Recenze (1 036)
Deset dní, které otřásly světem (1928)
Velmi působivé dílo, u kterého jsem většinu času zvažoval absolutní hodnocení, ale poslední dvacetiminutovka byla oproti zbytku filmu natolik kvalitově roztříštěná, že jsem nakonec o bodík nucen ubrat. Přesto podle mě nejlepší Ejzenštejnův film z 20. let. Mnoho nezapomenutelných scén, dokonalá práce s montáží... snad jen kdyby film nepojednával o neslavné události v odpudivě vylhaném pojetí.
Él (1953)
Skvěle natočené, ale scénář je jednoduchý a psychologie postav je natolik plochá, že mě to nedokázalo dostatečně upoutat. Na podobné téma navíc vznikly i další snímky, které tento film zastiňují v mnoha ohledech, především po stránce děje. (Např. Hitchcockova Rebbeca apod.)
Slimák (2006)
Příjemná odreagovačka, bohužel v tomto žánru vzniklo mnohem zajímavějších filmů, tenhle zaujme nejvíce herci a okatou poctou několika klasikám zároveň.
Zapomenutí (1950)
Velmi silné sociální drama. Na film z padesátých film neskutečné tempo vyprávění, výborné snové scény a perfektní režisérská i scénaristická práce. Můj první, ale rozhodně né poslední Buňuel.
Nouzový východ (2008)
Velmi dobře vystavěné drama z 50. let, které staví především na dialozích a hereckých výkonech. Samotné téma už je lehce otřepané, ale Sam Mendes přesto i v něm nachází nové cesty.
Čaroděj ze země Oz (1939)
Krásný muzikál, který splňuje vše podstatné, co lze od tohoto žánru očekávat, navíc nabízí nádherné technicolorové provedení, perfektní postavy, roztomilou Judy Garland... a mnooooho dalšího. A minimálně znát Over The Rainbow a původ hlášky "Asi už nejsme v Kansasu..." je povinnost.
Ať vejde ten pravý (2008)
Pecka mezi oči. Nekompromisní severské drama proplouvající mezi několika žánry.
On, hrdina dne (1927)
Nápaditý scénář zakrývá fakt, že Harold Lloyd má do Bustera Keatona a Charlese Chaplina svým komediálním talentem daleko. To ale nic nemění na faktu, že jde o skvělou komedii nejen pro fandy grotesek němé éry.
Napoleon (1927)
Opravdu rozmáchlé zpracování života jednoho vojenského velikána. Sice jsem viděl "pouze" 270minutovou verzi, ale i tak musím konstatovat, že až na pár natahovaných pasáží šlo o nezapomenutelný počin. Pro mě rozhodně stravitelnější než Kolo života, starší film Abela Gance.
Jazzový zpěvák (1927)
Nedá se svítit, ale i přes až příliš jednotvárné postavy a chatrný děj je Jazzový zpěvák prostě paráda. Každé pěvecké vystoupení Ala Johnsona mě spolehlivě dostalo a pomohlo se povznést nad slabší pasáže filmu.