Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (180)

plakát

Misery nechce zemřít (1990) 

Povedená adaptace knihy Stephena Kinga. Filmové zpracování si naštěstí udrželo stejně tíživou atmosféru jako předloha. Šílená ctitelka ošetřující pochroumaného spisovatele je neméně démonická, a třebaže si film odpustil jisté epizody z knihy, je nesporné, že zde máme jeden z nejlepších přepisů SK na filmové plátno.

plakát

Simpsonovi (1989) (seriál) 

Sice zbožňuju horory a v jisté míře i filmové násilí, ale když škrtí otec svého syna, zvedá se mi z toho kýbl a tu žlutou břečku musím vypnout. Ale díky bohu Simpsonům za to, že je díky nim na světě i Futurama, proto ten druhý bod ;)

plakát

Slepá zuřivost (1989) 

Béčko jako bič, ale příjemná vzpomínka na dětství, tzn. vyhrabávání kazet ze strýcova archivu:) Nick Parker mi přišel jako děsný frajer, slepec s tak dobře vycvičenými smysly, že kromě boje slepeckou holí se skrytým ostřím zvládne levou zadní řídit i auto:)

plakát

Svatyně (1989) 

Další žánrový nadprůměr a opět body pro Michela Soaviho. Horor klasického 80" střihu v atraktivním prostředí starobylého kláštera, jedna babská povídačka, litry krve a italská synťáková hudba z jednoho všemi půjčovaného Rolanda.

plakát

Beetlejuice (1988) 

Ulítlá kompozice plná šíleností, Keatonovo ksichtění a Burtonovo šílených nápadů = skvělá zábava.

plakát

Hale and Pace (1988) (seriál) 

Stručně řečeno geniální! Spolu s Monty Pythony nejvtipnější seriál všech dob :)

plakát

Mac a já (1988) 

Když jsem byl mrně, chodil jsem na návštěvy k sousedům, protože ti šťastlivci měli doma video značky Orion a spoustu báječných filmů. Tenhle byl jeden z nich. Pamatuji si, že při každé návštěvě jsem chtěl vidět právě Mac a já, protože E.T. byl na mne moc brutální, devastoval mi moji mírumilovnou dětskou a naivní duši, která mi koneckonců vydržela až do dnešních časů. :)

plakát

Oni žijí! (1988) 

Snaha o alegorii neobsahuje žádnou hlubší myšlenku, stejně tak i film jako celek.. Carpenter vůbec nevytěžil z celého potenciálu, který marně volá po využití, a tak vznikla akční fraška s nesmyslnými hláškami a dementním hrdinou.

plakát

Quando Alice ruppe lo specchio (1988) 

Tato Fulciho šílenost mne už od začátku fascinovala. Decentní čtyřicátník poslouchající svoje kýčovité symfonie obědvá kus mrtvolky, jež mu tleje ve sklepě, a sleduje přitom dovádění své oběti na videu. Když dá najíst i kocourovi, přesune se do sklepa za vzletného tančení a začne rozjuchaně rozřezávat motorovou pilou vousatou slečnu. Potom už jen stačí ze zbytků udělat mleté maso a dát pojíst i prasatům, které zahladí všechny stopy. Téměř dokonalý zločin, kromě zábavy ještě spousta peněz, nakonec není tak těžké ve městě najít další bohatou vdovu. Takhle absurdně-morbidně zábavný je snímek bohužel jen na začátku, dál už vám nabídne jen nudu, stupiditu, a Fulciho ve své nejslabší podobě.