Joe321

Pro záměrně nesmyslné dialogy a chování postav jako výsledek scénáře navíc v pěkném filmovém hávu mám velkou slabost. Ještě v kombinaci se solidním soundtrackem a výběrem písní. Tohle mi sedlo přesně jako Bruggy a dlouho tu nic podobného nebylo. Rockwell suveréně nejlepší asi proto, že mu prostě tyhle postavy sednou. Zbytek taky supr. Po traileru jsem čekal výsledek horší, takže překvapení. -"Friends don't make their friends die, Hans." -"Psychopathic friends do."

Jedinečný český skvost se scénářem promyšleným do detailu. A o textech písní ani nemluvě. Jak Svěráka se Smoljakem mohlo něco takového napadnout... Scéna, kdy Zagorová po výbuchu na polích přizná lásku svému idolovi Abrhámovi a na Kukuru spadne hnůj je geniální. -"Vidíte? Ono se to lehko píše. Ale dělat to!"

Po Vzpouře návrat k akčnějšímu pojetí a odklon od Roddenberryho vize. Na škodu to podle mě není, protože tu opět dostává pozornost Picard a Data. Občas si říkám, jak zvláštní je, že se Patrick Stewart v této roli tolik našel. Jeho obličej, ba dokonce jen oči, dokážou vyjádřit takové množství emocí. Například strnulá postava a zdrcený výraz po teleportování ze Scimitaru. Opět bravurně zahrané. Triky a valčík lodí na velké úrovni, jak se na ST film patří. Škoda, že se snímek nedočkal lepšího přijetí. Třeba bychom se dočkali ještě jednoho. -"If there is one ideal that the Federation holds most dear, it is that all men, all races can be united. What better example... A Starfleet captain, standing in the Romulan Senate. Nothing would make me more proud than to take your hand in friendship - in time... when that trust has been earned."

Kdykoliv se díl seriálu nebo film motá kolem postavy Picarda, jedná se o sakra dobrý dramatický zážitek. První kontakt je perfektní souhrou mnoha věcí. Kvalitního scénáře, výpravy (i dnes působí moderně), akce (vesmírná bitva) a herectví Patricka Stewarta. Dohromady nejen prvotřídní ST film, ale i space opera všeobecně. Doporučuju si pustit seriálový trojdíl s Borgy a navázat tímto. Člověk pak více vcítí do kapitánových myšlenkových pochodů. -"We've made too many compromises already. Too many retreats. They invade our space and we fall back. They assimilate entire worlds and we fall back. Not again. The line must be drawn here! This far, no further! And I will make them pay for what they've done!"

S odstupem času u mě Generations neskutečně stoupl. Nevím, jestli je to výborná hudba nebo prostě jen melancholické zhodnocení Picardova života. Patrick Stewart opět brilantně zahrál kapitána, kterému se po letech služby začíná stýskat po osobním životě. Shatner a McDowell zahráli taky špičkově. Tohle není epický ST ani tak o osudu galaxie, ale spíš o postavách a asi proto se mi kdysi dávno tolik nelíbil. V porovnání nový Abramsův výbušný film celkem ztrácí. -"It's our mortality that defines us. It's the truth of our existence."

Musím říct, že po dokoukání všeho pohromadě jsem měl trošku horší dojem než při koukání v televizi před těmi pár lety. Hlavním problémem zřejmě bude velký počet nudných charakterových epizod. Když si člověk večer chce pustit dva díly a po proskákání třetího narazí na další už od začátku nezajímavý, tak to rozhodně nepotěší. Dílů s Romulany, Borgy a Q je safra málo. Dalším takovým mínusem, který jsem opět pocítil až teď, když jsem schopen porovnat TNG s VOY a ENT je méně akce a trošku slabší posádka jako celek. Tolik spolu neklape a jednotlivě jsou postavy trošku plošší. Na druhou stranu TNG disponuje pár velmi silnými. Riker, Mr. Data a hlavně Picard. Sledovat sira Stewarta v některých dílech je potěšení pro každého fanouška herectví. Celkově jsem si ale i zde odnesl celkový dobrý dojem, který možná více než zdrávo vytáhlo sentimentální a melancholické ale zároveň pozitivní Picardovo finále. -"With the first link, the chain is forged. The first speech censured, the first thought forbidden, the first freedom denied, chains us all irrevocably."

Singer představil Supermana jako ztrápeného a osamělého, který se díky svým schopnostem a poslání cítí odcizený a stále zavázán společnosti. Tedy tak, jak zatím filmově ztvárněn nebyl. Jedná nesobecky, i když ho odmítá jediná věc, po které po letech stále touží. Ke konci si uvědomí, že od některých věcí se prostě musí upustit. Jeho milované a bývalého domova Kryptonu. Neješitně položí život za svůj adoptivní svět. A na konci vidíme sebejistějšího hrdinu. Singer tímto filmem postavu Supermana poctil. Polidštil ho. Je to cítit hned z úvodních titulků, z výtečných proslovů Marlona Branda a dalších mnoha odkazů. Scéna, kdy z něj parta grázlů na zemi málem vymlátí duši, dostane kryptonitem do zad a leť... působivě syrová a opět neviděná. Když si představím, že tohle měl být úvodní film do dalších dílů, které mohly být daleko akčnější, protože už nepotřebují představovat dějovou situaci skvěle vytyčenou zde. Velká škoda. Brandon Routh sedí náramně. Ťukám si na čelo, když čtu komentáře srážející hodnocení kvůli rozpočtu. Batman, Dark Knight a Superman Returns je to nejlepší z komiksových filmů. Pokaždé se líbí.

Už jen za výpravu a kameru si Legenda zaslouží plné hodnocení. Skvělá hudba a přesně obsazená herecká družina (hlavně Gump a geniální Darkness) by se ani nemuselo zmiňovat. Scottovi se podařilo vytvořit neuvěřitelně živý a atmosférou sálající svět, který se dá srovnat s Jacksonovým, disponujícím zélandskými exteriéry, počítači a ručně dělanými unikátními rekvizitami s kde jakými detaily. I téměř po třiceti letech má Legenda nezaměnitelné kouzlo, které pro mě z nepochopitelných důvodů, není všeobecně sdíleno. -"I require the solace of the shadows and the dark of the night. Sunshine is my destroyer."

Bizardní filmová anomálie. Pozitivní, úsměvná s krásnými dialogy. Jako vždy od Andersona. Tentokrát možná trošku rychlé, nerozvinuté a opět podobné předchozím filmům, ale čert to vem. Jednou za tři roky je to akorát a bavím se výborně. -"Why do you consider me your enemy? -"Because your girlfriend stabbed me in the back with lefty scissors." -"She's my wife now."

Za hodně dlouhou dobu skvělý dramatický seriál. Od Dextra (musím dokoukat od pětky) jsem asi na nic z podobného soudku, co by bylo takhle návykového, nekoukal. Finále čtvrté řady bylo jedno z nejlepších, co jsem za poslední dobu u seriálů viděl. A samotné finále bylo sice při zemi, ale přijemné.