Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (248)

plakát

Kancl (2005) (seriál) 

Geniální mockument na kterém se člověk snad i musí stát závislým a časem si zde zamilovat skoro všechny postavy. Story lines u jednotlivých dílů jdou asi na vedlejší kolej, protože stačí jen sledovat dynamiku a vývoj mezi hlavními postavami. Jeden z mála sitcomů které si tohle tempo dokázal udržet snad po celou dobu ve všech sérií. Úžasné jak chytlavě a co vše jde natočit skoro jen na jednom místě. A také jsem snad nikdy neviděl tolik napětí a jisker mezi zamilovaným párem na TV obrazovce, Jim a Pam doopravdy fungovali.. A uznávám, že jsem původní britský The Office neviděl a asi už ani nechci vidět, i kdyby byl lepší, protože tohle bude vždy 'můj' originální Kancl.

plakát

Městečko Twin Peaks (1990) (seriál) 

Lehce surrealistický (naštěstí ne tolik jako ostatní Lynchovy filmy, takže to není náročné jako většina jeho tvorby) a mysteriózní pecka s nezapomenutelnou a až neuvěřitelnou esotericky spiritualistickou atmosférou. To vše vytváří skvělá hudba, životní role Kylea MacLachlana, hodně speciální charaktery jednotlivých postav, až psychologický rozměr příběhu a skvělá kamera se střihem. Ale pro mě osobně je nejvíce povedené skvěle ztvárněné prostředí, kde je seriál zasazen. Husté lesy Douglesových jedlí, tajemná atmosféra starých pohanských indiánských mýtů a k tomu káva černá jako bezměsíční noc s borůvkovým koláčem je pro mě jeden z nejlepších experimentů na poli seriálů všech dob. Umím si představit, jaký poprask musel seriál v 90. letech způsobit, ale dovolím si tvrdit, že i v dnešní době Netflixu a ostatních streamovacích kanálů, které produkují některé velmi kvalitní seriály, zůstává tento kultovní seriál na hodně polí stále nepřekonán.

plakát

Top Boy (2011) (seriál) 

Syrově a až naturalisticky popsaný svět pouličních dealerů a okrajových chudinských čtvrtí v Londýně. Pro nás v Čr naprosto jiný a nepochopitelný vesmír, na který se tento seriál kouká z více stran, takže nás nutí o něm i trošku více kriticky přemýšlet (ve smyslu z více perspektiv). Kultura násilí mi zde silně připomíná nechvalně proslulý Bronx ci Brooklyn v 80.letech 20.století ale v modernějším hábitu a v prostředí Londýna. A jelikož Londýn znám i z dlouhodobějšího pobytu a jednou jsem pobýval i v podobné čtvrti (studentské low cost cesty..) a náhodou taky ve východním Londýně, tak mohu potvrdit, že prostředí a typy postav jsou doopravdy velmi realné a zatím to je doopravdy dílo, které je nejblíž realitě, co jsem u filmu/seriálu podobného žánru viděl. Zároveň oceňuji casting, kdy do rolí byly obsazeny neokoukané hvězdy ’undergroundové’ grimové Londýnske scény, z nichž se někteří v tomto prostředí pohybují či v něm vyrůstali. O to více se poté role zdájí být reálnější a přirozenější, protože v jiných případech, bych si dovolil tvrdit, že by polovina obsazenstva byla spíše špatnými herci. Ale tyhle role jim doopravdy sednou. Osobně bych ještě vyzvednul i super soundtrack. Který má v prvních dvou sérií takový spíše melanchonický nádech a v pozdější třetí sérii, kdy produkci převzal Netflix, už slyšíme více energetický grime, hudba která je s timto prostředmí a kulturou těsně spjatá. Jinak je zde velký rozdíl mezi první s druhou sérií a mezi tou třetí i zřejmě s násludjícími sériemi, které budou spadat také už pod Netflix. Jak v délce, tak ve formě výpravy. A i když první dvě série se mi zdají trošku více reálnější (i takové britštější) a byly také víc mířené pro britské publikum, tak série od Netflixu už jdou cestou ukojit poptávku mezinárodního publika a to se na výsledku nutně podepíše (akčnější, víc mainstreamově sexy atd..). Ale i tak se to kupodivu pořád drží ve svých zajetých mantinelech a pořád má co nabídnout. Taky je skvělé, že casting je po pauze šesti let skoro stejný, takže to není nějak rušivé a člověk má pocit, že začal, tam kde skončil. Pro mě jeden z top seriálů na toto téma a musím ho také zařadit mezi své oblíbené, protože osobně poslouchám už dlouho grime (specifický britský rap) a skoro celej casting jsem znal už předtím z koncertů a hudebních alb a taky protože k Londýnu mám až osobní vztah. Tak doopravdy doufám, že další série od Netflixu si udrží tuhle, pro mě, speciálnost. (hodnoceno - březen roku 2020)

plakát

Nula nula nula (2020) (seriál) 

