Necrotongue

I po třetí návštěvě Bukurešti jsem spokojen. Tvůrci seriálu se drží toho, co tak dobře rozjeli, a tu a tam přihodili i něco navíc. Základní téma se jim daří postupně rozvíjet, přičemž pečují o děj tak, aby byl stále zajímavý, výborně ho podporují skvělou atmosférou, a aby se celá záležitost divákům (z neznámých důvodů) neomrzela, předešli případnému stereotypu tím, že začali chudákovi Reluovi promíchávat obě části jeho schizoidního života. Asi úplně nejvíc mě potěšilo zjištění, že mají Rumuni smysl pro takový humor, který mi vyhovuje. Já jsem pozoroval první náznaky hned od úvodního dílu, teď už mám ale naprostou jistotu. / Poučení: Pokud někdo svírá tvá testes, ber jeho slova velmi vážně.

No jo, mám takového tušáka, že se dívám na další z kvalitních seriálů, které mi v poslední době dělají radost. Tvůrcům se podařilo něco zvláštního; obvykle nechovám k šikmoplochým jedincům vřelé city, ale Relu si mě jaksi podivně získal. Bude to asi tím, že projevuje svůj smysl pro humor i ostatní emoce ve stylu Terminátora (toho prvního). Tvůrci mi ve druhé epizodě potvrdili, že se mi předchozí díl nelíbil jen náhodou; taxikářův příběh mě prostě baví, atmosféra byla opět parádní a uvědomil jsem si, že jsem minule zapomněl pochválit jednu podstatnou záležitost. Úvodní titulky. Ty jsou totiž krásně provedené, a zatímco je u většiny seriálů po prvním zhlédnutí ffwuji, tyhle si nenechám ujít, protože se mi fest líbí. / "Máte rád Rachmaninova?" "Řídím. Nepiju." / Poučení: V zaměstnání se nenechávej rozptylovat životem v přírodě.

Zdání může klamat, já vím, ale už po první epizodě tak nějak cítím, že jsem na dobré cestě. Už se mi několikrát vyplatila sázka na balkánskou kinematografii, ale zatím to byli hlavně Srbové, kteří se mi postarali o nevšední zážitky, zatímco v Rumunsku jsem, tuším, poprvé. Hlavní postava mě zaujala; tahle kombinace taťky a drsného ranaře mi přišla zajímavá, děj mě okamžitě vtáhl a tvůrcům se podařilo spáchat velmi kvalitní atmosféru. Po prvním dílu jsem tak byl více než spokojen a těším se na další vývoj. / Poučení: K taxikářům se chovej slušně a s respektem. Jen pro jistotu.

Asi takhle; sedmá epizoda mě fakt nenadchla, protože nebyla ničím jiným než recyklátem dříve viděného (dokonce tam flákli i odkazy, kterými se k originálu přihlásili, jen aby následně natočili totéž), a to mě samozřejmě nemohlo bavit. Faktem na druhou stranu zůstává, že to nebyla taková hrůza, aby dosáhla až na dno stoky, jak to tvůrci zvládli ve třech úvodních dílech. / Poučení: Podle nosa poznáš kosa, ale podle uší?

Tento díl byl pro mě zatím tím nejlepším z šesté sezóny. Asi to o mně leccos vypovídá (nebo taky ne), ale já jsem si plošné narušení soukromí v šesté epizodě docela užíval. Asi mě prostě baví ten paradox, kdy všichni ví, jak snadno jsou data dostupná, a přesto valná většina lidí plní digitální prostor veškerými svými citlivými údaji. A pak se nad tím nemám bavit:-) / Poučení: Chceš si udržet tajemství? Žij analogově.

Předchozí díl byl přece jen o něco málo lepší, ale i tak u mě pátá epizoda dopadla vzhledem k divnému začátku šesté sezóny ještě relativně dobře. Tvůrci ale nastavili standard této řady tak nízko, že se ani oba vydařenější díly nedokázaly dostat alespoň na slabý nadprůměr. Nemůžu se zbavit dojmu, že se šestá série stala nástavbou, která neměla být natočena. / Poučení: Pozor na drsné spolužáky.

