Slepejsek

Nechci nijak shazovat ani zlehčovat téma filmu, ale od dokumentu bych očekával trochu víc serióznosti. Zazní tu informace o celkovém počtu kontaktů (cca 2500). Ve filmu je jich ukázána jen vybraná část (cca dvě desítky). Co ty ostatní? Byly stejné? Všechny ověřené dívkami? Nebo i nějaké neprověřené? Jaký byl klíč k výběru vybraných? Podobně neprofesionálně na mne působí záběry na pohoršený štáb (jakoby nešlo o to problém samotný, ale především o to, jak ho cítí autoři (vrcholem v tomto směru je trapný pokus o lynč na konci filmu). V těchto souvislostech se kdesi vespod nenápadně vtírá i otázka, jestli - stejně jako dívky - není zinscenovaná i druhá strana. Co se týče vlastního tématu: všude se hovoří o sexuálních predátorech. Upřímně řečeno, já žádné predátory neviděl. Naopak. Viděl jsem přehlídku ubožáků a mužských trosek, které nejsou schopny ženu oslovit, natožpak zaujmout a získat, standardní cestou, zaměřují se tedy na holčičky, protože jim to dodává pocit, že budou silnější, že se bude hrát podle jejich not, že tak dosáhnout svého u(spo)kojení. Potvrzuje to většina z nich i v závěrečné pasáži v cukrárně, kdy z očí v oči svým obětem najednou ztrácí veškerou suverenitu a okázalé vystrkování péra se mění na stydlivé mlčení, tiché okřikování a uhýbání před otevřeným pojmenováním věcí i činností. Možná byli i sami zaskočeni tím, že se schůzka v reálu uskutečnila, že došli až tak daleko a byli z toho vystrašenější než jejich oběti. Velkou roli v tom hraje domnělé anonymní prostředí internetu. Člověku jakoby dávalo křídla, zbavovalo ho zábran a uvolňovalo necenzurované pudy a chtíče. A to oboustranně - jak na straně lovců, tak i lovených. Vedle prvoplánově vyvolaných emocí a otázek vůči zdejším "predátorům" se ale objevují i otázky další: 1) Co motivuje 12-tiletou holku k tomu, aby navázala kontakt s cizím 50-tiletým chlapem? Co od toho očekává? Porozumění, že jí rodiče nerozumí? Nebo je to jakési hledání ostruh a zkušeností ve zdánlivě bezpečném anonymním prostředí? 2) Proč takový kontakt neukončí, sotva na ni vykoukne něco jako penis? 3) Proč jsou tak tupé, že ještě dají své intimní fotky? 4) jaká je domácí výchova, že jsou schopné takto fungovat? A k tomu i řada společenských otázek 1) co dělá společnost, aby tyhle nežádoucí styky omezila? 2) proč chybí internetová policie? 3) proč se víc nemluví o dohledatelnosti každého přihlášení na internetu? O falešnosti pocitu anonymity? 4) A konečně: je to problém jen dívek? Nebo i chlapců? V jaké míře, v jaké podobě?

Film postavený hodně na vizuální efekt. Podle ohlasů, které čtu se nejspíš podařilo i mnoho diváků ohromit. A nedivím se - scény mezi zákopy či noční rozbombardované město jsou opravdu silné až dechberoucí. Ale pokud prohlédneme skrz pozlátko (místy možná až nadbytečné - vodopád či sklep s dívkou a dítětem) zůstane film jaksi "mrtvý". Jakoby touha po efektu přidusila obsah natolik, že z něj zbyla jenom vyšumělá limonáda.

Říkávalo se, že tam jsou jenom jezera a sauny. A ejhle! Za chvíli se tam budem učit točit filmy... Tohle má příběh - přes exotické prostředí nesklouzává k lacinému exhibicionismu, ale drží jasnou dějovou linii, životaschopné postavy, bizarní nádech a ještě tu a tam nabídne i scény, které svými barvami provoní oči. Po delší době slušný Film, terapie, jak se vyrovnat se ztrátou manželky.

Těžce politizující film, který bohužel střílí příliš vysoko. Americké válečné zločiny? Žaloba na prezidenta a nejvyšší státní exekutivu? Natočit to Američani (tenkrát v Hollywoodu) s Pittem (místo Hádka) a diCapriem (jako šišlavým Mádlem) možná z toho byly nové Tři dny kondora nebo Případ pelikán (paralela s křídly není náhodná). Takhle film světem profrčí jako moucha černou dírou. Myslím, že je škoda, že autoři nerozvíjeli víc tu méně efektní domácí linii s hledáním spravedlnosti v české kotlině. Naťukávají řadu pohledů, ale dřív než je stačí nějak rozvinout, zabalí fidlátka a nadhozený míček nechají napospas jakoby snad doufali, že zůstane viset jako vztýčený prsteník ve vzduchu (typicky spor o minulost kandidáta). Přesto, že film místy poněkud překotně poskakuje (než se divák rozkouká) a že mne trochu zklamalo pojetí dronů - čekal bych něco exponovanějšího, je to biják ke koukání i zamyšlení. A hlavně s výbornými herci - uvěřitelně umanutý Kryštof Hádek, skvělý Jirka Mádl (sotva rok začal, už je tady adept na Lva) a nemohu pominout ani epizodní (ale 100%ně vytěženou) postavu bratrance anarchisty (Kamil Halbich). Podtrženo-sečteno: poctivých 60%

Samotný boj s všemocným družstvem je trochu zjednodušený (trochu mi to připomíná sledování hokejového zápasu v bufetu před stadionem), trochu mi v něm chybí tahy druhé strany a hlubší vykreslení dalších postav (takhle to vypadá jenom jako sveřepě zamlklý kompars). Ze všeho tak nakonec zůstává jen možnost nahlédnout pod pokličku farmářského hrnce. Bohužel, kdo nemá slabost pro Island a krávy, bude z kina nejspíš odcházet s pocitem, že tu hodinu a půl měl radši propařit...

