l3ricktop

V epizodě je scéna, kdy kapitán Lewis Nixon (Ron Livingston) vejde do domu aby hledal alkohol, následně vezme do rukou fotografii německého důstojníka a hodí ji na zem. Na fotografii je generálmajor Anton Dostler. Ten byl zastřelen popravčím komandem poté, co byl zajat spojeneckými silami. Tato událost se stala v roce 1945 v Itálii a byla jedním z mála případů, kdy byl vysoký německý důstojník souzen za válečné zločiny během druhé světové války. Vysvětluje to nevraživý pohled ženy, která Nixona překvapí při prohledávání pokoje.

Oskar Hes (Josef Mašín) a Jan Nedbal (Ctirad Mašín) si podruhé zahráli bratry ve filmu. První příležitostí pro ně byl seriál Král Šumavy: Fantom temného kraje (od r. 2022).

Sayid (Naveen Andrews) nosí v seriálu boty značky Merell, konkrétně model Chameleon II.

Yetunde Price (Mikayla Lashae Bartholomew), nejstarší sestra Venus (Saniyya Sidney) a Sereny (Demi Singleton) Williams, byla zastřelena 14. září 2003 v Comptonu (Los Angeles) členy gangu LA Crips.

Skladba „Superheores“ obsahuje vysamplovaný vokál „Something is in the air“, který pochází ze skladby „Who's been sleeping in my bed“ od Barryho Manilowa.

Autorem vokálů v písních „One More Time“ a „Too Long“ je Dj a hudební producent Romathony.

Hlas v úvodní scéně, v dokumentu o Pionýru, který sledují chlapci v televizi na dvoře, patří Alexandru Štefucovi (novinář, redaktor TopSpeed.sk).

Ken Miles (Christian Bale) zahynul 18. srpna 1966 při testování GT40 J-Car, což byl vývojový stupeň mezi Mk III. a IV. s vylepšenou aerodynamikou a nižší hmotností. Milesův vůz se vznesl při klesání z horizontu na kalifornském okruhu Riverside v rychlosti kolem 300km/h. Vůz se několikrát otočil, tělo pilota bylo vymrštěno ven a vůz explodoval. Milesův syn Peter byl bohužel skutečně svědkem této tragické události.

Postava managera Lea Beebeho (Josh Lucas) byla scenáristy vykreslena dosti nelichotivě. Beebe nikdy neměl osobní spory s Milesem (Christian Bale). Trval sice na tom, že bude pořízena fotografie všech tří aut na cílové rovince v závodě Le Mans roku 1966, nikdy ale Milesovi nebránil v tom, aby usedl do kokpitu GT40. Ken Miles na Le Mans v tomto voze startoval již v roce 1965, ale kvůli selhání techniky závod nedokončil. Beebe tehdy podpořil tým slovy: „Tohle je meeting vítězů. Příští rok se sem vrátíme a vyhrajeme a měli bychom na tom začít dělat teď hned.“ Jeho manažerské schopnosti byly klíčové pro hladký průběh vývoje vozů GT40 Mk.II a III., které v následující sezóně triumfovaly.

Ford v roce 1966 postavil na start 13 vozů GT40, aby „bylo zajištěno“, že alespoň jedna posádka zvítězí. Už pouhou jednu hodinu od startu závodu obsadili vozy GT40 první tři příčky.

Dveře Milesova vozu v 1. kole skutečně nešli zavřít, a proto musel zamířit do boxů. Stalo se tak ale kvůli jeho kolizi s Johnem Whitmorem, rovněž jedoucím ve voze Ford GT40, která proběhla krátce po startu.

Píseň, která zazní v posledních záběrech a v závěrečných titulcích, je „In to the light“ od Led Zeppelin.