Kamas

"Vždyť jsem ukradla jen necelý milion. Nikomu jsem nic neudělala. Proč jsou lidé tak malicherní.." Výborná komedie, bláznivina na francouzský způsob. Já se fakt bavila..

Pěkná kamera i kostýmy viktoriánské Anglie, ale ta chemie mezi oběma protagonisty se někam zaběhla a celkově to působilo hodně unyle a rozvláčně. Takové neslané, nemastné. Takže kdybych to během filmu přepla, nic by se nestalo.. 🙂

Proč musí Denis Šafařík všude mluvit jak tatar? Díl jsem nedokoulala. Šafařík má do přirozenosti daleko, kamera je pro mě z nepříjemného úhlu, přijde mi to bez humoru a bez šťávy.

Tohle bylo ale tak strašně utahaný..

"Ptám se mnohdy sama sebe, jaké mocné, nevyzpytatelné kouzlo spočívá v jistém člověku, že nás jediný jeho pohled, jediný potisk ruky o všecku sílu připravit může, že chvění jeho hlasu jako třtinou námi zmítá?Proč pokojně bije srdce, když jeden přítel ruku nám stiskne, proč potisk druhého žár do žil vlévá?". Z této miniserie o Boženě Němcové vyšel nejlíp Josef Němec. Konečně nebyl ten pohled na něj jen černobílý. Už při čtení spisovatelčiny korespondence mi ho bylo trochu líto a neviděla jsem ho jen jako bezcitného surovce a Boženu jako romantickou ženu stojící na piedestalu. Ti dva se nikdy neměli dát dohromady, byli tak nesourodá dvojice, tak rozdílných povah. Nedivím se, že zásadový Josef měl červený pruh před očima, když i to málo, co poslal k obživě domů, Božena rozkutálela za koláče a víno pro své kamarády a "vyžebranými" penězi od přátel neváhala obléknout přítele Bendla, který na mě působil jak stále hladový vychytránek zneužívající rozdávačnost velkorysé Boženy Němcové. Nebo v době, pro mě lehkovážné cesty Boženy Němcové po Slovensku, se Josef sám staral v Praze o děti, a neměl na nájem ani na jejich zítřejší oběd. O milostných pletkách nemluvě. Na druhou stranu, kdyby nebylo Němce, nebyla by ani Božena Němcová. Je otázka, zda by se dostala na podobné místo mezi obrozence a začala psát, kdyby se provdala jinam za někojo mnohem uhlazenějšího, ale proněmecky smýšlejícího. Z herců se mi moc líbila Anna Kameníková, Jan Nedbal v roli Nebeského a Václav Matějovský v roli Havlíčka (mimochodem, on by byl skvělý iv roli Lambla). Jan Hájek v roli Josefa, to byl herecký koncert. Naopak mi typově nesedl Jan Budař v roli nápadníka Lambla jako stoický blondýn s modrýma očima a Aňa, jako Božena ve starší verzi, jejíž pohled působil mnohdy povýšeně a přidrzle. Krásná kamera, výprava, kostýmy i pro mě příjemná melodie piana, opakující stejnou melodii.

Prvnímu dílu nemám co do vyprávění vytknout. Tedy až na nevhodně vybranou barevnou typologii obou hlavních představitelek. Božena Němcová měla profitovat hlavně ze svých nádherných havraních vlasů. Holky jsou jistě v reálu krásný, sluší jim vše, kromě černý barvy, lemující jejich průhledný obličej.

Životní role Jitky Čvančarové a skvělý soundtrack. Já se u tohoto seriálu vážně bavila.

Tak byl nebo nebyl? Já tajně doufám, že jo.. :)

Film, na který bych se již podruhé nepodívala. Zanechal ve mně trochu rozporuplné pocity, co si o panu Mikoláškovi myslet. Nebyly tam moc do hloubky vysvětleny motivy postav, proč jednali tak jak jednali. Líbila se mi část, kdy se mladý Mikolášek zaučoval u kořenářky Jaroslavy Pokorné. Ale to ostatní ve mě nevzbudilo skoro žádné emoce. Až na úplný závěr, kdy jsem si říkala, co to mělo celé znamenat.. Krásná kamera..

Vždycky jsem se seriálům vyhýbala velkým obloukem, nicméně co čert nechtěl. Karanténa a s ní Netflix na zkoušku, kde jsem náhodně zabrousila na minisérii Dámský gambit. Zaujala mě už ukázka svým retro nádechem, ale po letmém přečtení obsahu jsem si říkala, že šachy, to nebude nic zajímavého. Leč bylo. Tuto miniserii jsem zhltla za jeden den a dostalo mě to. Krásnou kamerou, bravurně zvládnutou atmosférou 50-60 let, kostýmy, citlivým soundtrackem, který podtrhl emotivní scény a hlavně přirozenými hereckými výkony, kdy mě nejvíce překvapivě zaujala představitelka malé Beth a její kamarádka Jolene. Tleskám vestoje..