progression

Výborný koncert, který připomenul u příležitosti 60. výročí mezinárodní houslové soutěže pro mladé talenty, některé z bývalých "laureátů" této významné soutěže (napříč generacemi od nejstaršího Bohuslava Matouška přes "středního" Pavla Šporcla až po nejmladší Pavlu Tesařovou), kteří předvedli publiku opravdu mistrovské výkony. Kociánovou houslovou soutěží prošlo v minulosti ohromné množství vyjímečných mladých talentů (v hodně mladém věku jistý Václav Hudeček ze Strakonic, v sedmi letech ohromný talent Stefan Milenkovič ze Srbska a mnoho dalších). Houslové výkony na tomto vyjímečném galakoncertu byly vesměs vynikající, zazněly mnohé virtuózní a známé houslové skladby a ve světové premiéře i "retro skladba" Lukáše Sommera Gala Violin - fantazie na témata Jaroslava Kociana, v níž se sešlo osm sólistů. Chtěl jsem dát původně opravdu pět hvězdiček, ale jedna mi ubyla za možná ne moc šťastnou volbu dirigentky, které se bohužel nepodařilo z orchestru "vymáčknout" více, takže i tak výborný orchestr jako je tento, za úrovní sólistů "mírně pokulhával" což byla trošku škoda pro všechny. Možná byl na vině jen nedostatek času pro seznámení se dirigentky s orchestrem obzvláště s ohledem na rozsáhlejší i dost různorodý a pestrý program koncertu.

Jeden z prvních Kachyňových filmů, který ani po skoro 60 letech neztratil nic ze své tehdejší působivosti. Kromě významného podílu režiséra i scénaristy jsou podstatným přínosem pro vyznění snímku velice přirození dětští představitelé jak nezapomenutelný Michal Koblic, tak i půvabná Marie Magdolenová v roli Marienky. Ti jsou povětšinou v centru pozornosti (jak bylo častým Kachyňovým zvykem) a příběh odehrávající se na pomezí Dukelské fronty a povětšinou v týlové prádelně s vydatnou pomocí dospělých vojáků - herců (mj. výborný "glosátor" Vladimír Menšík, "kokta" Gustáv Valach i Bohuš Záhorský) spolu s Kachyňovskou poetikou dokáže zaujmout a to nejenom dětské diváky. Dramatické scény se splašenou krávou ještě mnoho let poté nezapomenutelným způsobem komentoval Vladimír Menšík a zajímavé je i to, že tehdejší mladá herecká naděje Michal Koblic se seznámil s Vladimírem Pucholtem a později se jejich životní osudy vyvíjely dost podobným způsobem - oba skončili v Kanadě a stali se z nich výborní lékaři. Můžeme jen spekulovat, co by dokázali se svým hereckým talentem "doma", pokud by "žili ve svobodné zemi" a jejich herecké ambice by převážily nad budoucností lékařskou. Vzhledem k tomu, že "ta svoboda tady" byla hodně pofidérní, je dost pravděpodobné, že by jako budoucí herecké hvězdy byli brzo tehdejšímu režimu poněkud na obtíž ...

Přiznám se, že zpočátku mne to až tak nebralo, ta první polovina je asi slabší, ale postupně jsem se naladil na vlnu (geniální) režiséra Chazelleho, úžasnou hudbu, ale hlavně vzájemnou hereckou alchymii dua Ryan Gosling a Emma Stone. Ta fungovala na 100 procent a vývoj příběhu, ale hlavně jeho režisérské ztvárnění za vydatné pomoci hudby, tance i skvělé kamery nemělo chybu. Styl napůl retro napůl moderní, ale skvěle poskládaný tak, že divák neřeší co je to za formu, ale zaujatě sleduje geniální "vývoj" příběhu podmíněný nezapomenutelným výkonem ústřední dvojice až do hodně povedeného konce, který tento vyjímečný film důstojně uzavírá a navíc dává divákovi dost námětů (třeba o tom, jestli to obdobně někdy nefunguje i ve skutečnosti). Každopádně je moc dobře, že režisérův "Whiplash" byl tak úspěšný. V opačném případě by tento film, který měl režisér a scénárista v jedné osobě vymyšlený a připravený dlouho před "Whiplash", třeba nemohl být zrealizován plnohodnotně tak, jak si Chazelle představoval, anebo by byl třeba ještě "na houbách". Každopádně laťku má Chazelle nastavenou hodně vysoko a můžeme se jen těšit, zda ji bude ještě přeskakovat.

