Gemini

Mrtvé oči mlčícího zajíce, rozbíhající se do stran nad křížkem znázorňujícím čumák, mě straší ve snech...;) Vizuální podoba TV Mini Uni je dost nešťastně zvolená, nebo přesněji řečeno dost se míjí s mými představami o tom, co je oku libé. Že jsou zdejší zvířecí postavičky loutkomaňásci s řečí těla typickou pro Muppety, Sezam a další populární pořady, které mě taky nikdy neoslovily, ten můj dojem ještě umocňuje. Přitom obsahově - tj. odpověďmi na často docela sofistikované dotazy hlavně z oboru přírodních věd - je to pořad poměrně ostře nabitý a tedy i přínosný. Otázka je, k čemu je tenhle mix dobrý. S tvůrci se zkrátka a dobře míjím, a proto dám svých vlastních subjektivních 50% jako průměr mezi formou a obsahem.

Veselý, rozverný krtek, bez slz nebo melancholického "ach jo". Jedinou výhradu mám proti tomu, jak krtek "správně socialisticky" okrade drobného živnostníka o meloun (a nůž), rozdá ho zvířátkům, a společně pak onoho živnostníka - kterému se to překvapivě nelíbí - šikanují, v čemž jim pomůže i počasí;)) I tak ale 80%.

Jídlo s.r.o. rozkrývá pozadí výroby určitých potravin (pečiva, šunky, ...), kdy ukazuje na jedné straně velkovýrobu a na druhé straně pečlivou ruční práci. Nečekejte brutální investigativní novinařinu, ale nutno říct, že otevřená rozmluva s ředitelem masokombinátu o tom, co normy umožňují vyrobit, a záleží na tom co si kdo objedná (a tudíž co zákazník nakupuje neboli žádá od svého prodejce;)), to byla věc nevídaná a neslýchaná. A konečně někdo taky vypustil veřejně zprávu o tom, že oni ti Němci nejsou zdaleka takoví frajeři jako se stalo módou tvrdit. Viz "vepřové maso, to v ČR znamená vepřové maso, sval - v Německu to znamená i kůže, chrupavky atd";). Procento masa ve výrobku je sice přínosný údaj, ale měli bychom se podle mě ptát právě na to, co je to za maso... Připravte se ale na to, že když ředitel velkopekárny tvrdí, že všechny chleby jsou kvalitní, nemůžete ho brát vážně. Kdokoliv si kupuje Tesco konzumní chléb a pak občas zavítá do pekárničky koupit si bochník "řemeslného" chleba, musí prostě poznat rozdíl. "Splňuje normu" nerovná se "stojí za to". Ale to není problém pořadu Jídlo s.r.o., ale stavu českého potravinářského byznysu, a náročnosti konzumenta, že?;) BTW comics s Ro-MANem mě baví:) Takže? 80%, jen houšť - snad jen méně "pupíků" a "mazlů"...

Peklo Na Talíři je téměř průkopnický projekt - pokud vím, tak je to první internetový pořad svého druhu, a do oběhu se dostal ještě před spuštěním ministerského webu "potraviny na pranýři" (asi o tři měsíce). Faktem je, že s tím se pojí určité výhody a nevýhody. Nevýhodou je občasná neuspořádanost, nebo chvíle, kdy Roman Vaněk ujíždí směrem k trapnosti (třeba s průjmem z lízátek), nebo také z hlediska selského rozumu poněkud zvláštní obsah některých dílů (třeba mléko). Výhody ale jsou zejména to, že jde o projekt v podstatě nezávislý, takže se nebojí při rozborech toho, kolik kousků šunky najdete mezi výrobním salámem na mražené pizze (netvařte se překvapeně, že asi dva;)), ale i daleko většich hrůz, ukazovat značky atd. Trochu sporná je přátelská atmosféra, kdy pan Vaněk zve svoje kamarády, které bychom měli na základě jeho slov považovat za fachmany a odborníky na slovo vzaté - občas jsem k tomu, co říkali, pociťoval nedůvěru, založenou na poznatcích získaných jinde, Peklo Na Talíři ale v téhle rovině nic nekomentuje, nevyptává se, jen ukazuje a přikyvuje. Ale v daném formátu sofistikované debaty nevyčarujete, a ani to nebylo cílem Pekla. To mělo hlavně začít český lid učit pravdě o tom, co s takovým nadšením valí do nákupních košíků ve všemožných supermarketech. A že to není pravda veselá, o tom snad není potřeba pochybovat. 70%