V zásadě mohlo jít o vydařený seriál se silným tématem, jen kdyby se v něm tolik neagitovalo za BLM. Já se nesnažím tvrdit, že se americká policie nezaměřuje spíše na tmavší Američany, zároveň ale nemám rád, když se mě někdo snaží přesvědčovat, že co černoch, to uvědomělý občan dodržující zákony. Jasně, určitě existuje nepoměr v počtu bílých a černých odsouzených, ale nějak se mi nechce věřit, že se ve většině trestů pro černochy jedná o justiční omyly. No, a o tom, jak zpravidla vypadají nenásilné BLM demonstrace jsem se už několikrát zmiňoval, takže v této otázce mám jasno. Jak říkám, nebýt této "osvěty", hodnotil bych seriál lepší známkou, protože mě zaujalo téma, Jon Bernthal hrál skvěle, jen to celé tvůrci nedokázali ukočírovat k mé naprosté spokojenosti. / Poučení: Netlač na pilu, vylámeš jí zuby.

Nemůžu říct, že by pro mě byl závěr seriálu neočekávanou záležitostí; o tom, jak to zhruba dopadne, jsem měl celkem slušnou představu už od pilotního dílu, takže bych asi mohl říct, že jsem byl spokojen. Šesté epizodě to u mě sice trochu kazilo to plkání o Trumpově zvolení do úřadu a dumání nad tím, jaké to přinese důsledky, protože co já s tím? Já tam Amíkům Bushe mladší a Trumpy nevolím, takže co chtěli, to měli. A s černošskou otázkou je to totéž; předkové dnešních Američanů si je tam navezli, těžili z jejich práce, a když jsou z toho jejich současné generace ve sračkách, začne se v Evropě poklekávat na stadiónech a v každém filmu a seriálu musím poslouchat furtdokolovou agitku. / Poučení: Tak dlouho se cpou peníze pod neprůstřelnou vestu, až to začne být někomu divné.

Předchozí díl mapoval nezákonné počínání Wayna Jenkinse, měl spád a bavil mě mnohem více než pátá epizoda, v níž se na můj vkus až příliš debatovalo na téma lidských práv. Ne, to jsem napsal špatně. Lidská práva se týkají všech lidí, tady šlo jen o práva BLM komunity. Mně ten scénář přijde zvláštně vtipný; jasně, policisté zneužívající svou pravomoc jsou pro mě jen o něco menšími šmejdy než flanďáci, kteří mají až příliš blízký vztah k ministrantům, přičemž se taky zaštiťují jistou mocí, ale mate mě, že se při neoprávněných prohlídkách u poctivých, nevinných, černých mladíků tak často našly zbraně a drogy, aniž by jim je někdo podstrčil. Ale takovými prkotinami se jistě zabývám jen proto, že jsem potenciální bílý otrokář, člen Klanu a čert ví, co ještě. / Poučení: Když už v něčem jedeš, měl by sis to umět zdůvodnit. 3*-

Tento díl pro mě sice opět postrádal sympatickou postavu, tentokrát mě to ale příliš nemrzelo. Děj čtvrté epizody se totiž odvíjel ve svižném tempu, stále se něco dělo, Jon Bernthal se pěkně odvázal, nuda mi tady nehrozila ani náhodou a velmi dobře jsem se bavil. Taky jsem se ujistil v názoru, že hlavní rozdíl mezi mnou a BLMáky nespočívá v barvě kůže ale ve způsobu chápání určitých termínů. Když se třeba svolá nenásilná demonstrace, při níž jde o lidská práva a bezpečné a klidné soužití, nechápu, jak v ní mohou hrát roli cihly, kameny, zápalné lahve, rabování a svévolné ničení cizího majetku. No, a BLMáci to chápou. To je mezi námi ten hlavní rozdíl. / Poučení: Potřebuješ nové vybavení domácnosti? Pokud splňuješ podmínky v oblasti pigmentu, vyraž na demonstraci a nezapomeň si velké tašky.