Další výborné válečné drama polské provenience, u kterého mne překvapují poměrně nízká hodnocení. Hodně syrové a drsné drama popisující varšavské povstání v roce 1944 "popisované" převážně z pohledu tehdejší mladé generace. Působivě budovaný příběh, dramatické válečné scény, skvělá kamera, věrohodné herecké výkony a nebýt toho, že v určitých místech si tvůrci začli trošku hrát na romantický Hollywood (a podle mne poněkud nevhodně a ne moc úspěšně), ten původní výborný dojem z filmu bohužel trošku "degradovali" a vynaložené investice za "nejdražší polský film" se tím pádem zdaleka tolik nezůročily. Škoda, ale přesto hodně působivý a nezapomenutelný film.

Hodně zajímavý dokument o parku Stromovka a zdaleka nejenom o něm. To moje vysoké hodnocení je samozřejmě subjektivní - jedna hvězdička navíc, protože je o místech, kde jsem (víceméně) prožil celý život, a ta pátá za "nostalgické" a krásné vzpomínky na osobní zážitky spojené s popisovanými místy :-) Dokument byl natočen v letech 2014 - 2016. Od té doby se mnohé změnilo, obzvláště přímo v parku Stromovka k mnohem lepšímu. Možná, že se dožiju i znovuotevření populární "Šlechtovky", kterou za ty desítky let nechali pořádně zpustnout (bez ohledu na to, kdo v určité době zrovna "velel"). U moc oblíbeného koupaliště v Tiché Šárce s originálními přírodními terasami (ty vzpomínky z dokumentu mohu potvrdit :-) je bohužel současný pohled opravdu tristní, zrovna tak na interiéry už hodně let bývalého kina "Orlík" a mnoha dalších objektů ... Na druhou stranu spousta jiných historických míst opravdu prokoukla, takže víra v lepší časy (alespoň z tohoto hlediska) pořád je a to není málo. Třeba to časem bude fungovat lépe i v "dalších" oblastech.

Nejnovější zpracování "klasické pohádky" o cestě Popelky na hudební výsluní se Bradley Cooperovi setsakramentsky moc povedlo. Že bude excelovat herecky to až tak velké překvapení není, ale že bude takhle skvělý i při svém režisérském debutu a k tomu si "přihodí" i moc povedenou roli interpretační i autorskou, to tedy klobouk dolů. U Lady Gaga zase samozřejmě není vůbec žádné překvápko jak se zhostila obtížných pěveckých partů, ale asi překvapila všechny svým výborným hereckým projevem, který zaujal od začátku až do konce a divák ji opravdu věří úplně všechno. Celé je to geniálně sestavené od té fascinující "cesty nahoru" až po psychické drama, ve které se to v druhé půi nenápadně "překlopí". Zajímavý scénář, krásná kamera, ale především vynikající hudba, která významnou měrou zesiluje celé vyznění tohoto mimořádného filmu. Není divu je to film především o hudbě a klíčové hudební skladby se mimořádně povedly, takže je divák/posluchač jen tak lehce z hlavy nevymaže a budou mu tam rezonovat ještě patřičně dlouho. A vzhledem k tomu, že stejně pefektně funguje i vykreslení ústředních postav, emocí i vypjatých scén, tak není divu, že celý film divákovi uteče jak voda, ale ta nakonec neodteče, ale naopak těch dojmů a pocitů "nechá" v dvákovi zatraceně mnoho. Málem bych zapomněl pochválit Sama Elliotta, ten snad slaběji zahrát ani neumí. Bradley Cooper si ale svým režisérským debutem nasadil laťku setsakramentsky vysoko, takže jsem zvědavý na jeho "režisérská příště". Robertu Redfordovi se jich po skvělém debutu urodilo také dost, takže uvidíme ...

