DJ_bart

všechno co je na moderních animácích špatně ve 100 minutách disneyovskýho martyria....

Spíš než animovaná próza vizuální poezie, jež si na rozmezí tří různých povídek [a skromné stopáže 63 minut] zachovává hodně zvláštní kouzlo, který mě ale nijak neučarovalo....

Nadčasová prehistorická záležitost, která by si zasloužila plnohodnotnou modernizovanou verzi. Společně s komiksem Petra Kopla nejlepší adaptace.

Tragikomedie hořká jak irská whisky; zároveň dost nihilistická analogie o významu kamarádství.... přesto si troufám tvrdit, že McDonagh má na víc – ať už co se týká práce s dialogy, vedení herců, nebo příběhovýho build-upu [který v závěru působí jak deus ex machina]. Každopádně tandem Farrell - Gleeson parádní, ne že ne.

Delikátní romance o dvou teenage kanibalech stylizovaná do tuctovýho road-movie skrze jižanskou vysočinu [btw fakt moc dobrej salám] a buranská zákoutí USA, kterou si vychutnaj jak masožravci, tak vegetariáni, ale i vegani, a kterou si zamilujete až do morku kostí (doslova). Zároveň jde o podmanivou alegorii plnou jinotajů a metafor o společenských odlišnostech, sebepoznání, hledání domova a vůli někam patřit. Prostě libová artovka přesně podle mýho gusta, kterou umí naservírovat jen Luca Guadagnino – a pěkně za studena.... Bon apetit!

Vizuálně překrásná rozprávka, která se však v rámci demýtizace/dekonstrukce svého pohádkového předobrazu drží příliš zkrátka. Guillermo del Toro na to sice šel od lesa, ale uvízl v půli cesty – někde mezi svou mýticky temnou vizí a naivním sentimentem, od něhož se chtěl tak výrazně distancovat, viz. muzikální pasáže který do celkovýho konceptu fakt nesedí. Každopádně stop-motion animace, forma a řemeslo jako takový jsou špičkový, tady není o čem.... no a co si budem: Pinocchio jako nová ikona Antify? Proč ne! [VERDIKT: 7,5 klacíků z 10]

Geniální meta-muzikál; esence klasického Hollywoodu v tom nejlepším slova smyslu. O to víc zamrzí, že se tyhle typy filmů v současnosti už netočí.... 9 deštníků z 10

Retro pohádka přesně podle mýho gusta..... prostě takový příběh nepříběh, který je jakousi feel-good coming-of-age drobnokresbou, odehrávající se za jedné letní noci, a rámující půvab, naivitu a radosti i strasti mládí, ale i náturu a vzpomínky jedné generace. Nejzajímavějším prvkem je zde však hudba znějící z široké palety míst [rádia, auta, ulice, jukeboxy, apod.], která je výhradně diegetická, a která hraje prakticky nonstop takřka po celou dobu stopáže. O to větší je škoda, že se George Lucas nadobro upsal Hvězdným válkám a už nikdy nic podobnýho nenatočil, protože jeho impakt na nezávislé scéně amerického filmu je díky tomuto dílku prostě nesmazatelný.... Soundtrack boží!

Pro jedny sentimentální romanťárna, pro druhý zas výstižná audiovizuální esej o tom jaký to je mít zlomený srdce – a v neposlední řadě taky hodně intimní zpověď Taylor Swift; o to víc se těším na její režijní debut v podobě celovečeráku.

pro všechny loupežníky a milovníky sýra.