Marze

V prvnim dilu se popisuje genocida Spanelu na Floride a dalsi krutosti.Dale to jak se vyvijelo v severni a jizni Americe pripustnost miseni ras.Druhy dil pojednava o socialnim darwinismu,eugenice a vedeckem rasismu,ktere rozdmychavaly genocidu v britskych koloniich.V Indii pod britskou nadvladou zemrelo 30milionu Indu.Dokiment se zminuje o prvnich koncentracnich vyhlazovacich taborech Nemcu v Namibii.V tomto si Britove a Nemci mohou podat rucr.

Hezké seznámení s myslivectvím. Je to určitě potřebné když chybí predátoři, ale stejně se mi to zdá divné hobby když někdo k tomuhle má sklon. "Ulovení srnce je takové vzrušení, že to je lepší jak orgasmus" říká v dokumentu jede z myslivců. To už možná hraniší s fašistickou rétorikou, ale režisér možná tímto smrem nestranně nenásilně dokument směřuje.

Na Kypru jsem byl z říjnu.Ve vnitrozemí i u moře. V pět odpoledne tma, ale jinak fajn. Autoři dokumentu zde jak je vidět byli v lukrativnější části roku.

O vědcovi, který milovat zbraně a vyvíjet je. Místo žánru krimi nebo mysteriózní jde spíš o sci-fi. Není pochyb o tom, že tohohle chlapíka chtělo zabít hodně zpravodajských služeb, takže není zajímavé kdo ho zabil. Naopak se zdá, že tyhle monstra by se měly likvidovat už v kolébce. Jen si představte kdyby se projekt zdařil a Irák byl jako jediná arabská země schopen vypouštět satelity. Tedy spíše Islámský stát. Poslední slovo která by jste slyšeli by byla "Aláh je velký".

Film dobře zachycuje islandskou kulturu. Mentalitu lidí. Způsob jak spolu v Reykjavíku komunikují na párty a pijí. Příběh je to vzrušující. Co se stalo je překvapivé a pro mě také zábavně směšné. Na rozdíl od nového filmu Amundsen jsem cítil hroznou ledovost.

Na závěr je z Amy sedmadvacetiletá hudební celebrita zničená tím, co v branži dokázala, na pódiu se marně opírá o mikrofon a nakonec se jí, dost možná pouhý krok před katarzí, ve spánku zastaví srdce vyčerpáním. I když je zřejmé, že všechna špatná rozhodnutí udělala slavná zpěvačka sama, po závěrečných titulcích zbývá pocit, že na jejím osudu se podepsali nejen všichni, kdo se kolem ní točili, ale i její fanoušci, diváky v sále nevyjímaje. Kapadiovi se na základě autentických videozáznamů i rozhovorů povedlo vykreslit příběh spalující romance s londýnským povalečem, která vedla nejen k závislosti na návykových látkách, ale především k té partnerské, která se nakonec ukázala být stejně bezvýchodná. „Bylo strašné sledovat, jak se někdo tak něžný a úžasný a vřelý stává ztracenou troskou,“ popsal „objevitel“ fenoménu Amy Winehouse Nick Shymansky pro The Observer, jaký vliv měl na zpěvačku z počátku velmi nevázaný vztah s klukem, se kterým se potkala na večírku v londýnském pubu Good Mixer. Jenže Kapadiovi naštěstí ve snímku nejde o samoúčelné laciné bulvární detaily. Na základě popisovaných mezilidských vztahů se mu daří velmi přesvědčivě a srozumitelně vysvětlit, jak důležité bylo vzájemné setkání dvou ztracených duší, které si kupodivu porozuměly, pro hudbu Amy Winehouse. Její autorský blok, jejž rozbil až telefonát, v němž ji Blake, ze kterého měla hlavu v oblacích, rozhodil sdělením, že spolu už dál nemohou být. Což se v začátcích jejich vztahu stávalo často. Poo jednom z drogových záchvatů Amy poté, co ji ošetřili v nemocnici, naložil Shymansky zpěvačku do auta a odvezl mimo civilizaci a sehnal doporučení do rehabilitačního centra. Těsně před jeho branami, když si Amy Winehouse začala „stavět hlavu jako sedmileté dítě“, její otec poznamenal, že vlastně vypadá fajn a místo na kliniku ji vzal domů. „Nemám na to čas. A když si táta myslí, že jsem v pořádku... Snažil se mě poslat na odvykačku, ale já nechtěla jít,“ vetkla zpěvačka příhodu do slov slavné skladby. Právě to, s jakou dávkou upřímnosti a prožitku svoje uvnitř skutečně soulově chmurné písně psala, je jedním z nejzajímavějších aspektů celého snímku, který trvá přes dvě hodiny. Dobře je v něm vidět i to, že slavnou melodií Rehab, která prý vznikla dřív, než Amy Winehouse stihla přijít na to, jak chutná crack a heroin, teprve všechno jen nevinně začínalo. „Nemyslím si, že jsem ji zničil. My dva jsme se našli a jistí lidé by si měli uvědomit, že měla své závislosti, ještě než jsme se poznali,“ obhajoval se po zhlédnutí filmu zpěvaččin exmanžel. Navzdory přesvědčení ji podle všeho usmrtily ty starší – hlavně alkohol, jehož přísun už zpěvaččino tělo vysílené bulimickými záchvaty nezvládlo. Díky dobovým záběrům je pozoruhodné sledovat, s jakou intenzitou uměla Amy Winehouse věci prožívat. Celkově jde o emocionálně intenzivní snímek.

Jako Pražák jsem byl zde mnohokrát. Cílek s Fialovou jsou milá dvojice a Cílek umí vše podal velmi zajímavě.

Jsou zde ke sledování dvě zajímavé linky. Vývoj raketové techniky a vědcův podivný život v kultu praktikující sexuální orgie s drogami. Motiv vraždy se mi zdá uvěřitelný.

Noir film Claire Denis otáčí obvyklé thrilerové zvyklosti na hlavu. Věnuje více pozornosti postavám, než vyprávění nebo akci. Po shlédnutí si nebudete jisti, jestli jste úplně porozuměli co se stalo. Film funguje jen z hlediska nálady a atmosféry.

Takový průměrný detektivní příběh.