Fantoms

Neskutečná jízda 2 a čtvrt hodiny utečou lusknutím prstu, emoce jak na horské dráze umocněné skutečným příběhem, podpořené nejkvalitnějším soundrackem, Herecké výkony, co vypalují díru do nebe, výprava, kostýmy a prostě celkové zpracování. Milovníci Queenu si popláčou a neznabozi se zamilují dávám 101 ze 100 možných!

Dvojce dávám 3* a to za: 1. Za staré známé. 2. Za to S.O.S. které mě opravdu rozložilo. 3. A prostě za to, že mám rád ABBU. Jinak mi serie Mamma Mia připomíná samotnou ABBU. Mamma Mia! je veselá, šílená jako ABBA ve vrcholné formě, umí chytnout za srdce, samotní členové kapely (v tomhle případě herci) si to užívají, je to prostě pařba v řeckém stylu. Mamma Mia! Here We Go Again je naopak, jako dojezd ke konci kariéry. Avšak i přesto si zachová jistou kvalitu, která mě přiměla dokoukat až do konce a už zase přemýšlím, kdy se znova kouknu na oba díly po sobě.

Náhodou jsem na film natrefil v televizi, nechal jsem si ho puštěný, jelikož byly všude reklamy, nicméně jsem se pak už k původnímu dílu nevrátil a v návalech smíchu jsem Objížďku dokoukal až do konce.

Dal jsem jednu hvězdičku a to za Pavla Horvatha, kterého mám prostě rád :D

Trapná snaha o napodobení francouzské klasiky.

Film byl děsný, nebýt skvostné Natálie, tak bych to nedokoukal. A ta hvězdička je taky za ni.

U filmu jsem ani nedutal, dinosaury žeru a i přes spoustu nelogičností a chyb, co se tam objevily (podle některých hnidopichů) se opravdu těším. První co mě napadlo, když je pustili ven bylo, že si otevřeli vrátka k tomu, aby mohli znovu přizvat dr. Granta a spol ke konzultaci. Je to zároveň i mé malé přání, tak snad se to vyplní. Těm co ještě neviděli, nebo těm, co se budou koukat už po několikáté, přeji krásný zážitěk.

Příjemně strávených 105 min. Je pravda, že ten epický začátek byl vrchol filmu, ale Shovman má spád a rád se kouknu znova.

Odcházení jsem dokoukal až na třetí pokus. Nemělo to ovšem nic společného s kvalitou díla, šlo jen o to, že jsem byl pořád malé dítě. Je to celkem složité dílo na pochopení a udržení pozornosti. Nicméně s přibývajícími léty, znalostmi a zkušenostmi se mi film vryl pod kůži. A to už ani nezmiňuji Josefa Abraháma, kterého zbožňuji.

Vždy jsem se divil, jak je možné, že kritici tak ztrhali muzikály jako je Rock of Ages, nebo Mamma mia. Po shlédnutí Evity, Fantoma opery, Drákuly,... atp. jim začínám rozumět. Evita, i když 2 hodiny dlouhá, ale bezvadná záležitost. Děkuji génie, Andrew Lloyd Webbere.