Deset dní, které otřásly světem

Plnokrevná propaganda, z níž jde strach. 1) Pamatuji si vlažné, zdrclé politicko-výchovné působení reálného socialismu, kterému nikdo nevěřil. Z kin a z televize znám i propagandu z padesátých let - nadšenou, avšak většinou stále s jistým nadhledem či alespoň s atmosférou. Tohle je ale jiné kafe._____ 2) Brutální, bezohledná, vášnivá, zaujatá, přesvědčivá propaganda filmu prozrazuje, že ji dělali mistři. Působivost pohyblivého obrazu je silnější, než je-li obraz doprovázen čteným komentářem. Jen občas probleskne úderné heslo._____ 3) Tvůrci dostali k dispozici rozsáhlé zdroje: filmový materiál, kostýmy, zbraně, vojenské jednotky. Točili na původních místech (například interiér Zimního paláce). Jako konzultanti byli přizváni Leninova žena Naděžda Konstantinovna Krupská a Nikolaj Iljič Podvojskij, který ve filmu hrál sama sebe._____ 4) Plán uskutečnit premiéru filmu k 10. výročí VŘSR nevyšel. Postupná stalinizace si vyžádala své - 29letý Sergej Eisenštejn musel z filmu vyřadit mnoho osob, které revoluci vedly: Lva Davidoviče Trockého (zavražděn 1940), Vladimira Antonova Ovsejenka (popraven 1938) či Vladimira Ivanoviče Něvského (popraven 1937). Dobové ohlasy byly vcelku příznivé, i když nechybělo mnoho ostrých výhrad. Od roku 1933 se film přestal promítat vůbec._____ 5) Dmitrij Šostakovič napsal novou hudbu v roce 1966 později známou jako Октябръ - opus 131. V roce 2011 Berd Thewes zrekonstruoval, doplnil chybějících dvacet minut k delší verzi filmu a nahrál původní soundtrack Edmunda Meisela._____ 6) Malý ale věcný historický exkurs: sportovec._____ 7) Tři hvězdičky odrážejí mé rozpoložení, podobné jako po zhlédnutí Triumfu vůle. Účinná propaganda si zaslouží hvězdiček pět. To, k čemu film sloužil - stalinismus - odpad. Bezzubý průměr vyjadřuje moje rozpaky. (08.12.2016)

Tento film společně s Křižníkem Potěmkin zajistil režisérovi slávu. Několik scén zde posouvá slavnou filmovou montáž ještě dále. Ejzenštejn zde používá i sekvence z rapid montáží (kulomety a střihy na tvář kulometčíka). Díky tomu jde i po téměř sto letech o působivé filmařské dílo. Dramaticky se zvedají mosty, aby odřízly revolucionáře od celých dělnických čtvrtí... (23.11.2017)

Dá se sice říci, že vizuální řeč zprostředkovaná montáží dostatečně vykresluje emoce a směřování jednotlivých scén a není tudíž potřeba rozumět všemu do detailů. Jenže při poměrně dlouhé stopáži se jednotlivé epizody slijí do vířivého kaleidoskopu rychlých střihů, které bez podrobnější znalosti historické situace nemusí dávat smysl. Nedokážu posoudit, nakolik za to může vynucené přestříhání filmu, ale v určitém momentu jsem se začal ztácet v tom, kdo je kdo a kdo je proti komu. V mnoha komentářích tady na CSFD se píše, že se jedná o lepší film než Potěmkin - dovolím si namítnout, že tomu tak není - Potěmkin má velmi čistou, přehlednou strukturu, která dovoluje porozumět i člověku bez předchozích znalostí - strhne svým revolučním nadšením takřka každého a vystačí si s filmovým ztvárněním reality. Naproti tomu Oktyabr je v některých momentech až nepřehledný, svou historickou doslovností nutí diváka neustále přemýšlet, co se to ve filmu právě děje a jakou postavu to právě sleduje. I přes to je to naprosto zásadní podívaná, která ukazuje nejen fantastické Ejzejštejnovo zvládnutí montáže, ale i sílu tehdejší sovětské avantgardy v té nejryzejší podobě. (07.12.2009)

Okťabr pôsobí ako maximalistické vzdanie pocte revolúcii, jej exploadačným parametrom a živosťou, ktorá ju energicky posiala. V rámci každého jedného jediného triedneho odbojára. Vari niet takého zbabelca, ktorý by sa nečinil. Ľudia, nebo, boľševici, menševici, triedni útočníci, triedne obete. Až na zlého a krutého cára a jeho krvilačnej družiny. Tá je prekreslená zvýrazňujúcimi podlými vlastnosťami a ľud je naproti tomu prikrášlený iba pohnútkami budovateľstva a nového začiatku. Montáž je maximálne novátorská, rýchla, preskakujúca, ale ani v náznakovosti nie je precítená s niektorými robotníckymi motívmi, ako z hľadiska folklóru tomu bolo trebárs v Dovženkovej Zemi. Čiže z perspektívy dokumentárneho a priestorového - maximum, čo sa týka spätosti a motivačných ideáloch kolektivizácie - chabé 3. (28.02.2016)

S Ejzenštejnem byla proslulá sovětská montáž na absolutním vrcholu, což nejlépe prezentuje právě tenhle unikátní rekonstrukční snímek. Tempo vyprávění je zásluhou nekonečně kreativní juxtapozice celou dobu vražedné a dokonale odráží stoupající politickou i válečnou vyhrocenost popisovaných událostí, a samotná montáž je věc na dlouhý odborný rozbor a ještě delší obdivný dopis směrem k dvojici geniálních režisérů. Tohle dílo představuje skutečné obrazové umění, nikoli bez hlavy a paty jako tehdejší surrealistické nebo dada filmy, nýbrž s cílevědomou autorskou vizí obsaženou v každičkém záběru i doprovodném titulku. Ozvučená verze s hudbou od Shostakoviche tomu pak dodává ještě větší grády... (09.12.2015)