Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 083)

plakát

Kon-Tiki (2012) 

Nutno na úvod uznat, že Norové se s úkolem natočit epické vyprávění o nejvýznamnější životní epizodě své největší osobnosti dvacátého století vypořádali velmi svědomitě. Z jakého jiného filmu chcete mít nejdražší záležitost v historii národní kinematografie? Ty peníze každopádně vidět jsou, a dlužno říct, že Thor Heyerdahl si takovýhle pomník rozhodně zasluhuje. Problém je, že je trochu zbytečný, protože filmový záznam svého regulérně šíleného záměru - který pohříchu šlape mnohem lépe než tahle vizuálně úchvatná podívaná - si pořídil "sám" Heyerdahl, a dostal za něj Oscara:) Cca hodinový dokument o plavbě Kon-Tiki, vzniklý z materiálu natočeného i v tomto filmu hojně vídanou kamerou, obsahuje základní informace o tom, proč a jak, mapuje celou cestu i to, co jí předcházelo (nebylo toho málo, a samotné opatření dřeva na stavbu voru by vydalo na jeden dobrodružný film - v dramatizaci z roku 2012 jsou už klády naskladněné v docích...), a neobsahuje žádné "divácky vděčné" tahy na jistotu jako několikeré milimetrové úniky před žraloky apod. Já jsem osobně dost rozpačitý z "niterných scén" Heyerdahla, záměr odhalit trauma topícího se neplavce podle mě naprosto selhal, mimo jiné proto, že Pål Sverre Valheim Hagen NENÍ co do hereckých kvalit ani omylem srovnatelný s Ryanem Goslingem (ke kterému ho kdosi přirovnával). Transformace boje o život do uvědomění si životního úspěchu, která měla být ztvárněna jen detailem obličeje (navíc notně vousatého) se opravdu nepodařila. Jsem docela na rozpacích - Kon-Tiki je po stráce řemeslné a hlavně vizuální velice působivá záležitost, navíc ukazuje jedno z největších a nejbláznivějších dobrodružství, které bylo kdy nějakým člověkem (s pozitivním výsledkem:)) podniknuto. Ale bohužel je to opravdu rozvleklý film, který se soustřeďuje zbytečně na něco, co by mohlo být daleko lépe nahrazeno něčím, co se stalo, a co z nějakého mně neznámého důvodu chybí. A taky by mě zajímalo, jestli je věrnější tohle zpodobnění (jestli třeba vychází z nepublikovaných Heyerdahlových zápisků nebo tak něco) nebo dnes už historický dokument - tam se totiž nějaké problémy s bezvětřím vůbec neřešily, spíš naopak... Nemůže to být modrý film, ale víc než 70% nedám.

plakát

John Wick (2014) 

P. S. I Love You pro chlapy. Včetně romantického konce. Vážně:) Tedy není tam Skot hrající si na herce a na Ira, ale to rozhodně není na škodu;) John Wick je akční zážitek roku, srovnatelný s Gibsonovým Paybackem (a s P. S. I Love You;)). Od dokonalosti ho dělí v některých scénách přece jen trochu moc fotříkovsky přátelský Michael Nyqvist coby hlavní záporák, a pak závěrečné zúčtování, které je od okamžiku rozmlácení všech aut v dohledu dost slabé. Jinak je to efektní a stylové až na půdu, a jasná comicsová stylizace je taky velice dobrý tah. Až na to, že by postavy nemusely být právě comicsově šablonovité. Ale tady vlastně nejde moc o herce, ale o cool obleky, PŘEHLEDNÉ a efektivní (efektní taky) souboje a přestřelky (v hlavní roli Heckler & Koch P30L s hooodně dobře vypadajícím kompenzátorem), a - světe div se - funkční humor. Je tu vlastně ještě jedna vada na kráse, a to zcela náhodný výběr toho, která ruská věta bude (alespoň v kinoverzi) otitulkována (a že rusky se tady mluví hodně), k čemuž přidává svoje záporné body ještě překladatel do českých titulků. Jeho dílo dokládá úpadek tohoto řemesla, za což abychom byli féroví, mohou v nezanedbatelné míře i studia/distribuční společnosti se svojí paranoiou, bránící překladateli provést jeho práci (ačkoliv s nepřekládáním slova Bogeyman nemá studio nic společného, že?). Já jsem každopádně už dlouho neodcházel z kina tak spokojen jako po zhlédnutí Johna Wicka, takže mu uděluji jako EXTRA ZÁBAVNÉMU béčku silných 80%.

