Chase

Tenhle film jsem viděl jen díky tomu, že jsem na albu Craiga Armstronga slyšel skladbu "Escape" a řekl si, že i kdyby při ní bylo v záběru spící štěňátko, byl by to v ten moment akční nářez. Během filmu jsem se tolikrát nadechoval a řikal si, to špatný je za mnou teď přijde to dobrý, teď přijde "Escape" a ty přečkaný minuty budou oceněný a ono pořád nic. Pak Escape zazněl, ale ač jsem se snažil sebevíc byl jsem už natolik vyčerpán nedotažeností všeho předešlého, že jsem si onu scénu nedokázal užít. Popravdě byla nedotažená i ona. Scott v ten moment dokázal, že zazdí i nezazditelné... Kladný hodnocení za Liv, která se mi tady líbila velice velmi, za Carlyla, kterej prostě umí, za bál a za hudbu Craiga Armstronga. Víc než dvě hvězdy za film u kterýho si celou dobu říkám, že bych to natočil líp dát nemůžu.

Velmi poučné. Konečně jsem pochopil, co to vlastně právník je, k čemu je to dobré a proč je fajn mít jednoho za kamaráda. Reitman je vážně talent.

Chtěl jsem v neděli večer zapomenout, že jdu druhý den do práce a režisérská prvotina Drew Barrymore mi podala pomocnou brusli pohodovym filmem. Co musím vyzdvihnout je casting. Na prvoplánovou krasavici mezi rollergirls člověk až na výjimku nenarazí i když by se to nabízelo a díky tomu se celýmu filmu dalo věřit bez větší námahy. A mnohdy byla i tak radost se dívat. Za splněný očekávání jasný čtyři.

Tohle šlo totálně mimo mě. Nebaví mě koukat se na prapodivný prototypy "šťastných" ztroskotanců, tvářící se permanentně nešťastně a navštěvující nešťastné ztroskotance tvářící se šťastně. Nebaví mě koukat na chlapa s psíma očima, co se neumí postarat sám o sebe a kterýho jeho ženě každej, příroda ví proč, závidí... Ať se snažim jak chci nemůžu najít onu pozitivní atmosféru o který spousta diváků mluví v komentářích. Dokoukal jsem se sebezapřením a touhou hlavní dvojici profackovat. Dvě hvězdy za řemeslo.

Po opětovném shlédnutí musím konstatovat, že Ruben Fleischer je opravdu dobrej režisér s citem pro černočerný humor i pro onu dost obtížnou práci s přiblížením hrdinů divákovi. Byť se jedná o komedii, tak mě vážná linka Woodyho Harrelsona dost chytila a ten jeho "last stand" v kiosku... ani jsem nedejchal. Woody je vážně Badass a vytáhl pro mě film o hvězdičku výš.

Když si spočítám kolik mě stály několikeré návštěvy Avataru v Imaxu, vyjde mi cena za hodinu s prodejnou holkou. Takže mě napadá, jaký je rozdíl mezi prodejnou holkou a Avatarem? Žádný. Obojí je smyslný, krásný na pohled(když si umíte vybrat), návykový, je to adrenalin, je to 3D a orgasmus se dostaví několikrát. Je tu ale i stejný ale. Všechno se vám zdá perfektní, ale pak se vás ve snaze zavděčit se co nejvíc pokusí objekt přesvědčit, že je něčím víc než ve skutečnosti je a tím to celý trochu pokazí. Odejdete domů spokojený, s chutí si tu jízdu někdy zopakovat, ale někde uvnitř vás bude hlodat, že ta podbízivost byla místy přehnaná a že by bylo lepší kdyby byl objekt zticha. Hornerův soundtrack tenhle dojem jen umocňuje svojí zjevnou snahou ohromit. Sice se mu to párkrát povede, ale opravdu jen párkrát. Proto "jen" ****

