Ramanam

I přes mnohá klišé, kterými byl film skrz naskrz protknut, mě oslovit určitě dokázal. V první půli se seznámíme s několika postavami. S některými více, s jinými méně. Přidají se i vztahy mezi vojáky. Do větší hloubky se však nezachází nikde. Poté zaútočí Pákistánci a začně krvavá rež. Nad absurdním zobrazením bojů jsem jen kroutil hlavou. Závěr přemítá nad důsledky bitvy a vlastně všech válek. Hudba je moc příjemná a skladby „To Chalun“, „Sandese Aate Hai“ a „Hindustan Hindustan“, se zuřivě útočícím S. Deolem, si vždy rád vychutnám. Čtyři hvězdy.

Zcela průměrný seriál, který toho příliš nenabízí. Nedá se říci, že nudí. Má i jistou akčnost a napínavost, včetně velmi lehké erotické příměsi, ale to je asi tak vše. Doufám, dle závěru, že je tato série i jeho poslední. Každopádně pro mě určitě. Druhá série se snažila rozehrát hru, na kterou neměla. Je tak málo uvěřitelná, až nesmyslná. Když moc nepřemýšlíte a ani se o to raději nesnažíte, tak se dá prapodivný děj akceptovat. Postavy jsou nevýrazné, včetně Bhumi (A. S. Pohankar). Věčně to zmatené a psychicky nevyrovnané bytosti. Tři hvězdy.

Výborný romantický film o dvou mužích a jedné osudové ženě v mnohém předznamenává směry, kterými se bude ubírat Bollywood v další dekádě. Někomu může vadit jistá rozvláčnost vyprávění bez větších šokujících zvratů a zápletek, ale já mezi ně nepatřím. Nechal jsem se vším v poklidu unášet. Jediný mínus vidím ve výběru hlavních mužských postav. „Strýček - medvídek ve svetru“ R. Kapoor a hlavně nevýrazný V. Khanna mi k oslnivé Sridevi nesedí. Hudba moc příjemná a obsahuje moji milovanou píseň „Mere Haathon Mein“. Čtyři silné hvězdy.

Tři ceny Filmfare, včetně té za nejlepší film a herečku (J. Chawla). Podívaná pro celou rodinu, ve které mají nemalou úlohu tři více než lehce spratkovité děti, což mi způsobovalo nemalé obtíže. Takové chování vážně nemusím a nepřijde mi ani vtipné. Jejich pozdější proměna je již hrozivé klišé. Vše mi ale vynahradilo pozvolné, ale o to silnější milostné sbližování hlavních postav, jenž vytvořily velmi sympatický pár. Doufat v dobrý konec byla tedy povinnost. A. Khan a J. Chawla jako vždy prvotřídní. Vše doplňovala výborná hudba. Čtyři silné hvězdy.

Sedm vítězství na Filmfare, včetně ceny za nejlepší film a nejlepšího herce (S. Deol). Pro mne radostný a až nadšený zážitek. Příběh o pomstě, není ve své podstatě ničím převratným, ale výborné zpracování a výkon S. Deola k tomu, mě dokázali po celou dobu plně vtáhnout do děje. Nač si tedy stěžovat? Začneme zpětným ohlédnutím v romantickém a odlehčeném duchu. Jak tam by se hodila M. Dixit! Následuje zvážnění a tragédie. Přítomnost ve vězení, útěk a nekompromisní krvavá pomsta ve vysokém tempu. Hudba příjemná. Pětihvězda.

Dozajista jeden z nejkvalitnějších indických seriálů od Netflixu (vlastně i celkově ze služeb VOD), který jsem zatím viděl. První série byla výborná, druhá ve srovnání s ní již mírně pokulhává. To hlavně v tempu a napětí, které si neudrží po celou dobu stejnou kvalitu. Rovněž postavy jsou slabší a emoční prožitek nemá takovou sílu. Příběh zlodějů, kteří brutálně vraždili staré bohaté lidi v jejich domech a policie, která se je snaží odhalit, svého předchůdce rozhodně nezahanbil. Zpracování jde navíc západnímu divákovi přímo na ruku. Slabších pět hvězd.