plakát

Jake a piráti ze Země Nezemě (2011) (seriál) 

Když pominu, že vysílání Petra Pana v našich končinách je asi na úrovni prezentace Babičky publiku v USA, tak je tu pár droboučkých problémů, které ukazují neskutečný úpadek studia Disney a jeho mamonářskou taktiku "levně vyrobit, draho prodat". Vizuální podoba hrdinů je obšlehnutá z Malých Einsteinů, jeden z Hookových pirátských poskoků zase vypadá jako trpaslík ze Sněhurky, a zbytek je bohužel už tak typicky stylizovaný, že to jde brát jako prefabrikát. A k tomu je Hook kapitán pirát, co má vlastní privát, johohó ať teče rum, a kolik máme du-blo-nů, tradadá? Věřte mi, že až uvidíte jak se ve vzduchu objevují zlaté dublony za správnou odpověď nebo řešení v podstatě čehokoliv (aniž by se někdy jen náznakem vyřešilo, proč a nač se to vlastně děje...děti přece chtějí Hookovi zabránit v získání pokladu, tak je to logické, ne?), zjistíte, že kapitán Hook je vlastně jen takový trošku zlý ňouma, kterému nikdy nic nevyjde (kníže Ignor je vedle něj arcilotr), a vaše oko a ucho spočine na písničkových vsuvkách s živými hudebníky (dvěma pány - Lorenem Hoskinsem a Kevinem Hendricksonem - kteří mi "záhadně" připomněli Maxim Turbulenc), nepřijde vám ta předchozí věta tak nesmyslná;) Bohužel je to pořad nadmíru populární, sklízející vedle diváckých ovací i tenhleten "critical acclaim" včetně ceny za nejlepší pořad pro předškoláky (uhhh...), takže se ho asi jen tak nezbavíme. Pokud byste se divili, proč jsou Letadla tak neoriginální, tak vězte, že za obojím stojí stejný člověk. Filmy o Zvoněnce jsou proti tomu promyšlenými thrillery... už je mi zle z těchhle ubohostí a z toho kolik lidí se jich s odkazem na "vždyť je to jen roztomilá zábava pro malé děti" zastává a tím to celé podporuje. 20%, protože i když je to na pohled hezčí než třeba Mickeyho Klubík, obsahově je to katastrofa, která navíc udělala svojí předloze lobotomii.

plakát

Finley požární autíčko (2006) (seriál) 

Tisícístosedmdesátýpátý klon veselého a roztomilého dopravního prostředku určeného k "zábavě a poučení" malých dětí. V paměti mi utkvěl jen tím, že děti učí, že pizza se skládá z trojúhelníků, a proto je kulatá:) Pokud Vám na tom nepřijde nic divného (nemluvě o tom, že v cílové skupině by se pizzou rozhodně nikdo živit neměl), přeji Vám i Vašim ratolestem dobrou zábavu. Z mého pohledu je to čirá zbytečnost, 40%.

plakát

Mickeyho klubík (2006) (seriál) 

