katakomb

Taková menší béčková variace na Kleopatru, z níž si za hodinu budu pamatovat plus minus kostru děje, zítra už si budu pamatovat jen Anitina prsa a pozítří zapomenu na film úplně.

Jak kafe uvařený z lógru, recyklát recyklátu, bez originality.. a hlavně, co tam dělal ten Havel?! proč?

Nebýt knihy Jana Sterna, tak se k tomuhle filmu určitě nedostanu (ale rozhodně v něm nevidím popisnou paralelu kapitalismu, jako zmíněný autor - nevím, holt nerozumím všemu). Film hodnotím spíš podle dojmu, herecky se mi to líbilo, obsahově bych se v tom asi (bez předchozí četby analýzy filmu v knize) malinko ztrácel, resp. by mi unikaly drobné, ale podstatné detaily typu "Viděl jsem vraždu" / "Nic jsem neviděl". Nicméně druhá třetina filmu, kdy se rozplétá záhada fotografií, mě bavila výborně, vlastně nejvíc - hlavně ve smyslu úvodu popisu filmu o neuchopitelnosti objektivní pravdy. Jinak je to žánrově trochu mimo můj záběr, takže moje hodnocení je spíš intuitivní, vlastně nerelevantní

Taková příjemná upíří blbinka s dobrou kamerou a vizuálem a nápaditýma detailama

Fanoušek The Doors, fanoušek Vala Kilmera, fanoušek hudby 60. a 70. let, fanoušek životopisných filmů a přesto... Masky by zasloužily Zlatou malinu - tak špatný paruky a umělý vousy bych na film takových rozměrů nečekal. Nejvíc zaujal Frank Whaley coby Robby Krieger. Atmosféra filmu určitě autentická, ale výraznější dojem ve mě snímek bohužel nezanechal.

Za těch pár pěkných záběrů Lanzarote a Lisabonu jednu hvězdu. Jinak to nestojí za řeč

Jako nebylo to špatný. Ale “není to špatný” není ani to, proč se filmy točí, ani to, proč se divák na film chce podívat. Proč to nebylo špatný: film nenudil, pochopil jsem záměr tvůrců (ačkoliv se mi moc nelíbilo provedení), některé herecké výstupy byly objektivně vzato oukej. Nebylo to dobrý proto, že se tvůrci nedokázali oprostit od stále stejného a už tolikrát zrecyklovaného a vyčerpaného formátu “předžvýkaná fraška”

Dokument o urbanizaci, který popisuje spor o výstavbu dálničního bypassu prakticky středem Manhattanu v roce 1961. Jane Jacobs - pro např. pražskou ODS rozhodně levičácká intelektuálka - dokázala spojit místní obyvatele a společně dotlačit vedení města k tomu, aby se dálnice nestavěla. Problém, který se např. v Praze řeší i po padesáti letech. Urbanizace a dopravní obslužnost, to jsou mantry, kterými se zaklíná kdejaký politik. A kdo nesouhlasí, je pirátskej komunista, co tomu nerozumí anebo brání rozvoji města. Vždyť rozvoj města, to jsou hlavně silnice a auta. Když se člověk zamyslí třeba nad poměrem množství vytvořených pěších zón vs. množství postavených silnic... Až s nepříjemným mrazením pak člověk vidí záběry z Číny, kde se staví, jak se v dokumentu říká, jakoby byl Robert Moses na steroidech. Já (sám motorista) jsem v Jane Jacobs právě objevil novou hrdinku. A myslím si, že BBC vytvořila skvělý dokument. Víc podobných dokumentů o takových lidech!

Film jsem si pamatoval z dřívějška a podíval jsem se na něj znovu s velkým očekáváním. Bohužel i přes silné emoce nemám dojem překročení průměrnosti. První film, ve kterém se mi herecký výkon (ne role) Diane Keaton vyloženě nelíbil. Oproti tomu se mi vyloženě líbilo použití některých písniček (zvláště Savage Garden!)

Provedení jako variace na 500 Days of Summer, chronologičnost/časosběr se trochu míjí účinkem a po čase nudí, zvraty ve filmu zklamou svou prvoplánovostí, stupňování dramatu ani vypjaté emoce nepřekonají obrazovku a diváka ani neofouknou. Téma zajímavé, nabízí hromadu možných zpracování, ale tohle je tak na obrazovku do letadla, aby člověk spokojeně usnul