Ziziky

Pacific Rim trpí klasickým ne-velkofilmovým syndromem. Ve vší epochálnosti (WOOO roboti velikosti mrakodrapů vs stejně velká monstra!! WAAAU válka trvá X let a změnila se mapa celého světa! Miliony lidí umřely!) se jedná o jednu malou, "tradiční", epizodku. Dodržuje většinu zažitých schémat, takže člověk tak nějak ví, že áha, tenhel to celé vyřeší, áha, tenhle umře brzo,... ale přesto nepřináší zajímavé postavy, kterým by člověk opravdu fandil. Plus pár logických nesmyslů, které prostě mrzí a nabourávají dojem z filmu. Ovšem abych jen neplival.. Akce je skvělá, celý film vypadá krásně a Ron má boží boty. Ideální kandidát na trilogii, která by na sebe přímo navazovala a mapovala by mnohem větší časový úsek. Obřím robotům malá stopáž nesvědčí, pokud se chce Pacific Rim prezentovat jako plnohodnotný film.

Skvělé, děsivé, vše dobré.. ale uspěchané. Jak nemám rád "erární" kratší stopáže tak bych nečekal, že někdy budu vysloveně orodovat za delší film (tím spíše, když už tak má pěkných 122 minut). Do jediného posezení před plátnem se musela nacpat (krom obligátního úvodu a rozuzlení) tak nevděčná věc, jako ponorková nemoc křížená se zoufalstvím. Síla obojího se projeví po týdnech či měsících. Ve filmu se musí vměstnat do minut. Zhostit se takového tématu asi nejde úplně bezchybně, na druhou stranu mě nenapadá film, který by si s takovým tématem poradil lépe. Pokud máte masochistickou náladu na drsný, možná až vyčerpávající a děsicý film, zapomeňte na The Saw a Eden Lake - The Divide je jasná volba! Tak jako tak vyznění filmu možná zkresluje i způsob sledování - já na něj koukal sám v noci v zavřeném pokoji, což rozhodně atmosféru klaustrofobické schízy, odehrávající se ve sklepě, umocní.

Relativně vysoké hodnocení Oblivionu mi zůstává záhadou. Jedná se o TEN druh filmu, který divákovi během dvouminut přesně řekne v čem je zakopaný pes a z čeho bude celý velký "nečekaný" twist vycházet. Dojde na dost klasických sci-fi klišé a pár nelogičností/ŠancíJednaKuMilionu, které jsou vsazeny čistě pro příběh a pokud by jinak kolečka filmu šlapala jako po másle, těhle pár zrnek by tenhle stroj asi tolik nezadíralo. Tak jako tak se na film prostě hezky kouká a pokud se nesnažíte přemýšlet o tom, co se tam děje, asi se dá i užít... A to tajně miluji Olgu Kurylenko a mám rád Morgana Freemana i Jaime Lannistera. Přitom evil mastermind je zde v podstatě skvělý, resp. má podle mého ohromný potenciál. Škoda, třeba příště.. Když si procházím ostatní komentáře na CSFD, většina si zasvěcenecky ťuká na nos, že film zapadne kvůli malému WOW efektu. Nevím. Moon si budu rozhodně pamatovat déle než Oblivion.