Až budou Avengers bojovat s čiročirým Zlem, bude ho s největší pravděpodobností reprezentovat sestava Disneyho nejvěhlasnějších postaviček v čele se Zlou Inkarnací Mickeyho Mouse Z Mickeyho Klubíku (za nímž budou následovat zlé inkarnace Kačera Donalda, Goofyho, Minnie, Daisy a Pluta;)), protože pouze tento odporně vybarvený a na Disneyho tvorbu strašidelně odfláknutý Mickey (a samozřejmě vše kolem něj) se může s takovou výzvou popasovat "se ctí". Nevěřil bych, že Disneyho studio dokáže v roce 2006 vyplodit něco, co nemá vizuálně daleko k o dvanáct let staršímu kanadskému Rebootu, ale je to tak - a to, že se to hrdě prsí o pět a více let později do programu komerčních televizí, ale o dalších pár let později dokonce na veřejnoprávní Déčko, to se už blíží definici katastrofy. Ale ono nejde jen o formu, i když přidaná hodnota v podobě toho, že česky dabovanému přiškrceně kvákavému Donaldovi není půlka věcí vůbec rozumět, je taky vyloženě "pecková". Totiž co se týká obsahu, můžete se těšit na mé oblíbené děsivé pauzy po otázkách pro publikum (které má na jednu stranu být dost staré, aby umělo docela rychle počítat do dvaceti, ale na druhou se má bavit tím, že Goofy není schopný za celý díl říct správně dvouslovné zaklínadlo), skrz které mají děti pomoci Mickeymu a jeho partě řešit různé zapeklité úkoly (s deus ex myšinou v podobě "ouška" nabízejícího několik předmětů pro tu kterou příležitost). Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ty úkoly často neměly úplně nesmyslná řešení - třeba když se od začátku dílu hrozně spěchá, aby si Daisy mohla procvičit taneček a stihla vystoupení na nějaké slavnosti, a cestou na místo se uprostřed posledního kopce partě rozbije auto, tak řešení problému zní "vystoupíme a půjdeme do toho velkého kopce tak jak to je v poslední části Daisyina tanečku, což je náhodou pár kroků rovně", čímž to samozřejmě stihnou dříve než kdyby auto vytlačili ten kousek nahoru a dojeli na místo;) Jistě, v USA může chůze představovat v ohledu osobní přepravy novátorské řešení:), ale PROBOHA, TO SE OPRAVDU MAJÍ NAŠE DĚTI DÍVAT NA TAKOVÉHLE ANI NE POLOVIČATÉ SRABÁRNY, KTERÉ MAJÍ ZA CÍL JENOM NAVYKNOUT JE NA ZNAČKU DISNEY, a aby to nebylo tak okaté, vydávají se za naučný pořad pro děti??? Díky, nechci. Základní myšlenka by byla dobrá, kdyby si s ní někdo dal trochu víc práce než "hele nafrkáme tam ty kreslouny, uděláme to ve 3D, moc se s tím nemažte, je to pro děcka, tak to klidně může řvát základními barvami, a když tam budou hopsat a zpívat, tak to bude OK". To radši ráno dětem nechám rozsypat bednu se stavebnicí. Takže hophop hophop hop hopity hop, 40%. PS: LoboTomiovu hitparádu zatím vede díl, v němž se dozvíte, že až budete potřebovat zvednout třiceticentimetrový gumový míček, bude na to nejlepší pinzeta, potom že kdyby se vám stalo, že se vám dítě nebo Goofy vzpříčí mezi ozubené soukolí tak, že je v něm natažený jako pan Burns v té mašině, co vždycky o týden ošálí smrt, je potřeba nalít mu na rozkrok láhev šampónu, aby se to celé promazalo, a kdyby vám nestačilo, že si potom má dítě nebo Goofy pochválit jak má hebké vlasy (na hlavě), tak potom můžete nasednout zády na spodní konec klouzačky, a vyjet pozpátku nahoru;) WTF?!

plakát

Ve znamení Kon-Tiki (1950) 

Pokud by Oscara za nejlepší dokument mělo získat něco jiného než autentický záznam cesty hrstky bláznů (z nichž většina nikdy ani nebyla na moři) za ověřením teorie, která tehdy byla zhruba na úrovni hypotézy Daniela Jacksona o původu pyramid, přes pár tisíc kilometrů volného oceánu na balzovém voru postaveném podle pět set let starých zápisků conquistadorů o ještě starších plavidlech domorodých Peruánců, tak už netuším, co by to asi mělo být. Leda že by Stargate byla pravda a Daniel Jackson s sebou tahal napříč galaxií kameru:) Thor Heyerdahl byl nesporně blázen, ovšem blázen takového toho obdivuhodného typu, který přepisuje dějiny, ale přijde o manželku i o rodinu, protože je věčně někde na cestě za nějakým objevem. Viděl jsem dodatečně ozvučenou a hudbou doplněnou verzi (BTW nahrával pražský Filmový Symfonický Orchestr;)), a byl to místy větší nářez než největší norská filmová akce všech dob - dramatizace plavby Kon-Tiki z roku 2012, nominovaná pro změnu na Oscara za nejlepší zahraniční film. Pomyšlení, že TOHLE SE OPRAVDU STALO, je s přihlédnutím k tomu, že SE TO STALO V ROCE 1947, neskutečné. A Heyerdahlův přístup "nedokázal jsem, že Indiáni osídlili Polynésii, jen jsem dokázal, že se sem mohli dostat" (a že se tam asi dostali, vzhledem k výskytu stejných rostlin a dalších "drobností";)) je veskrze sympatický. Nemluvě o tom, že zbytek života tento badatel zasvětil úsilí o světový mír a spolupráci mezi národy... Tomuhle kusu nejenom filmové, ale světové historie, se nedá nedat plné hodnocení.

plakát

Pečený sněhulák (2014) (pořad) 

