Zabriskie

Film s velmi zvláštní znepokojující a zasněnou atmosférou, na které má nemalou zásluhu skvělá hudba. Tom Ripley je výborně napsaná i zahraná postava, nikdy u ní nejde dopředu ohdadnout, co na základě svých geniálních a zároveň šílenách myšlenkových pochodů udělá, je to psychopat bez jakéhokoliv svědomí a při tom navenek působí zcela obyčejně.

Působivý horor, který děsí diváky poctivě budovanou tísnivou atmosférou a ne digitálními triky, jak je současný standard. Shyamalan vyvolává hrůzu podobnými prostředky, jaké kdysi používal Hitchcock a tím, že se mu to daři i u současných, na ledacos zvyklých diváků, je poznat že odvedl skvělý kus práce.

Oddychová, příjemně obyčejná komedie, u které asi budete schopni předvídat dopředu většinu děje a herecké výkony rozhodně na oscara nejsou. O to ale v tomhle filmu nejde, svůj hlavní úkol, nenuceně a vkusně pobavit diváka, splňuje Nebezpečná zásilka dokonale. A Reese Witherspoon je tu neskutečně roztomilá.

Nudná komedie, u které se skoro není čemu smát. Múza možná přináší inspiraci ostatním postavám filmu, ale na diváka působí nesympatickým a nijakým dojmem.

Kdyby mi někdo tvrdil, že žádný film nemůže být právoplatné umělecké dílo, argumentoval bych právě Vesmírnou odyseou. Cesta astronauta Bowmana na samý okraj vesmíru kde zemře, aby se znovu narodil a stal se tak "kosmickým dítětem", je naprostá vizuální extáze. Jedinečnost tohoto filmu ale nespočívá jen v obrazové kvalitě, pod vší tou nádherou se nalézá působivý děj s obrovskou silou výpovědi. Tímhle nevyslovitelně úžasným filmem Kubrick změnil můj život.

Velmi nestandardní thriller, během jehož sledování jsem se občas usmíval, i když to není komedie. Nebylo to ani proto, že by byl film špatný, ale proto jak boří zaběhnutá klišé a jinak klasicky rozehrané situace ukončuje nečekanými a neokoukanými pointami. Z celého filmu cítíme jemnou nadsázku a to je dobře, protože ve vážně míněném thrilleru by takhle novátorské postupy asi neobstály.

Brilantní studie chování člověka, který se snaží po návratu z války znovu zařadit do normálního života (nepříliš úspěšně), by mohla mít podtitul Jak se z velkého podivína stal ještě větší psychopat. Role samotáře trpícího nespavostí, který si vytváří svoje vlastní pravdila a zákony ve zkaženém světě, je vlastně velké herecké sólo pro De Nira.

Klasická Allenova komedie, tentokrát ještě lepší a vtipnější, než obvykle. Jednotlivé dějové linie fungují skvěle jak sami o sobě, tak v rámci celého filmu. Moc se mi líbil nápad s antickým chórem, který zezačátku jen uvozuje děj, ale potom i přímo komunikuje s hlavním hrdinou. A dialogy s přiblblou prostitutkou/pornoherečkou jsou prostě božské.

Od tohoto filmu jsem příliš nečekal a o to víc jsem byl překvapenější. Muž bez tváře je hluboce lidský a dojímavý příběh o předsudcích a osamělosti. Nejvíce mě ale potěšil způsob, jak Gibson dokázal diváky svého filmu dojmout. Neudělal to pomocí tisíckrát použitých, typicky amerických klišé, ale prostřednictvím přirozených a nijak se nevnucujících scén, které fungují velmi působivě, ale zároveň i reálně.

Dawsonův svět jsem začal sledovat z recese a ze zvědavosti, co na něm je tak zvláštního, že ho sleduje tolik puberťáků a že je tak IN. Sice jsem na to nepřišel, ale po pár dílech jsem se přistihl, že se těšim na to co se stane dál a o vikendech, kdy Dawson neběžel, mi scházelo že jsem neměl svojí denní dávku nešťastně zamilovaných filozofujících teenagerů. I když poslední, vysokoškolská série byla slabší a hodně ztratila z kouzla předchozích dílů, celkově mi z toho stejně vychází vynikající podívaná, která mi ve vzpomínkách zůstane ještě hodně dlouho.