Hodně nadstandardní TV psychologický thriller, který se Jiřímu Strachovi opravdu hodně povedl. Na rozdíl od Andělů, kde se divák poučil i pobavil, tady je to (samozřejmě díky skvělé ústřední dvojici) skutečne síla a "přituhuje" od začátku až do konce. Že se úlohy zhostí skvěle Jiřina Bohdalová i ve svém požehnaném věku až tak moc nepřekvapuje, ale co předváděl mladý Kryštof Hádek v v roli odpudivého záporáka v mnoha polohách (od andělského úsměvu, vykalkulovaných emocí, důmyslné přetvářky i náznacích sebereflexe) se jen tak nevidí. Jsem zvědav, co všechno nám ještě předvede v budoucnosti ze svého (na mladý věk) velice bohatého, různorodého a velice přesvědčivého hereckého rejstříku a talentu.

Vynikající životopisný dokument o zpěvákovi se srdcem a nezaměnitelným hlasem. O Johnnym Cashovi vyprávějí jak jeho nejbližší (dcera Rosanne, syn John), tak i "kolegové od fochu" (Kris Kristofersson, Willie Nelson a další) a opravdu mají co říci. Klíčové písně Cashovy kariéry jsou samozřejmě uváděny jen ve zkratkách (vyjímkou je "Folsom Prison Blues", která zní opakovaně a vlastně "provází" celým filmem), ale o to více je ve filmu zajímavých informací z Johnnyho bohatého života a některé (včetně dobových záběrů) jsou i dost unikátní. Velkým zážitkem pro diváka je záznam duetu "Girl From the North Country" s tehdy mladičkým Robertem Zimmermanem. Kdyby vám to jméno nic neříkalo, je to vlastní jméno "jakéhosi" Boba Dylana. Dokument zajímavým způsobem mapuje celou životní i pěveckou kariéru Johnnyho Cashe (cesta na vrchol, "prášková extempore", původní rodinu, jeho osudovou June Carter a samozřejmě i "cestu dolů" když ho hudební společnosti, které se na něm pěkně napakovaly a posléze ho hodily přes palubu). Čtyři měsíce po smrti June "odešel" za ní. Asi se mu moc stýskalo. Příznivcům se zase stýská po jeho nezapomenutelném hlasu a neskutečnému charismatu. Ale mnoho jeho písní se stalo opravdu nesmrtelnými (I Walk The Line, Folsom Prison Blues, Jackson, Boy Named Sue a mnoho dalších), což je jeho odkaz pro další generace a to není vůbec málo.

Výborný retro film Petera Bogdanoviche, který ani po letech vůbec nestárne. Sice černobíle ale zato moc krásně a výstižně je zobrazena atmosféra v jednom malém "zapadákově", zajímavě napsané postavy, takže herci mají opravdu co hrát a je opravdu na co koukat. Tehdy mladičký Jeff Bridges (tehdy se ještě netušilo, kam až to dotáhne), Timothy Bottoms, moc půvabná Cybill Shepherd ve své první filmové roli, hodně zajímavé postavy pro Ellen Burstyn i Eileen Brennan. Film plyne zdánlivě pomalu a ospale, ale přesto se stále něco děje a nápaditá kamera a skvělé herecké výkony povětšinou debutujících herců jen umocňují neopakovatelný dojem z tohoto půvabného snímku, kterým si režisér Bogdanovich nasadil laťku zatraceně vysoko ...

Spolu s "Posledním filmovým představením" můj nejoblíbenější film Petera Bogdanoviche. Půvabná road movie v podání skvěle sehrané dvojice (aby ne když si ji zahráli táta s dcerou) plná laskavého humoru i dojemných scén (ale bez jakéhokoliv laciného sentimentu). Divák při tomto snímku opravdu pookřeje a mladičká Tatum je nezapomenutelná, toho "zlatého plešouna" dostala oprávněně. Neopakovatelným způsobem zobrazená atmosféra třicátých let minulého století, perfektně "pasující" hudba, výborná kamera - prostě moc povedené retro a lahůdka k pokoukání.