velmi pěkné, ale narozdíl od jiných dokumentů až příliš lineární. Co se ovšem týče informací, které jsem ze snímku nabyl, tak ty byly za hranicí toho, co jsem očekával. A to jsem byl připravený opravdu na ledasco.
Kolo života (1923)
Koukat na tento film je sysifovská práce, abych použil podobných metafor jakých je ve filmu nepočítaně. Ve chvíli, kdy se objeví světlá chvilka v podobě zajímavého dějového vývoje, je o pár minut později shozena naprosto nepochopitelným chováním postav. Vše je sice velmi slušně natočeno a jednotlivé "slogany" filmu jsou okatě prezentovány (Norma jako oběť), ale vše je příliš rozvláčné a prostinké, že to nezachrání ani jinak slušné herecké výkony a výborná práce kamery (především vlakové scény).
Přehlídka smrti (1925)
Bohužel na rozdíl od ostatních hodnotících jsem nebyl ze snímku příliš nadšen. V době, kdy Francouzi a Němci točili syrové snímky přišli Američané s přehnaně patetickým filmem se scénářem jak vytrženým ze slabšího románku pro ženy. Dvě - tři scény člověku v hlavě uvíznou, ale jako celek film nepřináší divákový žádný silný zážitek.
Třicet dva krátkých filmů o Glennu Gouldovi (1993)
Zajímavý projekt, ale jednotlivé celky jsou úrovní kvality natolik nevyvážené, že nemůžu hodnotit výše.