Malí Ejzenštejnové jsou víc než cokoliv jiného HODNĚ divný mišmaš toho a tamtoho, a ještě trochu tohohle. Prostě jako kdyby část Disneyho party, normálně poněkud sucharsky zaměřená na vážnou hudbu, výtvarné umění a takové ty "kulturní" věci, dostala za úkol vymyslet pořad pro děti, ale "trochu se při tom vodvázat", a nenapadlo je nic lepšího než se krapítek zmastit;) Netuším jak jinak si vysvětlit ten šílený mix grafických stylů a technik, které jsou v každém díle k vidění - postavičky vypadají jako ploškové/papírové, třeba rytíři provázející dílem o tapiserii z Bayeaux (tedy spíš o haluzi, jejímž obsahem je kletba zlého rytíře a hodný rytíř zamčený ve věži) jsou CGI, stejně jako některá prostředí (třeba interiér hradu s dokonale lesklou podlahou, ve které se zrcadlí postavičky hrdinů - ano, takovou práci si s tím někdo dal... občas... zcela náhodně), ale jinde jsou na pozadí normální fotky krajiny. Stejně tak šílené jsou výkyvy v "náročnosti" obsahu pro děti - zapomněl jsem říct, že je to pochopitelně "interaktivní" pořad, takže postavičky kladou dotazy diváctvu (a dělají takové ty strašidelné pauzy, kdy jakože čekají na odpověď, kterou samozřejmě jakože dostanou) a žádají ho o pomoc např. s tleskáním, tančením nebo zpíváním... což nevadí u startování rakety ("plác plác plác"), ale je k nepřežití u "badabadabadadádá" na Let Čmeláka, které trhá uši. Takže na jedné straně partu kupodivu sympatických hrdinů potkávají na jejich pouti napříč světem, vesmírem i časem skutečně pitomoučké překážky (které se třeba jako zapasťovaná šachovnice uprostřed hradního sálu dají zcela zjevně obejít hned ze dvou stran... vážně...), děti mají poznávat zvuky hudebních nástrojů (ne, elektrické kytary ne;)), ale za chviličku dostávají poučení o diminuendu a mají pomoct zaklínat hudbu crescendo... VÁŽNĚ, VY KREATIVCI, CO JSTE TO PROBOHA HULILI??? Záludné je, že jak už jsem psal, postavičky dětí jsou sympatické (i jejich živá raketa, která se dorozumívá tútáním nebo co to je), a hlavně použitá díla klasické hudby jsou prostě chytlavá (zvlášť Uherský tanec č. 5 od Brahmse je pro dobrodružné putování naprosto dokonalý;)). V souhrnu mi nezbývá než zhodnotit to tak, že tenhle pořad pro předškolní děti se nepovedl, respektive ho tvůrci zjevně nezvládli. A navíc je to součást "balíčku produktů" Baby Einstein, což je taková ta zrůdná kampaň "vědecké studie prokázaly, že když budete svému dítěti od prenatálního stádia pouštět našimi experty vyvíjená díla, zvýšíte jeho šance na vysokoškolský diplom nejméně o 83,5% - chcete přece pro své dítě to nejlepší" a samozřejmě je to naprosto nereálný bullshit;) Takže za snahu a ta pozitiva výsledných průměrných 50%

Toho, že je to Toulavá Kamera pro děti, si všiml zřejmě každý, kdo někdy o Toulavé Kameře slyšel. V dnešní době, kdy je těžké děti zaujmout něčím, co jim nestrčíte až pod nos, je Tamtam pořad potřebný jako sůl. Jen mám drobné výhrady k formě nebo, chcete-li, prezentaci. Ta menší je, že Míša Maurerová po dětech vypadá ještě hubenější než když před nějakými deseti lety uváděla takovou tu T-Mobilem sponzorovanou hitparádu - čti "vypadá jako kdyby natrvalo přešla do tábora anorektiček" - a jako otci dvou holčiček mi tak nedělá její vzhled úplně radost... Proti Marku Němcovi kupodivu nic nemám;) A ta druhá výhrada zní, že Kačka Brnkačka vypadá jako kdyby Yettiho přepadl Jokerův kadeřník, a mluví jako chlap (protože "ji" mluví chlap). WTF?, ptám se. Jinak ČT chválím, že takový pořad má - až budou děti dost velké, aby za mnou každý víkend přicházely s nápady na výlety, které tam viděly, možná to uvidím trochu jinak:) Aktuálně je mojí největší "zábavou" v souvislosti s tímhle pořadem představa, jak by asi vypadal na nějaké komerční televizi, a jak moc vystajlovaného sluníčkového cool moderátora a obsah by asi měl... 70%

