Necrotongue

No, ani druhá polovina třetí sezóny pro mě nezačala úplně šťastně. Tyto díly založené na Abedově odlišnosti by nebyly vůbec špatné, kdyby je tvůrci nepoužívali tak často. Dvanáctá epizoda byla jako celek zase mimo mísu a původně jsem uvažoval jen o jedné hvězdičce, ale musel jsem téměř proti své vůli uznat, že mě některé frky docela pobavily. / Poučení: Nebuď posedlý sám sebou. A vlastně, nebuď posedlý.

Začátek dílu byl strhující, a přestože mě nepřítomnost strážce výtahu těžce zklamala, ve výsledku jsem si mohl úlevně vydechnout. V dalším průběhu sice pátá epizoda znatelně ztratila na tempu, ale nebyl to pro mě až takový problém, protože se v nezajímavém prostředí vedly zajímavé dialogy, porovnávala se umělecká díla, konspirovalo se, manipulovalo a na své si přišli i milovníci erotiky, jelikož došlo i na kozy. Na to, jak na mě zapůsobil pilotní díl, už jsem radši zapomněl, a teď si každou epizodu opravdu užívám. / Poučení: Ostražitosti není nikdy dost. Kanibalové číhají všude kolem.

Hmmm, tento komentář/recenze by mohl být volným pokračováním toho předchozího. Tvůrci mě minule otrávili muzikálem, nenechali mě ani vydechnout a v jedenácté epizodě se jim téměř podařilo dorazit mě svatbou. Ve škole. Humor se tu příliš nevyskytoval (alespoň ne takový, kterého bych si všiml) a o jediný vtipný moment se mi postarala Pierceova kamera, která dokonale detekovala rozdíly mezi přáteli a narušiteli. / Poučení: Nechme řeky stranou, jsou jistě i jiné záležitosti do nichž by se podruhé vstupovat nemělo.

Nevím jaký mají tvůrci seriálu důvod pro to, aby z každého vánočního dílu udělali katastrofu. Je snad Dan Harmon jehovista? Pokud chtějí tvůrci jakéhokoli sitcomu, abych jejich snažení zodpadoval, stačí, aby se vykašlali na humor, v dialozích začali používat rýmy a aby z celé záležitosti udělali muzikál. A to jsem si po úvodní likvidaci Glee klubu myslel, že se budu skvěle bavit. A figu borovú. / Poučení: Chceš mě naštvat? Zazpívej.

Po dvou předchozích dílech to byl z mého pohledu tentokrát trochu propad, protože mě devátá epizoda třetí sezóny zase až tolik neoslovila. Nebo alespoň její část. Abed je totiž jako Batman dokonalý, proto jsem taky nešel pod dvě hvězdičky, ale veškeré dění kolem fotbálku mě nechávalo chladným a vadilo mi i nevyužití všech postav ze studijní skupiny. / Poučení: Nenech se dohnat démony z dětství.

Zpočátku mě tento díl příliš neoslovil, protože to nebyl ani náhodou první Abedův dokument a myslím si, že by se tvůrci měli zaměřit radši na nějaký nový nápad, ale s postupujícím dějem mě osmá epizoda začala celkem bavit. Abych to uvedl na pravou míru; scénář ani provedení tohoto dílu nebyly nikterak úžasné, ale přesto jsem se mohl zasmát nad některými použitými humory, a nebyl jsem znuděný ani otrávený. / Poučení: Stokrát nic umořilo osla.

Šmarjá, to byla hovadina. To byla taková blbost, že jsem se nemohl nesmát. V sedmé epizodě třetí sezóny mě tvůrci dokázali zase jednou pobavit takovým způsobem, že jsem mohl rozhodit své hvězdi(čky)ce jako zkušený ninja. Každá postava ze základní sestavy tady dostala svůj prostor a každá ho taky využila. Ale tou nejdůležitější součástí byly fungující humory. A teď, prosím, chvíli ticha za Koňobota 3000. Děkuji. / Poučení: Nepij Ježíšovu krev, mohl by se chtít napít té tvé.

Film jsem viděl poprvé na jedné z těch videokazet, které byly kopií z jedenácté kopie, a John Rambo (a pochopitelně i všechny ostatní postavy) z ní ke mně promlouvaly jedním hlasem s nezaměnitelně slezským přízvukem. Jo, bylo to děsné, ale mělo to své kouzlo. Celou záležitost jsem tehdy samozřejmě bral jako typický akční snímek, jimiž jsou osmdesátky proslulé. Dnešní opáčko nebylo samozřejmě tím prvním, ale řekl jsem si, že by bylo načase napsat k filmu komentář/recenzi. No, musím říct, že na mě i po těch letech snímek stále funguje; disponuje slušně zvládnutou akcí, nepostrádá napětí, ani pochmurnou atmosféru, jen už mi dnes není dvanáct, takže jsem nemohl přehlédnout, co bylo a myslím, že stále je jeho hlavní myšlenkou. Pokud vyšle vlast své vojáky do válečného konfliktu, který skončí porážkou, stanou se tito vojáci po návratu jaksi nechtěnými, protože budou pouhou svou existencí připomínkou oné prohry. Spojené státy se na vietnamské veterány prachsprostě vykašlaly, a nemíním tím jen politiky. Povětšinou ještě kluci byli vysláni někam, kam nechtěli, aby prováděli věci, které nechtěli, a když se pak vrátili (když...) domů, často přesvědčeni o tom, že lidský život (včetně jejich vlastního) nemá valnou hodnotu, namísto pomoci se k nim všichni obraceli zády. Tady mají Američané další obrovský dluh, tentokrát ale sami k sobě. A tento film na to poukázal. / Poučení: Když na tebe někdo míří "prasetem", nemusí to být taková legrace, jak to zní.

V komentáři/recenzi k předchozímu dílu jsem se zmínil, že už při dlouhých procházkách bludištěm chodeb nepociťuji nudu, a ve čtvrté epizodě se mi to jen potvrdilo. Mám pocit, že seriál klade stále větší nároky na mé těžce zkoušené a již notně opotřebované, zbylé mozkové buňky. V zrcadle jsem si ověřil, že mi ještě na hlavě nenaskakují puchýře, takže zatím zjevně nedochází ke kritickému přehřívání závitů, tak to snad zvládnu. Kdyby šlo do tuhého, můžu si ostatně provést autotrepanaci elektrickou vrtačkou, že jo? Bavil jsem se, přemýšlel jsem, herecké výkony byly skvělé, tísnivá atmosféra přecházela až v hororovou a já jen doufám, že má ten pán z ostrahy dobré reflexy, protože bych nerad přišel o svou oblíbenou postavu. / Poučení: Nevytáčej svého vnitřňáka.

To už je podruhé v průběhu třetí sezóny, co se mě zmocnil pocit, že díl do seriálu jaksi nezapadá. Šestou epizodu spojovalo s hlavním příběhem jen prostředí a některé povědomé postavy, ale dějově byla tahle záležitost někde úplně jinde. Pozitivním je na celé situaci ten fakt, že jsem s podobným vývojem počítal, takže vlastně nepociťuji žádné zklamání, a to je fajn. / Poučení: Dnes je všechno mnohem jednodušší. Pokud jsi heterosexuál a sbalíš chlapa, který se cítí být ženou, jsi v pohodě. Pokud máš lubrikant.