Šest cen Filmfare, včetně té pro nejlepší film a hudbu. Cenu za nejlepšího nováčka si odnesl S. Khan i Bhagyashree. Nejvýdělečnější film roku i jeden z nejlepších v tržbách za celá osmdesátá léta. Prvotina režiséra a scénaristy, který vytvořil několik dalších kultovních snímků, a není jím nikdo jiný, než S. R. Barjatya. Jeho styl a „pohádkové“ výprávění, založené na rodině, hodnotách a jasně čitelném rozdělení dobra a zla, je rozpoznatelný i zde. Má též v oblibě delší a citově laděné písně. Byli kdysi dva velcí přátelé Karan (A. Nath) a Kishen (Rajeev Verma). Čas je však rozdělil i změnil. Karan je chudý a má dceru Suman (Bhagyashree), Kishen je bohatý a má syna Prema (S. Khan). Karan získá dobrou práci a musí na čas odejít. Rozhodne se Suman ubytovat u svého starého přítele. Ten se již ke Karanovi příliš nemá, kvůli jeho nízkému postavení, ale Suman k sobě přijme. Krásná Suman a švarný Prem se do sebe zanedlouho zamilují. Jenže o Prema má zájem i vypočítavá a falešná Seema (Pervin Dastur) ze zkažené „lepší rodiny“. Aby to nestačilo, bude jejich vzájemnou lásku zkoušet i rozpor mezi jejich otci. Kishen totiž odmítá kvůli nízkému postavení přijmout Suman za snachu a k tomu urazí Karana. Ten odvádí Suman pryč. Prem tedy opouští svůj dům a jde přesvědčit Karana, že jeho dceru skutečně miluje..... Klasický a krásný starý Bollywood. Plně mě okouzlila Bhagyashree (a velmi lituji, že toho nenatočila více). Mladý S. Khan rozdává své první údery a svůj um předvádí naplno. Výborná hudba, ze které rád vyzdvihnu píseň „Mere Rang Me Ragne Wali“. Hodnotím za jasných pět, i když slabších hvězd. Pro fanoušky povinnost. Leť holoubku!!!

Série „Race“ je dozajista zajímavá podívaná. Spojují ji přední indičtí herci a až neuvěřitelně překombinované zápletky, ve kterých se podráží, lže a přetvařuje tak dokonale, že každou chvilku zjišťujeme, že je vše jinak. Poté však následuje další a další zvrat. I když se nejedná o nic zázračného, tak jsem se v té přehnanosti na třetí nenudil a poctivě čekal na výsledné rozuzlení. První díl řadím za druhý a před třetí. Někteří herci si u mě vedou lépe, jiní hůře, ale kdysi velmi oblíbená K. Kaif své pozice pozvolna opouští. Hudba je kvalitní. Tři klasické hvězdy.

Pět získaných cen Filmfare, včetně dvou nejcennějších - za film a herečku v hlavní roli (Sridevi), která si zde zahrála rovnou dvojroli (matku i dceru). Příběh nás zavede do Rádžastánu, kam z Londýna za svoji vychovatelkou (W. Rehman) přijíždí mladý Viren (A. Kapoor). Netrvá dlouhu a zamiluje se do krásné Pallavi (Sridevi). Když se dozví, že ho nemiluje a bude si brát jiného, vrací se zdrcený zpět. Po čase potká Pallavi s manželem tragická autonehoda. Před svoji smrtí poprosí Pallavi Virenovu vychovatelku, aby se postarala o její novorozenou dceru Pooju. A čas plyne... Viren žije v Londýně a do Indie se vrací jen s nechutí a na krátký čas. Nestačí si tak všimnout, jako ho malá Pooja zbožňuje, ani jak pomalu vyrůstá a mění se v přesnou kopii své matky. Viren se tak bude muset postavit své minulosti, citům a bolesti, které ho nikdy neopustily a čelit mladé Pooje, která ho miluje..... Moc hezký a dojemný příběh, vyprávěný v poklidném tempu, nabírá na síle hlavně až v druhé půli s gradujícím závěrem. Téma je malinko kontroverzní, ale Indům, které jinak pobuřeje kde co, to jak vidno nevadilo. A. Kapoora a hlavně Sridevi jsem si užíval naplno. Hudba, písně i jejich zpracování moc příjemné. Já prostě ten klasický a tradiční indický rukopis a jejich ducha - podstatu, miluji! Proto mi dělá malé problémy přijmout současnou tvorbu s takovým nadšením, jako tu starou. Ale každá doba byla jiná a měla svá pro i proti. Záleží na fanoušcích a jejich výběru. Hodnotím silnou čtyřhvězdou. Přemýšlel jsem i nad pětihvězdou, ale ona rozvláčnost, i když nenudící, si žel musela vybrat svoji daň. Krásná stará klasika, jenž si zaslouží vaši pozornost.

Cena Filmfare za nejlepší film. Taková klasika. Dva bratři. Starší je ctnost sama, mladší Sanju (A. Khan) se nejraději poflakuje s partou a o svém bratru si myslí své. Vzájemné soupeření škol, kde ti „prestižnější“ jsou nafrnění frajírci, kteří se ničeho neštítí. Je tu i láska. Sanju se nejdříve zamiluje do povrchní „krasavice“, aby náhle prozřel a zjistil, že to nejlepší mu bylo vždy nablízku. Konečně dospěje a zmoudří. Novinkou jsou závody na kolech. Příběh mě oslovil a zaujal. Stejně tak i A. Jhulka. Výborné písně a třeba „Pehla Nasha“ je již kultovní. Poctivá čtyřhvězda.