Mouzon

Skvělý komediální typ Omar Sy, tentokrát coby policista. To bych rád předeslal, jelikož jinak vidím NEPOUŽITELNÉ do budoucna spíše nepoužitelně........Ačkoli byl jeho parťák z NEDOTKNUTELNÝCH na vozíčku, stačil Omarovu tempu mnohem lépe než Lafitte, který je pouze nesympatický. Což je škoda, jelikož "nesympatický" není vždy synonymum pro "detektiva z kriminálky, který má vystudováno kdovíco a záda mu hlídá bohatý otec" - postava Francoise mohla být udělána jako protipól Ousmana, a přitom to mohl být člověk, kterému nemáte permanentně chuť přidat k té první jizvě ještě jednu. NEPOUŽITELNÍ jsou pohádkové buddy movie, což jim nikdo nemůže mít za zlé, jelikož pokračují v komediální tradici, která byla nadsazená vždy. Reálným problémem už ovšem je velice špatný scénář, který vyšetřování případu bere dost hákem, hrdinům nepřipravuje žádné výraznější překážky (aby se dostali k výslechu klíčového pohlavára, stačí jim obelstít nepozornou recepční, ale celkově nepřekonávají nijak zásadní problémy), a rezignuje na propracovanější strukturu vztahů mimo ústřední dvojici (jediný obstojněji rozvíjený vztah je náklonnost Ousmana k jeho kolegyni; ale třeba jeho otcovsko-synovské problémy, vztah Francoise a jeho kolegů, nebo SPOILER důvod, proč se Francoise nakonec rozhodne Ousmanemu pomoci KONEC SPOILERU, to vše zůstává nedodělané). Ale když je venku tak ošklivo jako dnes, podobná veselohra zmoklou duši určitě potěší.

Bohužel jsem se rozešel s Viscontiho estetickým uvažováním, resp. s estetickým uvažováním maskéra, takže se s tímto filmem nemohu plně ztotožnit. Sice jsem si utvořil subjektivní představu, co mělo které nalíčení znamenat a vyjadřovat, ale moc se mi to nelíbilo. Jako film-meditace je to ale poctivé a nehraje to s divákem nějakou pseudo-intelektuální šarádu.

Začíná se na pěti hvězdičkách. Minus jedna za Magnumovy případy. Minus druhá za formát série (takovéto poflakování se na Hawaji a občasné řešení zločinů toleruji pouze Nicku Slaughterovi, všichni ostatní musí makat). Zbývají tři hvězdičky - jedna je za Pavla Soukupa u mikrofonu; druhá patří Robinu Mastersovi za to, že jsem ho v sérii nikdy nezahlédl, ale to mu nezabránilo půjčit jeho kámošům ten fajn barák na pobřeží; a třetí je za Magnumovy nohy.

Bohužel, je to pouze hračka.

Ona ta filmová modernita, jak o ní hovoří Michal Bregant v bonusových materiálech na DVD vydání NFA, taky není všechno. Navíc, tenhle film musel působit zastarale a směšně už v roce 1934.

Poněkud těžkopádné. Nicméně některé nápady a formální prvky (zvraty ve vyprávění, postavičky, dvojice sovětských bouchačů, Karel Roden) potěší.

Ode všeho něco a všechno na půl plynu.......To jediné, co se filmu podařilo vybudovat takřka bezchybně, je paradigmatická středověká špinavost. Vůbec, vizualizace některých momentů dodává filmu určité kvality (honosně vyhlížející vyslanci papeže, kteří bezmyšlenkovitě kynou z okna svého vozu chudině, kterou vojáci nutí k pokleknutí). Bohužel, motivace některých postav jsou natolik zjednodušené a/nebo nevyjasněné, že film působí dojmem "jako z rychlíku". Jako by tvůrci chtěli mít toho Eca co nejdřív z krku. Paradox č. 1: na to, že má film přes dvě hodiny, zde není téměř stopa po románové strukturní propracovanosti. Paradox č. 2: ač by se mohlo z předchozí poznámky zdát, že film trpí hluchými místy, kupodivu to není pravda, ty dvě hodiny utekly jak voda.......Ačkoliv se film snaží fikaně skrýt za pojem "palimpsest", pomůže mu to maximálně u lidí, kteří s Ecovou knihou nikdy neměli nic společného (pro něž paradoxně zdůrazňovat, že z knihy budou do filmu jen "prosvítat" některé prvky, nemá smysl). Čtenář se nemůže ubránit srovnání, a i člověk, který se snaží přes předchozí zkušenost s knihou přistupovat k filmu zodpovědně nezaujatě, musí po bedlivějším zkoumání najít čistě filmologické nesrovnalosti.