Unikátní, působivé, nepředvídatelné a - jak u Andersona jinak - divné;) Animovaný film pro dospělé, v němž nic nezní, nevypadá a nechová se tak, jak byste očekávali. Tedy, nečetl jsem předlohu, takže to s tím očekáváním berte s rezervou. Nedělejte tu chybu, že byste se to pokoušeli pouštět dětem, pro které se obvykle animované filmy natáčejí - tenhle by pro ně mohl být znepokojivý, protože humor je tu opravdu hodně svébytný, a nejzajímavější jsou tu zřejmě zvířátka, která ale v detailu (kterých je tu mnoho, protože spolu jednotlivé postavy často rozmlouvají ve dvou) díky těm čachrům se srstí a vousy a ušima a očima a zuby, vypadají skutečně svérázně. Po technické stránce je to úžasná záležitost - stačí se podívat na prvních pár minut, na scénu vloupačky pana a paní Liškových (tedy tehdy ještě ne pana a paní...) na farmu. Anderson je nepochybně chorý mozek, ale nějakým kouzlem to celé funguje, a magie vrcholí ve scéně s vlkem pár minut před koncem. Tempo respektive struktura příběhu jsou sice takové zvláštně roztahané (a to má film čistého času 81 minut), ale myslím, že svoji osmdesátku si určitě zaslouží. A nechci vědět, jak vypadá český dabing;)

Přátelé sedmdesátek natočili Přátele ze sedmdesátek. Dobová atmosféra je tu vším - až na to, že ji jaksi nepoznáte z ničeho krom oblečení a "spotřební techniky". I tak je to díky velmi sympatickému castingu záležitost, kterou můžete zabíjet svůj čas dle libosti - v zásadě se nic vážného neřeší, ani se to celkem vzato moc neposouvá vpřed, je to jen "nic proti ničemu" zábava. A kdo by se rád nepodíval na Milu Kunis a Lauru Prepon, kdykoliv je k tomu příležitost, že?;) BTW Laura má v českém dabingu opravdu HODNĚ tuctovější hlas než ve skutečnosti. Ashton Kutcher tu hraje retarda ála Joey, takže (mu) to funguje, ale herectví tomu prosím neříkejme;) Vítězi v tomhle ohledu jsou jednoznačně Kurtwood Smith a Debra Jo Rupp, jejich hlášky i výrazivo převyšují ostatní nejméně o třídu. Je mi záhadou jak tenhle seriál mohl ustát osm sezón, ale je to kvalitně odvedená, na nic si nehrající sitcomová práce, která si drží svoji úroveň. Takže ano, proč ne, 80%.

V mnoha ohledech minimálně na české poměry unikátní pohádka - u mě ale neboduje hlavně kvůli tomu brždění děje "esteticky a umělecky" hodnotnými vsuvkami. Každopádně role prince Radovana udělala z Pepíčka Zímy bosse všech bossů - však jeho chrabrý mečík shora učinil to, co v zemi Ladiných niv zdola hrdinný sociálně uvědomělý lid (na který se Lada typicky buržoazně nespolehla a kvůli tomu musela absolvovat exil a celou tu šarádu;)). A to se za komančů muselo cenit víc než kdy jindy:) Přiznejte si ale, že nejvíc si odsud nepamatujete nikoho jiného než Martina Růžka jako Krále Kazisvěta;) Hlavně za něj červených 70%.

Wow, během té jaderné války (která možná byla před prvním, možná před druhým dílem) musela Austrálie schytat opravdu pořádnou šupu, protože se na jejím území protrhlo předivo reality a otevřel se tam portál do Země Nezemě - až na to, že si tu děti tentokrát spletou Petra Pana s Panem Rockatanskym, a po hodině skutečně pohledného a evidentně drahého postapo festivalu začnou pohádku o tom, jak Týna bez Bořka, ale zato s hromadou prasečích sr.... exkrementů začala po svém přebudovávat civilizaci, a ta překvapivě funguje stejně dobře jako její herectví:) George Miller se musel někde mezi roky 1981 a 1985 definitivně zbláznit, protože třetí Mad Max je totálně WTF pohádka, která mi pořád svým způsobem práce s žánrem připomínala Evil Dead 3 (to bude možná těmi motorovkami;)). Ne že by to nebyla legrace, ale je to úlet naprosto mimo všechny očekávatelné koleje - a že koleje tady hrají sakra důležitou roli, protože se pan Miller odhodlal osedlat kromě methanových tryskoaut potažených kravskou kůží i železného oře:) Nevěřícné vrtění hlavou doprovázené setrvalým úsměvem a občasným uznalým zamručením při hodnocení snímání těch několika akčních scén, které tu jsou k vidění, mi brání třetího Maxe strhat, ale mám opravdu VELKÉ obavy o to, co vyleze z Fury Road... Jestli totiž tohleto Miller napsal a pak zrežíroval, je to neklamná známka toho, že absolutně neví, co činí. WTFózních 60%.