Oralfabet

Kdybych nevěděl, že se to (údajně) pořádně rozjede až v dalších sériích, možná bych skončil po té první. Není sice špatná, ale prostě trochu nevýrazná. Naštěstí má dohromady jen dvě hodiny, takže mi utekla velice rychle a hned se vrhnu na další, potenciál je tam vidět značný. Znělka je boží. 7/10

Stejně jako Evil Dead 2 (což je asi ze všech filmů, co jsem kdy viděl jediný, který bych k tomuhle dokázal přirovnat) je tohle sice bráno jako hororová komedie a přitom (alespoň v mých očích) není ani jeden z filmů doopravdy děsivý a regulérních vtipů v žádném z nich člověk také příliš nenajde. Kouzlo obou filmů tkví v zapálení mladých režisérů pracujících s neexistujícím rozpočtem, v jejich neúnavnosti a v naprosto šílených, neskutečně kreativních a i po letech stále skvěle vypadajících gore efektech, jejichž nechutnost se oba filmy během své stopáže neustále snaží překonávat. Ten komický aspekt většinou tak nějak přirozeně vyplyne z over the top povahy filmu, i když tady bylo i pár doopravdy vtipných scén ("i kick ass for the lord"). No, když to vezmu kolem a kolem... Nebudu asi nikdy Braindead úplně zbožňovat, ale stejně jde o dosti pozoruhodný film (zvlášť, když si člověk vezme, že stejný režisér natočil dost možná nejslavnější filmovou trilogii všech dob), který mě svým zvráceným způsobem strašně bavil. 8/10

Lepší neznamená Dobrý. Pořád se to bere strašně vážně na to, jak stupidní to ve skutečnosti je, pořád jsou tam tuny cringe a wtf scén (víceméně cokoli, co Flash vypustí z huby, závěrečná snová sekvence), postavy fungujou jednotlivě o něco líp, ale jako tým pořád chemii zoufale postrádají a záporáci s jejich krychlema jsou stále stejně směšní. CGI stále po většinu času odporné. Na druhou stranu to vzhledem ke stopáži uběhlo docela rychle (i když jsem si to musel rozdělit na dvě části), dává to celý trochu větší smysl a jistou atraktivitu lze najít i v epických rozměrech příběhu. 4/10

"I am the lizzard king, I can do anything." Stone si v mých očích konečně polepšil. Co jsem tak slyšel, je tam hodně věcí dost nepřesně a něco si Stone prostě vymyslel, jsou tam věci, co se daly rozhodně vypustit a některé aspekty příběhu, co by mě víc zajímaly, jsou zase jen nakousnuty... Ale to všechno je mi nakonec tak nějak jedno, protože tenhle film ve mě zanechal velice silný dojem a posílil mou (už tak silnou) lásku k The Doors... Nejvíc si tady cením toho, že psychedelická, trippy kvalita hudby kapely se promítla i do způsobu, jimž byl film natočen. Jo a Kilmer je absolutně fantastický, v tom se asi všichni shodnem. My Ranking of Jims and Pams: 1. Jim a Pam z Kanclu 2. Jim Morisson a Pamela Courson.9/10

Po dvou excelentních Altmanech tentokrát trochu zklamání. Hráč je sice určitě nadprůměrný film, ale poměrně dlouho se pohybuje jen opravdu těsně nad průměrem. Z velké části prostě film není nijak zvlášť vtipný ani napínavý (ne, že by musel být jednou z těch věcí, ale vtipnost či napínavost bych asi od podobného námětu očekával) a zaujme tak asi hlavně prostředím Hollywoodu a trochu netradiční hlavní postavou. Ke konci už je to o něco lepší, začne být zřejmější motiv úniku od reality a ignorování věcí, které by být ignorovány neměly. Pointa, která přijde v úplném závěru je sice asi trochu předvídatelná, ale stejně skvěle funguje a utvrdila mě v tom, že i přes lehké zklamání nemůžu jít pod 7/10

The Devil's Backbone je super název, tak nevím proč je to tu vedeno jako Devil (to je jako českej překlad nebo co?)... S filmem samotným jsem ale naštěstí nadmíru spokojen. Mám prostě slabost pro Del Torův mix pohádek a hororů, a tady to díky skvělému prostředí a výrazným postavám v mých očích fungovalo jako celek možná i lépe, než v mnohonásobně známějším Faunově Labyrintu, i když žádná scéna tady asi nebyla tak nezapomenutelná jako ta s dlaňoočkem (jemuž tak budu říkat, neboť o jeho pravém jménu nemám navzdory jeho nezapomenutelnosti nejmenší ponětí). 9/10

"There'll be other drugs, Vincent." "I know. I just really liked those ones." Bylo mi jasný, že se mi to bude líbit, tři super herci, jedna místnost, Linklaterovy dialogy... Otázkou bylo jen, jak moc se mi to bude líbit, a odpověd zní: převelice. Vzhledem k tomu, že jsem předtím od Linklatera viděl jen Before Trilogy (boží) a Slackera (ne moc boží), překvapilo mě, jak skvěle se popasoval s ryze dramatickým námětem, o zvraty tu není nouze, divákovy sympatie vůči postavám se neustále mění, ony postavy všechny působí naprosto skutečně a trojrozměrně... Nemám si prostě nač stěžovat. Snad kromě toho efektu, co byl použit poté, co si dal Vincent lajnu. 9/10

Jako poslední jsem z Parkovy Vengeance trilogy shlédl první film (nevím proč) a musím říct, že v mých očích jde celkem jasně o nejslabší kousek... To ale vypovídá především o genialitě Oldboye a Sympathy for Lady Vengeance, protože i tohle je zběsile originální, emocionálně vyčerpávající jízda plná úžasných záběrů, kruté ironie a nečekaných zvratů. Vlastně je to tak trochu Coenovka na korejský způsob, i guess, každopádně prostě skvělá podívaná. Jo a scéna s pokusem o harakiri musela být snad z celé trilogie tou nejabsurdnější a pochopitelně mi přišla geniální. 9/10

Bože, to přehnaně dlouhé sexuální obtěžování Barbary Crampton hlavou Davida Galea... Yikes. Jinak... Překvapivě poutavý příběh, super nechutnosti (+ nějaká ta ne až tak super nechutnost, viz začátek komentáře) a boží Jeffrey Combs jako Herbert West. 8/10

"Kdybyste chtěli abych to napsal znovu... místo neurotická nebo psychotická bych použil slovo jako... dobrá." Po delší době jsem zas chtěl vidět film, co mě totálně rozdrtí, no a pan Trier se toho úkolu zhostil s vervou jemu vlastní... i když Emily Watson měla na tom drcení snad podíl ještě větší. Prostitutkovský úbor ještě nikdy nevypadal míň sexy... Tyvole a ty zvony. 9/10