Mariin

Nejde o western britský (jak je mylně uváděno), ale americký. Ústřední myšlenkou tohoto velkoryse pojatého filmu (exteriéry, kostýmy) je problém, jak se zbavit minulosti v případě mexického bandity, který má v sobě po matce krev gringa. Nemám tyhle psychologizující westerny moc v oblibě, ale zde u mne navyšuje hodnocení především nádherná vizuální stránka: úžasné nadhledy do krajiny a zvláště závěrečná bitva v údolí řeky (točeno na řece Colorado v Utahu). Kratší stopáž by dramatu prospěla. Hlavní postavy Azula a Joann představovali dosti nevýrazní herci bez charismatu. Přesto silné tři hvězdičky.

Teplý komunista Pasolini měl tendenci pokálet svými zvratky celý svět. Nasadil si intelektuální masku, aby zakryl svou nenávist a deviaci, a skutečně mnozí mu tleskají...Dobrý komentář např. fragre.

Vpravdě spirituální film s pevnými principy katolické víry; pro někoho možná jen drama z ženského kláštera...Typický Bresson, pomalý, průzračný, nepřehrávaný, pravdivý, k samému smyslu života směřující. Tento film osloví asi zvláště ženy, s jejich vrozenou tendencí "pomáhat jiným". Ale v žádném případě nejde jen o film pro ženy.

Objektivně vzato, nelze dát více než tři hvězdičky, přesto ale mne tento béčkový eurowestern nenudil. Lze jej zařadit do charakteristické skupiny děl, vzniklých v 1. polovině 60. let (do roku 1965), která napodobuje tvorbu americkou, ale s nižšími rozpočty a většinou s průměrnou nebo podprůměrnou uměleckou invencí. V tomto směru je tento spaghetti hodně blízký dobovému westernu španělskému nebo západoněmeckému. Samozřejmě, je to naivní, idealizovaný příběh , v němž jsou ovšem jasné morální principy. Ideově má mnohé společného např. s klasikou "V pravé poledne".

Celkem zdlouhavé a poměrně užvaněné, ovšem taková herecká esa jako Delon, Gabin a Ventura + Morriconeho hudba to zachraňují. Za tři.

Imbecilní scénář s novopohanským pozadím, nudný film plný akčních a hororových klišé...

Na mne ten film působil jako dílo diletanta, který chtěl za každou cenu využít příležitosti absence (umělecké i morální) cenzury po pádu socialismu a zaujmout diváka syrovostí (šikana, nahota). Jenže to zdaleka nestačí. Děvek, které jsou ochotny ukázat před kamerou cokoli, je dnes dost a dost, a naturalismu v zobrazování násilí neméně. I po herecké stránce mi připadalo, jako bych se díval na nějaké ochotníky. Takže s odstupem času zůstane z Šíchova filmu jenom to neumění...

Bava asi ani sám nevěděl, co chce natočit. Zda komedii či western. Vyšla z toho podivná slátanina, která je značně nudná...Tento spaghetti dobře reprezentuje začátek úpadkového období, ústícího do trapných parodií.

Primitivní eroticko - sadistický krvák bez umělecké invence, k němuž se propůjčili někteří čeští poskoci: Jan Vlasák, Miroslav Táborský, Miroslav Hanuš, Martin Faltýn a další...Netočil se na Slovensku, ale Bratislavu představuje Český Krumlov. Myslím, že takové svinstvo by se vůbec nemělo dávat do oběhu. Jak napsal Aidan, tohle je urážka žánru hororu...a podle mne i pokrm pro úchyláky.

Předně musím konstatovat, že oficiální text distributora psal nějaký ignorant, neb v žádném případě nešlo o "ctihodného katolíka", ale o protestantského kazatele a vůbec o protestantskou (nejspíše puritánskou) komunitu. Mysteriózní příběh se odehrává v koloniální severní Americe roku 1750 a je zde dobře stupňováno napětí, nejprve strachu z útoku Indiánů, poté z jevů nadpřirozených. Nezanedbatelným dílem k poutavosti tohoto zvláštního filmu přispívá divoká příroda, zvuky lesa a temné scény se zjevujícími se démony, přičemž do děje jsou zamotány pseudonáboženské výroky, umocňující depresi a beznaděj. V žádném případě nejde o western a v žádném případě nejde o historický příběh s křesťanským pozadím, ale o horor naopak s pozadím animisticko-pohanským, zahaleným do protestantského hávu. Ačkoliv nejsem nijak zvlášť tímto filmem nadšen, přesto je třeba mu přiznat určité kvality a myslím, že k dnešnímu dni (8. 10. 11) hodnocení 46%, jej dosti podceňuje.