Gemini

What's up? Tenhle dětský film mi nepřišel zajímavý ani jako dítěti ani jako nedospělému puberťákovi ani jako tomu, co jsem teď. Což je asi plnoletý adolescent nebo jak to nazvat. Doba Jana Krause přišla až o notný kus času dál.

Pierce Brosnan výjimečně jako rukama pracující, prostý člověk z (irského) lidu, neoholený, špinavý a podstatnou část filmu ožralý a přesto ultrasympatický. A především jako milující otec tří dětí a nevzdávající se bojovník za svou rodinu. Nejen on, ale celý "útočný tým" Quinn, Rea a především Alan Bates (právnický veterán a milovník whiskey) jsou skvělí. A k tomu si přidejte ještě jako obvykle velmi příjemnou Juliannu Margulies, jedno nazrzlé děvčátko modlící se za spravedlnost, skvělého dědečka a paprsky slunce a máte rodinný film jak když ho vyšije. No a když ještě k tomu studujete práva a angloamerický systém (ještě k tomu před padesáti lety) vás vždycky pobaví, nemůžete se ubránit pocitu, že Evelyn je když už ne výborný, tak aspoň neuvěřitelně pozitivní film s tou správnou "irskou" atmosférou (pochvala hudbě) a nezaslouží si míň než 80%. PS: A to jsem tehdy ani nevěděl, že Brosnan byl ve skutečnosti vdovec, kterému zůstaly na starosti tři děti!

Zkušený harcovník a režisér několika vpravdě legendárních snímků William Friedkin zavzpomínal na své lepší časy a natočil vysoce nadprůměrný thriller o duelu dvou mužů a především o mocném kouzlu a přímočarosti chladné oceli. Příběh sice neoplývá přílišnou originalitou a najdou se v něm jak logické nedostatky, tak místa přehnaná či předvídatelná, nicméně díky "akčnímu talentu" pana režiséra si po celou dobu drží vysoké tempo a co je nejdůležitější, syrovou atmosféru skutečného boje muže proti muži, bez pravidel, na život a na smrt. Nejsilnějšími místy jsou rozhodně "lesní" scény v první polovině filmu, Jonesovo plížení lesem a úžasné záběry dávající vyniknout krásám přírody jsou nezapomenutelné. Za tohle a flashbacky s výcvikem, skvěle vymytého Benicia a vinu v očích Tommy Lee Jonese dávám 80%. Promiň, Connie, ale v tomhle filmu není pro ženskou místo;)

Z Martina Scorseseho až na výjimky nejsem nijak zvlášť na větvi, ale respektuji ho. Co se Zuřícího Býka a hlavně role Roberta DeNiro týká, moc jsem těm řečem o Stanislavském a sžívání se s rolí nevěřil - na co by taky herec DeNirova kalibru takhle blbnul. Pak začala úvodní scéna a s ní skutečný herecký koncert. Poprvé v životě jsem neviděl herce hrajícího nějakou postavu, ale skutečného Jakea LaMottu. No, možná ne úplně poprvé, ale rozhodně poprvé po takovou dobu a s takovou intenzitou toho pocitu. Závěrečná scéna ve mně vzbudila pocit lítosti nad kdysi velkým mužem, ale když si pak člověk uvědomí, co byl ten chlap zač... Každopádně smekám před panem hercem číslo jedna a panem hercem číslo dva (to má jako být Joe Pesci). Nějak ale nechápu to nadšení z boxerských záběrů a tak vůbec těch věcí okolo. Proto pro mě nikdy nebude Zuřící Býk legendou jako film, ale jako "místo", kde Robert DeNiro podal svůj životní výkon. Paradoxně tak z mého žebříčku vyjde s horším hodnocením než Taxikář, ale takový už je holt život. 80%

Velmi pohledná a hezky nejen se tvářící, ale i hrající Daryl Hannah, divný mladý Tom Hanks a cosi jako pohádka s romantickým přídechem. Tohle nemohlo dopadnout dobře...tak jo, tohle nemohlo dopadnout lépe než průměrně. 50%

Jak to tak vypadá, James J. Braddock byl skutečně geroj k pohledání a cítím k němu obdiv. Ron Howard se jeho příběhu chopil a natočil o tomto velkém malém muži poměrně realistickou, ale přesto především rodinnou podívanou, ve které si Russel Crowe zabušil pro změnu do boxovacího pytle a z flašky upíjel pro změnu vodu. Výraznější výkon podala jak Renée Zellwegerová, tak Paul Giamatti a Thomas Newman taky složil cosi co už tu bylo a co se neschová do kategorie autorský rukopis. Ano, přihodil jednu osvěžující irskou chvilku při tréninku, ale to je na víc jak dvě hodiny filmu při věhlasu jeho jména trochu málo. Stejně tak Russel Crowe mě dostal jen v jedné jediné scéně, takže mi nezbývá než celou věc shrnout slovy nepříliš nadšenými. Ron Howard natočil další svoji typickou výpověď o lidském duchu, ale tentokrát už mě neoblbnul. 70%

Skvělá taneční čísla a (do té doby) nevídaný počin v dějinách populární hudby...a vlastně hudby vůbec. Pokus Backstreet Boys o cosi legračnějšího na tomto poli působí víc než jen trochu legračně. Kulturní památka v praxi.

O Michaelu Jacksonovi si myslím leccos, ale nikdy jsem mu neupřel zaslouženou pověst uměleckého novátora. Ano, dávno tomu nazad, ale právě Black Or White je jedním z těch kusů, pro které jsem rád, že se někdo takový vyskytl.

Jedna skutečně velmi hustá hláška, pamětihodný James Earl Jones a jinak nic extra. Královský společník Semi mě celý film vyloženě vytáčel. Hodnoceno ovšem s ohledem na celou dosavadní kariéru Eddie Murphyho (a s úctou k tvůrci velkých hudebních záležitostí jako Blues Brothers nebo Thriller Johnu Landisovi) je to jeden z jeho kvalitativně výrazně čnějících kusů. 70% s tím, že znalce americké komedie potěší malé a mrňavé roličky u nás v podstatě neznámých jmen (tím nemyslím později díky Chicago Hope a E. R. slavné tváře Vondie Curtis-Halla a Eriqa La Salla).

Mám hned několik mnohem oblíbenějších filmů Johna Landise, které navíc nedisponují příběhem fungujícím z větší části díky "idiot plot" a skoro až ideologickému karikování retardovanosti snobských pracháčů. Zkrátka tady jsem nějak tu "úžasnou komiku" nezaznamenal a podruhé bych se nepodíval ani kvůli Jamie Lee.