Druhému dílu už trochu chyběl tah a nějaká silná dějová linka (v prvním díle náhrdelník) a nějak už mi tam chyběla lehkost. Celou dobu se jen k něčemu nevyhnutelně schyluje a z tohoto na psychiku náročného zchylování sem tam vyskočí parádní scéna (snídaně na hradbách). Navíc chybí hudba Michela Legranda. Na druhou stranu dostává zásadnější roli v příběhu můj oblíbenec Athos v podání Olivera Reeda. Závěr přinese potřebné emoce a Athosovy klidným hlasem pronášené osudové repliky se zaryjí do hlavy. Co mě zarazilo bylo, když jsem kdysi v televizi ve verzi s novým dabingem narazil v závěru filmu na scénu, která v původním filmu který jsem znal z vhs nazpaměť chyběla. Netuším jestli tehdy neprošla cenzurou, či co k úpravám vedlo, každopádně musím přiznat, že bez oné scény bych se obešel a původní verze se mi líbila víc. SPOILER!!! V původní české verzi chybí scéna popravy Milady. Naposledy se Milady objeví v klášteře, kdy na ní namíří Athos a řekne jí "Varoval jsem vás...Na tuto cestu nebudete potřebovat koně." Pak už se neobjeví a člověk si může snadno domyslet co se asi přihodilo.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Všechno je tu tak nějak vážně/nevážně až to člověka nutí neustále se usmívat, ale přitom to ani na moment nesklouzne ve frašku. Perfektní kostýmy, výprava, hudba Michela Legranda, casting, souboje, výstřih Constance, zákeřná Milady a moje nejoblíbenější filmová postava: Athos v podání Olivera Reeda s perfektním dabingem Jiřího Zahajského... Nikoho jsem předtím ani potom neviděl se na plátně rvát tak živelně jako právě Ollieho. A nejlepší na konec, ono úžasné dospělé přátelství mezi mušketýry, kteří se ale nezapomenou stále bavit jako děti, což je dle mého jediný možný způsob jak spokojeně žít a umřít. Nikdy si nic nedarují, ale za druhýho by zemřeli. Vysypal bych tu ještě A4 superlativ, ale budu se brzdit a fláknu sem už jen úžasnou balící větu, kterou se mi snad podaří někdy v životě použít, až mi bude chtít nějaká žínka prchnout z lože:-) "Nemůžete přeci jít ke dvoru se špinavýma nohama a já ženě nohy nikdy nemyl. Drhnul jsem koně, ale tam se začíná seshora."

Moje velmi oblíbená westernová komedie a nejlepší film se samotným Hillem. Základ za tři hvězdy, jedna celá hvězda je jen za hudbu a jedna za geniální původní dabing. Když už jsme u dabingu. Jsem rovněž majitelem nového vydání. Přeobsazení by se jakž takž dalo zvládnout, ale to že mi tam zas čtyři různý lidi mluvěj jednim hlasem (lovec odměn, kovář, dozorce a jeden z bitkařů) tak to fakt nedávám. Takže stále vítězí nekvalitní kopie s onou ještě nekvalitnější žlutou částí při scéně ve vězení. Za původní dabing bych si klidně připlatil (za originální soundtrack mi nebylo líto vypláznout skoro 600,-) ale chápu, že se vydavatel bál, že by toho za vysokou sumu v dobách DVD za 60 Kč moc neprodal. Opět tak pro držitele práv k dabingu platí, když chceš moc nemáš nic.

Když jsem vyndával DVD očekával jsem béčkovou, patosem překypující historickou akci, protože tak nějak jsem si to z dětství pamatoval. Jaké bylo moje překvapení, když se patos dostavil jen na krok a když jsem si nepokrytě drtil palce, jen aby už odhodili bomby a mohli letět domů. Změně oproti tomu co jsem si pamatoval rozhodně pomohlo originální znění. Dobrý hlášky, dobrá akce, krásný letadla a část s hlasy pozůstalých a historickými záběry na mě fungovala na 100%. Mezi válečnými filmy rozhodně nadprůměr. BTW. Po shlédnutí jsem si pustil scénu s útokem stíhačů s německým dabingem a byl to vážně hodně bizarní zážitek... "Achtung, Messerschmitt zehn uhr....":-)