Snad nejlepší ‘gangsterské’ melodrama, co jsem viděl. Ano, zřejmě to není asi úplně realné (i když jeden neví), ale to na kvalitě a na požitku neubírá a zřejmě si seriál ani takové nároky nedělá. Musím vyzvednout vypravěčský styl, který se u každé postavy vrací retrospektivně zpět, vždy až když se vyvine scéna u jiné postavy, takže vše vidíme a aktuální situaci vnímáme, tak jak to vidí aktéři. Většinou se dostaví šok a člověk vlastně neví, kterému aktéru by měl fandit víc.. Do toho výborná hudba a skvěle napsané postavy (hlavně v případě zprostředkovatelů), které tomu dávají um melodramatu a netypické dramatu tohohle téma. Poté dalším kladem je určitě globálnost celého děje, kdy se příběh odehrává skoro na každém kontinentu, až mi to chvíli přišlo jako Tintin pro dospělé. Jako poslední, co zde vyniká, se mi zde zdála skvěle vybarvená dynamičnost a nepřehlednost celého tohoto pro nás nedostupného a uzavřeného světa. Kdy se situace mění tak často a k tomu si aktér nemůže být jist na koho se spolehnout, že vlastně ani po většinu dobu neví, co se děje. To je skvěle ukázáno nejen na již zmíněném typu vyprávění, kdy víme tolik co postavy, ale na i neustálé dynamickém a měnícím se vývoji děje. Dále se povedl i casting (i když to je zřejmě vděčná role, tak hlavně Dane DeHaan) a vlastně jsem našel velmi málo toho, co bych mohl vytknout. Jen možná někdy bazální jednoduchost děje, kdy se vlastně točí vše kolem jedné zásilky. Ale to je na tom asi to výjimečné a tvůrci nám chtějí ukázat, co vše se může skrývat jen za jednou takovou ‘obyčejnou’ zásilkou.

plakát

Na shledanou, chlapci (1987) 

Velmi emotivný a osobní snímek kde se autor skvěle vypořádáva nejen se svojí minulostí a svou dlouho potlačovanou vinou, která se ukáže na konci filmu, kdy si závěrečné slovo bere sám režiser, ale taky i se svojí ‘pro Vichovskou’ rodinou a okolím. Je vidět, že se jedná dílo osobního významu a určitě ho člověk docení po vícero shlédnutí. Obzvlášť oceňuji odlišné vyzobrazení nacistů oproti jiným (hlavně těm Hollywoodským) filmům a celkové okupace, která se dostává do popředí v životech chlapců pomalu a plíživě, až postupně začíná fyzicky ovlivňovat životy mladíků. Poté považuji za skoro až geniální ‘restaurační’ scénu, kde je krásně vidět ‘mikrokosmos’ tehdejší Francie. Krásná cesta jak se vyrovnat s osobní a národní minulostí..

plakát

Osvícení (1980) 

Určitě bych našel pár, v celku asi okrajových, výhrad a poté mohl dlouze popisovat umělecky skvělé zpracování filmu. Ale hlavním důvodem pro moje hodnocení pěti hvězd je hlavně to, že jako jeden z mála filmů podle předlohy Stephena Kinga dokáže vyvolat dojem a celkovou atmosféru, která je hlavním důvodem úspěchu knih Stephena Kinga. I když se paradoxně nedrží přesně podle předlohy a je zde mnoho cest, jak celý film interpretovat. Ale tohle je to co u většiny ‘Kingových’ filmů chybí. Tenhle úspěch bych připsal hlavně věcem, které nejsou ani tolik důležité pro hlavní dějovou linku. Atmosféru vystihujíci hudba, do toho záběry přírodních scénerií a hustých lesů, poté taky dialogy o starých indiánských pohřebištích atd. Neméně tomu přispíva až občas přehrávaný výkon Nicholsona, který tím ale dokonale vystihuje Kingovi typické protagonisty a nahrává i teorii, že se většina filmu odehrává pouze ve spisovatelově hlavě či na stránkách jeho vznikajícího románu. Čemuž by odpovídalo i vylíčení ostatních postav.

plakát

Blade Runner (1982) 

"I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched c-beams glitter in the dark near the Tanhauser Gate. All those moments will be lost in time, like tears in rain... Time to die." Pro mě doopravdy jeden z nejlepších monologů a momentů ve filmové historii. Inteligentní sci-fi film s lehce noir atmosférou, který si nejen hudbou, detailně promyšlenými a ambientními zvuky na pozadí, kostýmy a super hereckými výkony, udržuje po celou dobu napjatou atmosféru a naší pozornost. A hlavně brilantně vyzobrazuje svoji vizi času a místa, kde se odehrává. Po každém shlédnutí má nabídnout něco nového a člověk si vždy všímá nějaké nové symboliky a uvědomuje si hloubku filmu. Také mi zde vyhovuje pomalejší tempo, které se sem vysloveně hodí, protože si tak můžeme užít krásu a uměleckost, jakým bylo dílo natočeno. Z mého pohledu tomuhle filmu nelze co vyčíst a jedná se o jeden z velmi mála filmů, který dokáže doopravdy zachytit unikátnost a poetičnost románů geniálního Philipa. K. Dicka.

plakát

Cesta na Měsíc (1902) 

Jules Verne mezi filmaři. Ani po 100 letech to neztrácí sílu, základ všeho co dnes můžeme vidět.

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Něco mezi parodií a vážným filmem o vážném téma otroctví, které je zpracováno, tak jak to Tarantino umí a dělá. Na tenhle snímek se půjdu kouknout ještĚ několikrát a určitě najdu nějakou novou hlášku či drobnost, kterou si dám do nějaké nové souvislosti. Ani mi ta délka tolik nepřišla a neuvěřitelně rychle to uteklo. Hlavně bych vyzdvihnul parádní kameru a scenérie. A herecké výkony byly klasicky super (i když jsem se nejvíce těšil na DiCapria, tak Foxx a Waltz doopravdy váleli nejlíp) a Jackson, kterýho jsemtu nejdříve ani nepoznal, mě příjemně překvapil. Taky scénář je brilantně napsaný a krásně do příběhu sedne. To vše za doprovodu skvělého soundtracku. Pro mě je to další ze skvělých a klasických Tarantinovek, který se před ostatními nemusí nijak stydět, spíše naopak.