tahit

Mr. Church co nosí štěstí, nečeká na vděk. Bere to zprvu jako kšeft. Měl i chyby, ale o rodinu kavalírsky se staral. Péče o domácnost a vaření, co pohladí žaludek. Za které by se nemusel stydět ani Zdeněk Pohlreich. Prozaické, snad i pohádka. Je to radost, když potkáme v životě dobrou duši, vždy to má svůj půvab. Film, který se vyplatí vidět.

Afrika svítila v slunci a Elly Beinhornová kroužila jako pták, vysoko pod modrým nebem. Motor rachotil, pod křídly vítr jenom pískal. Takže to bylo docela zajímavé.

Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na smutný osud amerických Indiánů. Místa, kde dosud žijí lidé na úrovni doby kamenné, dříve či později potká stejný osud. Domnívám se, že příčiny jsou patrně stejné, jako ty dříve. Půda, mamon, zlato a nerostné bohatství. Tento fakt nic ovšem nemění na tom, že tenhle film je nádherně udělán.

Dvouhodinový úderný koncert hard-rockové pětice měl příjemný spád. Zpěv Briana Johnsona byl požitek, ale v rytmu bubnů jako by se tam vytrácel. Zakladatel kapely Angus Young potěšil svou živelností. Pro mě byl asi nejsilnější moment celého koncertu Thunderstruck.

Z čistě technického pohledu rozdíl v životní úrovni mezi Československem a Německou demokratickou republikou velký nebyl. Ale jistá doba se přece jenom u nás odlišovala. V roce 1967 se naše západní hranice otevřela a lidé mohli cestovat. Například třeba v roce 1968, co se říci chtělo, to se mohlo. Následně normalizační doba sedmdesátých a osmdesátých let vše zazdila. Nyní se dostávám k vlastnímu jádru filmu. Jeho protikomunistická angažovanost výpovědní potenciál má. Je to film o strachu a přizpůsobivosti, ale také o nesobeckém hrdinství. Napadá mě, že pro politické názory se už dnes nezavírá, ale volební účast přesto stále klesá. Proč asi? Na druhou stranu je pravda, že i v dnešních podmínkách vzpomínají mnozí, zejména starší generace, na režim s určitou nostalgií.

Příběh pilota Larse Kocha, skvěle ilustruje to, že hrdina vždycky víc riskuje než zločinec. Udělal vše, co jen mohl, aby se nestalo ještě větší neštěstí, přesto bude souzen. Lze tedy zvolit menší zlo? To je přeci logické, když tedy není jiná možnost. Navenek se může zdát, že to je také špatně. Tak nebo tak, ale v hlubší rovině je vždycky rozumnější řešit vážný problém hned, než zajde moc daleko.

V rámci žánru to působí jako slušně udělaný western. Jinak se tu jedná vesměs o tradiční schéma pomsty, v němž přežívá jen ten nejsilnější. Co se týče hereckých kvalit, jednoznačně tu dominuje chladný profesionál Kinski. Jinými slovy, to je asi nejlepší, co film nabízí.

Upřímně řečeno, když jsem se dozvěděl, že britská produkce bude natáčet film Anthropoid, byl jsem víc než zvědav, jak to dopadne. Vím, že tvůrce v něm předkládá výsledek mnohaletého úsilí. Bohužel, schází tomu onen šarm, který má právě Atentát od Jiřího Sequense. Už třeba jen proto, že dokázal daleko lépe navodit skutečnou atmosféru oněch let. Málokdy se někomu povede, aby předělávka byla úspěšnější. Možná i proto, že zde hraje roli faktor nostalgie. Pravdou je, že ve filmu Anthropoid se vyšší intenzita emocí vlastně objeví až v druhé polovině filmu, která tomu dává silnější pocit reality. Závěrečná zteč má úžasný potenciál. Vymakaná filmová práce. Dávám jasně ****

O tom, co takový narkobaron dělal, jsem měl představy jen zkreslené. Měl jsem jasno jen v jedné věci, a to hned, že tohle se stalo, tohle není jen seriál. Celé se to tváří, že si nic nevymýšlí, že takhle to nějak probíhalo. Americké zájmy na prvním místě jsou příkladem obojakosti. Agenti Steve Murphy a Javier Peña jsou praví muži osvědčených ingrediencí, ale chvílemi se chovají jak hlupáci. Kolem nich se kupí mrtvoly lidí a opomíjejí skutečnosti. Za mě ne sice bůhvíjak objevný zážitek, ale všechno pěkně odsýpá, takže dobrý.

Jsou zde slabší i lepší momenty a trochu nevýrazný děj. Nicméně technicky dokonalejší než předešlé verze. Slušné triky a dech beroucí scenérie. A v neposlední řadě skvělé herecké obsazení. Vždyť vlastně od pohádky jsem neočekával nic jiného.