Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Oblíbené filmy (10)

Vetřelci

Vetřelci (1986)

Tento film považuji za svůj nejoblíbenější a rozhodně za jeden z nejlepších filmů všech dob. James Cameron má prostě úžasný smysl pro detail, což dokazuje každým mistrovským záběrem. Film ze začátku výborně atmosférou navazuje na první díl. Úvodním záběrem na přilétající záchraný modul z Nostroma podbarvený vynikající Hornerovou hudbou vzdal hold Scotovu prvnímu Alienu. Cameron se však vydal jinou cestou. Sice stejně stísněnou, hororovou, ale přeci jenom pár let od prvního vetřelce uplynulo a jde to vycítit hned ze začátku filmu. Sci-fi filmy jsou vždycky jistým způsobem odrazem své vlastní doby a o Vetřelcích to platí dvojnásob. Ten duch 80. let je tam jasně patrný. Není to na škodu, právě ten drsný podtón dělá tento film nezapomenutlný. Doporučuji především directors cut verzi v níž je o několik záběrů navíc a rozhodně stojí za to. Není to třeba tak drastická změna, jako při sledování nesestříhané Propasti, ale i tak je vyznění filmu podstatně lepší. Cameron promyslel všechno do posledního detailu. Výběru herců se nedá nic vytknout. Od už tradičně vynikající S. Weaver přes M. Biehna a labilního Bila Pextona až k slizkému P. Reserovi, nebo záhadnému L. Henriksenovi. Co tento film dělá naprosto jedinečným je použití loutek a nepočítačových triků v době, kdy se to všechno začalo lámat ve prospěch počítačů. Každý alien byl postaven, ozkoušen, rozstřílen a na filmu je znát, že drtivá většina triků není počítačově umělá. Geniální je i samotný komplex výrobníku atomosféry na LW426. Něco tak depresivního, funkcionalistického a zároveň hi-tech chladného nikde jinde nebylo. Hudba je opravdu VYNIKAJÍCÍ. Dopručuji si film poslechnout na dobrých sluchátkách s optimálně vyladenými hodnotami. Zjistíte, že je v pozadí celá řada zuků, které při normáním poslechu neslyšíte. Nerad se v komentářích dostávám nějak hluboko do příběhu, protože mám obavu abych něco neprozradil lidem co to ještě nevyděli. Bude to platit i zde. Samotná koncepce koloniálních mariňáku je mimořádně povedená a logická. Jsou drsní, sebevědomí, ale dokážou i pěkně zpanikařit a hlavně dostanou pěkně naprdel. Film sám o sobě nemá ani jedno hluché místo. Je to napsto svižná jízda plná dsných hlášek, ale nic co by působilo klišojidně, nebo trapně. Oproti prvnímu Vetřelci je pokračování daleko akčnější ne však samoůčelně. Cameron prostě vytěžil z tématu maximum a jeho následovníkům to vůbec neusnadnil, což Junet jen potvrdil svým divným vzkříšením. Tento film prostě uniká všem žánrovým pronásledovatelům o celé parseky. Pěji tady na tento film samé ódy a uvědomuji si, že spousta lidí se mnou nebude souhlasit, ale co, je to můj nejoblíbenější film. Je jen škoda, že na Csfd není možnost udělit šestou hvěždičku, kterou by jste mohli dát jen jednou, protože zde bych ji udělil.

Predátor

Predátor (1987)

Do kontaktu s tímto filmem jsem se dostal už jako hodně malý kluk. Měl jsem to štěstí, že jsem si na našem videopřehrávači, prvním na vsi, mohl hned po revoluci pouštět, tehdy ještě jako malý capart, 80.tkové hity tipu Alines, Terminator a samozřejmě i Predator. Tohle trio filmů hodně ovlivnilo můj pohled na kvalitní sci-fi horor. Vytvořily vlastní škatulku ze které se pro mě postupem času stalo zaříkadlo, jež jsem opakoval, při sledování každého žánrově podobného filmu. Co se filmu týče nemám moc výhrad, snad jen trochu nedotažená bojová část týkající se ničení základny rebelů a hodně známá chyba, když předátor ustřelí jedné postavě ruku, přičemž ji lze vidět při bližším záberu herci za zády. Jinak je film čistá perla bez kazu. Scénář, herecké výkony, hudba, prostředí, délka filmu všechno na jedničku. Hlavně výborný nápad. Tahle trofej patří k povinému vybavení každého lovce kvalitních sci-fi filmů.

Terminátor

Terminátor (1984)

Poslední do trojice mých nejoblíbenějších filmů Terminátora jsem poprvé sledoval jako malý capart. Krčil jsem se za gaučem a ptal se táty, jestli už tam ten strašnej robot není. Byl a já vždycky zalezl zpátky za gauč až mi vykukovaly jen oči vždycky připravené se na povel zavřít. Postupem času jsem to samozřjmě dokoukal a mohl ocenit film jako celek. Zde se poprvé vynořila napovrch Cameronova šílená honba za detaily, byť lze poznat, že na tuto svoji "prvotinu" neměl dostatek financí. Některé záběry jsou přeci jen trochu umelé a dnes již nepůsobí tak revolučně, jako před pětadvaceti lety. Přesto se Cameronovi nedá upřít, že to s hejblátky a udělátky dokonale umí. Hudba je sice notně funkcionalistická což filmu trochu kazí kabát, ale dá se celkem zkousnout. Výběr herců nezklamal L. Hamilton je skvělá M. Biehn také a Arnold tomu všemu dodává korunu svými nezapomenutelnými hláškami v německoanglické hatmatilce. Prostřihy do budoucnosti jsou na svou dobu mistrně zvládnuté a dokáži navozovat naprosto jedinečnou atmosféru i dnes. Je pravda, že film přeci jenom trochu zastaral, ale pořád patří k nezapomentulné klasice.

