Crocuta

Formálně neotřelý snímek s průměrně zpracovanou zápletkou. Koukat se na to dá, ale připadalo mi, jako by si tvůrci řekli: "Když už špionáž, tak co tak trochu napodobit Godardova Vojáčka?" - a celé to vyznívá poněkud naivně. ViktorD: já bych řekl, že by to ten Frymburk klidně mohl být...

Nic víc a nic míň než důstojná ilustrace skvělé McCarthyho předlohy. Ale emoce vyvolat dokáže, to musím přiznat.

igi B. - asi tak. Nicméně - možná za to může těch pár velkých rumů, ale já jsem se nad touto kouzelnou slátaninou pobavil po návratu z krčmy o poznání víc :-)) .

Solidní kriminálka kterou nad průměr pozvedává nejen složitá spleť vztahů mezi četnými postavami, ale i výrazný soundtrack.

Vynikající inscenace spletité hry Tankreda Dorsta, jejíž první verze trvala v düsseldorfské světové premiéře (1981, režie Jaroslav Chundela) plných devět hodin. Zajímavé je srovnání osobitého podání této látky, tak jak jej uvedl na jeviště Viktor Polesný s režijním přístupem Doda Gombára z Městského divadla ve Zlíně (2009), v jehož čtyřhodinovém (následně ke škodě věci poněkud zkráceném) postmoderním provedení je "Merlin aneb Pustá zem" úplně jiný, ale přesto stejně originální a podnětný jako nezapomenutelné představení Realistického divadla z konce 80. let.

Naprosto přesný Marigoldův komentář výborně vystihuje i mé pocity z tohoto filmu. Dodám jen pár drobností: 1.V interpretační rovině je snad snímek do jisté míry i vyjádřením Bergmanova postoje ke vztahu umělce a konzumentů jeho díla (potažmo kritiků). 2. "Hodina vlků" je celkově podívaná pro silné nervy, na mne osobně však opravdu hrůzně zapůsobila zejména scéna z mořského útesu, kdy kombinace nervy drásající hudby a chlapce zlověstně stojícího za Johannovými zády navozuje atmosféru ďábelského zla a dává tušit, že se zde schyluje k tragédii. Následný výbuch násilí pak už paradoxně působí mnohem méně skličujícím dojmem. 3. Těžko říci nakolik to byl tvůrčí záměr, ale přestože je ve filmu umělec několikrát zachycen při práci a jeho díla jsou častokrát komentována, ukazována jsou však postavám výhradně mimo obraz a filmový divák z nich neuvidí ani čárku.

POZOR SPOILERY! Kdybych se shlédnutím filmu nepočkal až do přečtení celé Larssonovi trilogie, možná bych ho hodnotil o poznání lépe. Takhle jsem při jeho sledování chtě nechtě neustále srovnával s předlohou a rušily mne chybějící nebo naopak přebývající (nesmyslně nadbytečná rasová motivace vražd) dějové prvky. Filmový příběh v některých chvílích postrádá logiku nebo vůbec nějaké rozumné vysvětlení (třeba Harrietino objevení v Austrálii tak nějak spadne z nebe), bůhví kam se vypařila Mikaelova dcera která (a nikoliv Lisbeth) v předloze náhodou přivede svého otce k biblickým citátům, na rozdíl od knihy je ve filmu Martin Vanger podezřelý takřka od začátku, atd. atp., nemá smysl se tu dál rozepisovat o tomtéž co stojí už ve spoustě starších komentářů. Zkrátka se jedná o docela slušný thriller s celkem dobrou atmosférou, který ale bohužel svému knižnímu předobrazu zrovna nejlepší reklamu nedělá - důkazem budiž třeba závěr komentáře flankera.27.

Sanitka tu bude brzy... :-D.

Cesta do pekla (nebo do nebe - máte-li patřičnou protekci a nezaměnitelné jméno - viz závěr snímku) bývá dlážděna dobrými úmysly - zvláště v podání altruistického trouby a jeho drsného bratra ztvárněného vynikajícím Kimem "Pusherem" Bodniou. Jestli tohle bylo natočeno opravdu podle skutečných událostí, tak tuzemská černá kronika musí být pouze slabým odvarem té dánské :-)) .

Nepříliš kvalitní dokument, který k silnému tématu jímž se zabývá nepřináší nic nového a s fakty naopak pracuje dost ledabyle. To že je Röhm uváděn jednou jako Erich a jindy správně jako Ernst může snad být chyba českého překladu, ale podobných banálních nepřesností je v tomto - poněkud bulvárně působícím - snímku celá řada.