Pokus o autorský humor se vždy cení - vždy, když je alespoň nějak vtipný. Bohužel, Pečený Sněhulák zaznamenal obdivuhodné prvenství, když propagační výstup jeho režiséra v už samu o sobě kultovním pořadu Sama Doma 1. 9. 2014 (Nech žije youtube!) překonal co do zábavnosti samotný "produkt" o několik tříd. Záhadou je, že sám Jakub Kohák v onom vystoupení realisticky prohlašoval, že vzory tvůrčího týmu byli Monty Pythoni, ale s Pečeným Sněhulákem se jim ani nepřiblížili. A že na papíře to všechno vypadalo vtipnější než ve střižně. Rozhodně nepřeháněl... scénky buď humor postrádají úplně, nebo ho tam jsou nějaké náznaky, v ojedinělých případech se daří, aby gag byl vtipný - ale do pointy se to (zatím) nikdy natáhnout nepodařilo. Třeba Svatý Václav na řehtajícím segwayi byl cool... do doby než začal krást párky a tlouct s nimi do nebe přicházející duši za zpěvu "Kdož sú boží bojovníci"... A jelikož jsem z dosavadních sedmi dílů viděl čtyři, žádné další šance už nebudou. Sorry, pánové, ale tohle se tragicky nepovedlo. Ztráta času antarktických rozměrů, ergo 20%.

plakát

Kancelář Blaník (2014) (seriál) 

"Jedinej slušnej člověk v týdle zemi sedí v Johannesburgu v base..." "Nejste KSČ, jste KSČM." "Já vim žes to dělal pro lidi..." "Za todle sme klíčema necinkali..." - no řekněte, dá se tohle nemilovat?:) Dobře, Nadsobotka třeba byl zrovna ze slabšího soudku, ale "fiktivní" pozadí určitých politicky a/nebo mediálně výživných momentů českého veřejného dění tahle skvadra ve formátu několikaminutových dílů odkrývá způsobem sice divácky možná až příliš vděčným, každopádně ale především díky Marku Danielovi a jeho přihrávačům výborně fungujícím. No, tedy, výborně... kdyby jeden díl trval víc než sedm minut, tak mi z té šílené kamery asi upadne hlava, ale jak víme, nic není dokonalé - ani totalita;) Uvidím po jak dlouhé době se mi to začne zdát na jedno brdo. Zatím spokojenost na úrovni 80%, protože perfektně funguje i humor nepolitický, povětšinou arogantně lobbisticky šikanistický. Zdalipak třeba panko Rittig pošle i tímhle směrem nějakou tu osobnostní žalobičku, až skoncuje s těmi "pedofilními fízly"?;)

plakát

Borsalino (1970) 

Na Borsalina (jako film) je radost se dívat - dobová atmosféra a stylovost jsou tu skutečně úchvatné. Nemůžu si ale pomoct, obsahově je film poněkud nerozhodný, jestli chce jít cestou vážnou nebo odlehčenější. Ano, Belmondo a Delon jsou tu skrznaskrz sympatičtí, byť hrají objektivně vzato normální kriminálníky s trochou cti a vzájemného přátelství, ale to na pořádnou gangsterku nestačí. Tedy alespoň mně ne. Jacques Deray natočil lepší kousky. Ne že by tohle bylo špatné, to ani omylem - ale už jsem viděl nejeden lepší film z téhle doby, a jedno podívání mi stačilo. Sedí to pohromadě líp než pokračování (Borsalino a spol.), ale ani "úvodní epizodě" nemůžu dát víc než 70%. Navíc se mi nedaří z hlavy vypudit jiný legendární tandem, a i když je přirovnání Borsalina k Podrazu vzhledem k naturelu obou filmů docela nesmyslné, faktem je, že Bebel s Delonem v kategorii "chemie" prohrávají souboj s "Butchem a Sundancem" o několik délek.

plakát

Písničky doktora Notičky (2014) (pořad) 

Písničky Doktora Notičky vnímám jako prodloužení ideje Autopohádek, čili pokračování kariéry Čínských Lyží, které se od mladých rozervaných pop-rockerů postupně dostaly do takového malátného tatíkovského věku. Humor v ordinaci je ještě docela v pořádku, ale "zbrusu nové skladby z dílny Chinaski, které textem volně navazují na lidovku" ve mně víc než cokoliv jiného vzbuzují dojem Maximálního Turbulencování bez elektronických diskopomůcek, v trochu pomalejším tempu, ale s ukrutnými barevnými klipy, a hlavně se srovnatelnou kulturní hodnotou. Myslím, že se svými dětmi zůstanu u těch lidovek... no dobře, občas to možná proložíme Haló Novinami nebo Hradními, pardon, Parlamentními listy, aby byla legrace;) 50%