podoustev

Sakra, ten Strach nějak přitvrzuje... poslední Labyrint byl taky dost psycho. Doufám že u tohohle nechce zůstat nafurt? Každopádně Hádek tady ze sebe asi vymáčknul maximum, scénář mu naordinoval snad všechny herecký polohy co si lze představit. Bohdalka naopak v úloze nezvykle úsporný, hodně mlčící, ale obličejem maximálně prožívající. Tleskám i Epsteinovi za scénář.

Naprosto božská podívaná, která u mě předčila i tolik glorifikovanej Most. Jejich suchej humor můžu, jejich sebeironii můžu ještě víc. Každej díl má hlavu a patu, je originálně vypointovanej, nikde to neskřípe ani netlačí na pilu, délka dílů akorát na to, aby skončil v nejlepším a zbytečně nenatahoval. Absolutně nelituju těch tří a půl hodin strávenejch v kině na předpremiéře (Kino Sněžník - Děčín).

Pro mě lepší než jednička, má to větší švih a Dvořák s Trojanem hrajou snad taky líp než v prvním díle (jestli to ještě jde). Zároveň se to Strachovi podařilo ukočírovat tak akorát, aby to nesklouzlo do pitoreskní trapnosti (jako u všech ostatních současnejch pokusů o pohádky). Vica mi tam nevadí, poněvadž je pro mě osobně nejkrásnější tuzemskou (a Slovenskou) herečkou. Ale souhlasim s tim, že ona moc hrát neumí. Ona hraje jen těma laníma očima, což tady naštěstí stačilo. Jen prosím tu Bílou příště fakt ne... ještě že přišla až na konci, kdyby mě tahle patetická záplava pseudo něžnosti převalila už při začátku, musela bych se nejdřív zotavit a pak to teprv dokoukat.

Námět skvělej, ale realizace to trochu ubíjela, dlouho se nedělo vůbec nic, postavy jakoby neměly obsah, jen se na sebe dívaly a to ještě bez emocí. Konec byl povedenej. Těšila jsem se na hudbu, která tomu dá patřičnej náboj, ale nějak jsem ji tam neslyšela nebo si ji vůbec nepamatuju? Čtyři hvězdy za silný téma podle skutečný události. A taky jako poctu panu Stránskému.

Ne s každým to téma rezonuje, ale u mě se zrovna trefili. Když mi táhlo na patnáct, taky jsem řešila že mě nikdo nechce a že se mnou všechny kámošky akorát ořou. V tom věku vám to prostě banální nepřijde ani trochu a líbilo se mi citlivý ztvárnění psychiky tý holky, páč to co se jí honilo hlavou, bylo dobře vidět i bez zbytečnejch slov. A z toho závěru mě dost zamrazilo.

Čekala jsem to lepší. Při odchodu z kina jsem bojovala s dojmem, že jsem se vlastně nic novýho nedozvěděla. Celej film čekám a čekám, s čím se vytáhnou, co mi teda vyrazí dech a překvapí mě, ale celej film působil jako předehra k něčemu, co nepřišlo. Uznávám, na úplným konci přece jenom nějaký překvapení přišlo, ale vzhledem k tomu, jak trailer působil jsem prostě čekala něco intenzivnějšího. Asi se ten holokaust u nás rozebírá víc než v Rakousku, asi se o něm víc mluví a točí filmy, páč oběti se rády ukazujou, kdo jim jak ubližoval. Ale stejně mě - je 21. století a člověk by čekal, že všechno už vyšlo na světlo boží - přišla reakce hlavního protagonisty absurdní. Nejdřív prohlásí jen tak věcně mezi dveřma, že jeho otec zabil spoustu lidí a pak se několikrát sesype, když vytáhne záznamy z archivů. Ok, asi už jsem toho o válce viděla moc.

Vejdělek, jak ho známe. Je dle mého názoru asi jediný, kdo v současný český tvorbě dokáže udělat komedii tak, aby nebyla trapná a uječená. Film lehce plyne s bohorovnou samozřejmostí, nabízí krásu všedního života, esenciální lidskou lásku i v situacích, který zrovna krásný a jednoduchý nejsou. Vejdělek skvěle zvládá vtipné momenty, které fungují přirozeně a minimalisticky (scénu na střelnici nelze zapomenout). Jednu hvězdičku jsem ubrala za opakování Žen v pokušení - Elišku Balzerovou jako by jen přesadil z filmu do filmu, postava je naprosto identická, což mě trochu nudilo.

Co to sakra mělo bejt?! Začátek se rozjížděl dost slibně v duchu severskejch detektivek, kamera senzační, lokace senzační... ale postupem času jsem nabyla dojmu, že ten scénář psal militantní ekoterorista v drogovym rauši. Téma je patetický, postavy jednají nelogicky, jejich profily jsou od začátku do konce černobílé aneb Zlí zkorumpovaní policisté proti hodným vesnickým bioženám. Do toho kriminální linka jako z béčkovýho hororu a happyend jako z telenovely.

Film, který mě po delší době opravdu dostal, aneb Nikdy si ani s nejlepšími úmysly nenechte navzájem lustrovat telefony! Skvělá kombinace sociálního dramatu s černou komedií, která vás nenechá ani na moment oddychnout, natož usnout. Poprvé v životě mě mrzelo, že neumím italsky, protože stíhat s takovou jižanskou kadencí briskních konverzačních přestřelů číst titulky bylo víc než náročné.

Výborná sonda do psychiky nechtěných dětí z nefunkčního rodinného prostředí, artová poetičnost záběrů a sporadické dialogy mě nijak nenudily, naopak tuto režisérčinu volbu oceňuji, protože mi pomohla uvědomit si a naplno vnímat beznaděj, křehkost a fantazijní svět, ve kterém Jarka žije. Pět dávám za posun od častého tématu "nešťastných pasivních dětí" do podoby "nešťastných aktivních dětí" - navíc beze ztráty realističnosti celého příběhu. ---- Neříkej mi mami, nejsem žádná stará kráva!! ----