Až dnes jsem si uvědomil, jak je TO NEZNÁTE HADIMRŠKU blbý film. Naprosto beze smyslu: romantický vztah ústřední dvojice je vybudován na zcela nepravděpodobném předpokladu, že se inteligentní a krásná multimilionářka zakouká do lehkomyslného floutka, kterému hlídá záda kníratý revident s obličejem Vlasty Buriana; minimálně čtyřicetiletá Mici Angora chce namluvit Hadimrškovi, že před dvaceti lety byla děckem, které našel ve svém bytě; ve filmu, který je úplně o něčem jiném, se náhle zjeví lupič, jehož začnou policisté nahánět po ulici, aniž by měl zloděj či snad dokonce tato honička pro vývin příčinnosti narativu nějaké zvláštní poslání. Takže ještě jednou - když se na tento snímek člověk podívá bedlivě, uvědomí si dvě věci. 1) Jak je ten film pitomý a za 2) jak byl Vlasta Burian geniální. Každá věc, která se zde objeví, slouží coby doutnák rozpoutávající gejzír Burianových nedostižných skečů, jenž mají kvalitu vizuální (scéna ve sprše) i verbální ("Ta Angora se vobjevila na jevišti a, slečno, když já du do vany, tak toho na sobě mám víc než vona. Sedla si mi na klín a spustila, jak prej sem se rozpálil, když sem u ní včera byl. Slečno, já u ní nebyl, já u ní nebyl."). Ačkoliv je zde tedy snaha vystavět narativní linii také okolo vztahu mladého Zlatníka a slečny Vilandové, vše podléhá explozivnímu Hadimrškovi, a bez něj také každá složka filmu ztrácí zajímavost. Daleko lépe se povedlo vykreslit romantickou linii v jiném Burianově opusu, filmu DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ. Tam ale, pravda, hlavní milovnici hrála Adina Mandlová, což byla poněkud jiná herecká třída než Marie Grossová.

Asi jsem viděl jiný film... Erbenovu poetiku tento snímek ctí poměrně přesně - hlavně v tom, jak se zde lidé bez skrupulí vraždí. Bonusem je výborná atmosferická hudba. A Tina Ruland je pohříchu nejvíce sexy princeznou novodobých českých pohádek.

Na Kurta Russella se pěkně dívalo, jelikož to dobře zahrál, na Mary Elizabeth Winstead se pěkně dívalo, jelikož je to hezká holka. Na Carpenterovu VĚC se pěkně dívalo, jelikož to je geniální film a jeden z nejlepších vůbec, na Heijningenovu VĚC: POČÁTEK se pěkně dívalo, jelikož tam hraje Mary Elizabeth Winstead, což je hezká holka......Bohužel to není film, který je třeba vidět vícekrát (tedy, pokud se vám Mary Elizabeth Winstead nelíbí do té míry, že byste kvůli ní překousli podstatné vykrádání Carpentera). Herecké obsazení je vůbec jedním z největších kladů filmu. Kromě toho, že zde figurují rodilí mluvčí, je tu také povedený odkaz na starého harcovníka Kurta (Joel Edgerton), objeví se i Rumcajs (http://www3.pictures.zimbio.com/gi/Kristofer+Hivju+Premiere+Universal+Pictures+IDfV2Gm4DeMl.jpg srovnej s http://img.humbug.pl/img//humbug-repos/humbug-avatars-repo/40_avatar), a hraje zde člověk, který se mi velmi zamlouval v RODINNÉ OSLAVĚ (Ulrich Thomsen).......Nechal jsem si to rozležet v hlavě a musím dodat, že ústřední myšlenku má nová VĚC inteligentní (ten, kdo se usilovně snaží něco objevit, se nakonec stává předmětem svého zájmu, resp. předmět zájmu jej pozře - celé toto je hozeno do archetypálního konstruktu "objevování a poznávání zla lidským společenstvím"). Bohužel, snímek musí být srovnáván s původní VĚCÍ! Důvod je prostý - snímek je totiž velmi ambivalentní. Na jednu stranu vytváří vlastní sofistikovaný přístup k tematice, přičemž to bere z jiného úhlu pohledu, než Carpenter. Hned vzápětí se ale tvůrci dopustí takové blbosti - totiž, když začnou kopírovat některá schémata z osmdesátkové předlohy. Pak totiž zákonitě dochází k tomu, že jakkoliv se divák může snažit, aby jej neovlivňovalo srovnávání s Carpenterovým filmem, nemůže si pomoci, jelikož tvůrci to sami dělají. Za největší chybu tedy nepovažuji navazovat na Carpenterovu VĚC, resp. předjímat jí, ale totálně pohnojený scénář, který udělal z VĚCI: POČÁTKU polodementní vyvražďovačku, namísto inteligentního a sdělného atmosferického hororu, jenž by plně využil potenciál ústředního tématu (a též by plně využil potenciálu Mary Elizabeth Winstead, která je nejenom hezká holka, ale překvapivě rovněž docela slušně hraje).