Vetřelec

Vetřelec (1979)

Alienu patří jedno zásadní prvenství. Jako první film v historii ukázal vesmír takový, jaký podle mě opravdu je. Chladný, nelidský, neorganický, depresivní, strašidelný a za každým rohem může čekat překvapení, které vás bude stát život. Scot dokázal navodit mimořádný zážitek použitím perfektních triků, hudby, výborného scénáře a hereckého obsazení v první řade s charizmatickým a zubatým pohoďákem alienem. Na záběry z větrné LW426 a na pípání komunikátoru ve skafandru tří lidiček na této vzdálené planetě si pamatuji již od svých dětských let, kdy koukání na Vetřelce byla povinost. Dnes se musím pousmát historce, kterou mi vyprávěl otec o první projekci Vetřelce v tehdejší ČSSR při které lidi omdlévali hrůzou. Nedivím se. Něco takového nebylo do té doby nikdy zfilmováno a u nás to muselo dvojnásob působit jako bomba. Přeci jenom není to major Zeman. Gradované napětí až do konce, to tento film přináší. Kdo neviděl ať okamžite pořídí projektor, koupí kvalitní médium a PODÍVÁ se na Vetřelce. Je to povinost.

Total Recall

Total Recall (1990)

Tenhle film prostě můžu. Mám rád Verhoevenovi filmy. Mám rád jeho akčně brutální režii. Mám rád Arnolda a Sharon Stone. Mám rád tento film. Je to to nejlepší co 90. léta v rámci akční sci-fi nabízí. Nakonec nezbývá než říct: "A teď padej na Mars" a to pravidelně, minimálně jednou do roka.

Barbar Conan

Barbar Conan (1982)

Opravdu výborný doprovod k jednomu z nelepších soundtracků všech dob. Ale ne, to bych ten film přeci jenom trochu haněl. I když hudba Basila Poledourise je opravdu nadčasová, tak film má i bez ní co nabídnout. On je totiž i po vizuální a herecké stránce dobře zvládnutý (Nechápu lidi, co tu píší, že film má otřesné herecké výkony. To se pak asi nemohou dívat na 90% filmové a televizní produkce). Nabízí i po letech nevšední filmový zážitek. Pro mě prostě klasika..

Tichá bolest

Tichá bolest (1990)

Tento film vybrala moje přítelkyně a já se nakonec podvolil, byť ne zcela nadšený. Ne, že bych měl něco proti český filmům, nebo nedej bůh proti R. Hrušínskému nejst., ale tak nějak jsem nevěděl, zda-li mám na film tohoto názvu zrovna náladu v neděli večer. Byla to dobrá volba. Jedná se o velice sugestivní film, který vás vtáhne od začátku naprosto úchvatným hereckým projevem R.H. staršího. Film se vrací do 50. let 20. století, do jednoho z nejbolestivějších období naší historie. Některé části filmu připomínají Černé barony, byť se na podobné situace dívá jiným pohledem. Silné momenty jsou především ty, ve kterých je v záběru R. Hrušínský, z něhož již lze cítit podzim života. Závěr filmu točící se kolem zakopané slivovice mi vehnal slzy do očí. Něco tak poetického a přitom surově pravdivého se moc často nevidí. Bohužel se jedná o nedoceněný snímek o němž málo kdo ví, což je velká škoda. Rozhodně doporučuji. 95%

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980)

Nejlepší díl hvězdných válek. Film mého dětství a nekonečké hodiny strávené se svou fantazií ve vesmíru velmi dávno v předaleké galaxii. K tomuto filmu není potřeba komentář.

Dvanáct rozhněvaných mužů

Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)

Poprvé jsem tento film viděl, jako asi 12 letý. Jednou v sobotu v poledne jsem zapl televizi klasicky na ČT2 a zrovna Henry Fonda stoupal do schodů soudu. Během sledovní tohoto filmu jsem byl naprosto uchvácen hereckými výkony. Film ležel zasunut v pozadí mé mysli celou dobu, dokud jsem na něj nenarazil na kolejním dcčku a podíval se na něj znovu a pak znovu. Fascinuje mě ten rozdíl mezi evropským a anglosaským právem. Fascinuje mě film, který se odehrává celý v jedné místnosti a přitom má napětí husté jáko Rákosníčkova mlha. Tento film by se měl povinně pouštět na středních školách, aby si všichni lidi uvědomili, že soudit někoho na základě dojmů a předsudků je prostě špatné. Btw George Voskovec rulez.

Naušika z Větrného údolí

Naušika z Větrného údolí (1984)

Neskutečně originální prostředí. Krásný příběh. Úžasná hudba. Nevšední filmový zážitek. Film nad kterým se citlivá duše tetelí blahem..