Necrotongue

Zajímavý přístup tvůrců. Čím slabší děj, tím delší stopáž. První epizodu šesté sezóny bych asi nejlépe vystihl slovy nezáživně otravná. Všechny humory se zřejmě na odborové schůzi rozhodly pro generální stávku, protože si jinak jejich absenci nedokážu vysvětlit, a tvůrci se evidentně rozhodli, že mě unudí nezáživnou a nenápaditou směskou divných scén. / Poučení: Skončit se má v nejlepším. Tady už je pozdě.

Neodbytně se mi vnucuje myšlenka, že mě seriál tak zaujal právě proto, že ho jeho tvůrci pojali tak civilně. Podezřelého oko divákovo stále nespatřilo, nalezené ostatky nebyly divácké obci předhozeny na naleštěném nerezu v ostrém světle úsporných zářivek, hlavní vyšetřovatel vypadá jako vytuněný expremiér Špidla, a já přesto nemám pocit, že bych mrhal časem. Naopak. Při této konstelaci chvílemi zapomínám, že sleduji nějakou televizní záležitost, a místo toho si připadám, jako bych to celé zažíval na vlastní kůži. Působí to na mě velmi skutečně. Mám za sebou polovinu epizod a seveřané zatím válí. / Poučení: Bez protekce to jde často ztuha.

Nevzpomínám si, že bych kdy sledoval seriál o vyšetřování vraždy, v němž by po dvou epizodách nefigurovalo tělo oběti a neviděl bych ani zadrženého podezřelého. Zajímavý přístup. Přestože pochopitelně vím, jak celý případ skončil (vždyť to není tak dávno), nic to nemění na tom, že si mě tvůrci seriálu získali. Práci vyšetřovatelů totiž pojali naprosto střízlivě a zprostředkovali tak divákovi pohled na jejich mravenčí práci, kterou museli odvést, aby mohli pomalu, kamínek po kamínku, skládat dohromady mozaiku důkazů. O skvělé atmosféře jsem se už zmiňoval, a právě ona tvoří ve spojení s propracovaným dějem dobře fungující celek. / Poučení: Důkladný vyšetřovatel obrátí každý kámen, aby viděl, co se pod ním zahemží.

Tohle byla opravdu zvláštní záležitost. První epizodu seriálu jsem ohodnotil čtyřmi hvězdičkami, přestože její děj nebyl bohatý na akci, progresivní vyšetřování v terénu nebo košaté dialogy. Pokud jde o množství, pak mě seriál zaujal počtem uskutečněných telefonátů. Po tom, co jsem dosud napsal, to bude znít asi divně, ale byl jsem okamžitě vtažen do příběhu (možná se to zdá být absurdní, ale je to tak) a nemohl jsem si nevšimnout, že se Dánům/Švédům bez jakýchkoliv problémů podařilo to, co se tvůrci v jižněji položených evropských zemích snaží často (a povětšinou marně) napodobit; bez viditelné snahy vytvořili tu pravou, severskou atmosféru. / Poučení: Ponorka by měla jít pod hladinu kontrolovaně. Pokud to tak není, nastává problém.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Nečekal bych, že mě po některých až zoufalých epizodách v předchozích sezónách dokáže seriál ještě pobavit, ale k mému překvapení jsem se hlavně v první polovině páté série velice dobře bavil, a přestože to později začalo znovu upadat, ve výsledku to pro celou řadu nedopadlo vůbec špatně. / Poučení: Překvapení číhá na nepřipravené.

No, uznávám, že se tvůrci v závěrečné epizodě páté sezóny velice snažili, zároveň je ale faktem, že u mě svou snahou nezabodovali. Pravda, našel jsem si několik momentů, u nichž jsem se mohl trochu pobavit, ale třináctý díl z větší části tvořily jen podivné hovadiny, které mě příliš nebraly. Ale hlavní myšlenku zřejmě vyslovil Abed, když s jistotou prohlásil, že tady všichni budou i v další sezóně. / Poučení: Pravdu hledej ve sklepě.

Proti předchozímu, chabému dílu došlo ke zlepšení jen v tom, že jsem se nemusel dívat na kreslené postavičky. Dějově byla ale dvanáctá epizoda páté sezóny podobně nedomrlá, takže jsem se neměl nad čím bavit. Opět jsem se tedy nudil a ty neustálé návraty k Abedově filmové obsesi už přestaly být vtipné před nějakým časem; chtělo by to nějaký nový impuls. / Poučení: Nepátrej ve svém rodokmenu, pokud nejsi připraven na nejhorší.

Ale neeee... A já jsem si zatím pátou sezónu tak užíval. Plastelínový díl byl pro mě svého času velkým zklamáním a jedenáctá, kreslená epizoda mi ho silně připomněla. Po celou dobou jsem musel bojovat s touhou tuhle záležitost vypnout, nebo alespoň poffwovat, ale překonal jsem se, vydržel jsem až do konce, a teď nemůžu ani za boha přijít na to, proč jsem to dělal. / Poučení: Halucinuj ve 3D.

Dračí doupě už jsem viděl od tvůrců seriálu v lepším podání, ale i tak jsem byl ve výsledku spokojen, protože jsem se u desáté epizody hodně dobře bavil. Nemohl jsem si ale nevšimnout, že se Abedova neschopnost vymyslet ke skvělému příběhu i alespoň ucházející jména postav nikterak nezlepšila. Ve výsledku jsem tedy nebyl zklamán a docela jsem si ho užil. / Poučení: Před bojem se vždy seznam s charakterem své postavy. 4*-

Nadšení se u mě tentokrát nedostavilo, protože jsem se u deváté epizody příliš nebavil. Překupnické téma, ani interaktivní videohra pro mě jaksi nedokázaly rozproudit atmosféru a nemůžu se zbavit pocitu, že se tvůrci zase jednou drželi příliš při zdi. Popravdě musím přiznat, že jsem se po celou dobu hlavně trochu nudil a druhou hvězdičku jsem přidal jen za scénku Giny Gershon a Vince Gilligana, která mě fakt rozesmála. / Poučení: Výsledkem závažného životního rozhodnutí může být i těžké zklamání.