"Tenhle je náš. Vy ho máte támhle." Je to takové aprílové počasí - originální fóry (dvd jako film s reklamou, "proklepněte mi je", večeře) střídají profláklé (policejní inteligence), překvapivé (rukojmí) očekávané (patolog), nekorektní (kafe) klišovité (uklízečka), intelektuální (portréty pachatele) přízemní (prohlídka počítače), některé fóry sedí (technici), některé jsou tak roztáhlé až se stávají otravnými (odchod manželky, kolega encyklopedie), některé nevyužité (kanál) a jiné profičí bez povšimnutí... Podtrženo-sečteno: major Maisner zůstává vzadu, ale do české parodické klasiky je ještě daleko...

Dost drsný erotický trojúhelník v rodinném kruhu aneb když vezme žena své zbraně do rukou, obrací se genderové předsudky naruby. Film má pomalé tempo a dává si na čas s budováním atmosféry. Přesto působí poněkud roztahaným dojmem (více než dvě hodiny jsou chtě nechtě moc), některé scény by se daly vynechat nebo zkrátit. Naopak přes svou rozvláčnost nedokáže řadu podstatných věcí sdělit - poněkud ploše tak vyznívá zejména postava manžela Petera. Ještě hůř je na tom mladý Gustav, který není zmatený jen sám v sobě, ale zmateně vylíčený je i divákovi. Neustále se o něm hovoří jako o problematickém, ale nikdo nikde nevysvětlí, v čem jeho problematičnost vlastně spočívá. Sám na to žádnou odpověď nedá ani nenaznačí. Celým filmem projde de facto s jedním obličejem, ze kterého se nedá vyčíst v podstatě nic, takže jeho vnitřní pochody zůstávají zastřeny. Jak vnímá počáteční zneužití? jak jeho pokračování? kde se bere jeho finální touha po spravedlnosti? To všechno jsou otázky, ve kterých by se měla jeho osobnost propojit, ale na plátně bohužel zůstává každá sama za sebe osaměle vyčnívající z mlhy. Podobně neujasněná je i hlavní ženská postava Anny. Je nám sice vylíčena jako pracovně úspěšná (nebo aspoň zdatná) kurátorka mládeže, s pozlátkovým rodinným zázemím, přesto stále "cosi" postrádající. Ale... Motivů je nadhozeno mnoho (nuda? chybějící vášeň? neuspokojivá erotika? ženské ego? fascinace mládím? sklon k pedofilii?) bohužel mi přijde, že v reálných situacích se jeden po druhém spíš vylučují než podporují. Možná i to je důvod proč finální zlom sice dobře pracuje s hrdinčinou vnitřní nejistotou, ale na druhé straně ji podlamuje jaksi z čistého nebe napadanou hysterií zúčastněných - což po předchozí idylce vyznívá hodně jako přehrávání. Koukám, že jsem se nějak rozepsal... No, neberte to prosím jako výčet neduhů, spíš jako potvrzení toho, že jde o zajímavý film, který nenechá diváka klidně odejít a jen tak zapomenout na předchozí dvě hodiny ve tmě sálu...

Pokus o zábavnou detektivku plnou nečekaných zvratů... Autorům bohužel příliš brzo dochází dech a film se pak stává jen nekonečným čekáním na to, jak z toho nakonec se ctí vybruslit. To se sice jakž takž zdaří (řešení případu není nepřijatelné, leč citelně pokulhává za očekáváním vytvořeným v úvodu), ale to nic nemění na tom, že výslechem podezřelých vystřílený prach zůstane už jen smrdět v ovzduší, místo aby odpálil další zvraty. Zatímco herecký ansámbl drží celkem jasnou detektivní basu, místy hodně přehrávající Daniel Craig balancuje až na hraně parodie (jakoby se nedokázal zbavit bondovské manýry), což filmu bohužel spíše škodí. O půl hodiny zkrátit druhou půlku, mohli jsme mít adepta na nejzábavnější film roku.

Nejsem si vůbec jist, zda bych film označil za komedii. Spíš absurdní drama. Některé postavy (nejvíc pan Švec) mi přijdou poněkud přitažené za vlasy, některé naopak nedotažené (paní Roubíčková se sice ohání stanovami, ale čekal bych to i fyzicky). Lidé jsou různé a jejich schopnost domluvit se - nebo spíš nedomluvit se - je jako vystřižená ze života. Jenom ten poschůzový epilog si mohli autoři odpustit... Oslavné komentáře typu "český film roku" mi přijdou trochu přehnané, na to by musel být děj trochu lépe vystavěn a vypointován.

..."Míváte nějaké negativní myšlenky?" "Mám jenom negativní myšlenky."... Vážně působivý depresák. Komu by nad Arturem neukápla slza pochopení a soucitu? Kdo by necítil v hrudi chvění při jeho zmrtvýchvstání na sociálně rozjitřené ulici? Kolik to stálo úsilí udržet se v řadě a nikdo to neocenil. A jak málo stačilo, aby se dočkal aplausu? Jenže všechno je příliš jednoznačně nalinkováno dopředu. Přes všechny barvy klaunské masky a převleku si od začátku do konce vystačí s černou a bílou. A když k tomu přijdou místy ještě po lopatě servírované pravdy, ztratí se možnost na hlubší zamyšlení nad osamělostí jedince postaveného mimo společností/většinou vymezené hřiště jako Gotham v dýmu a plamenech sociálních nepokojů. PS: Dobrý výběr hudby. Jaksi rušivý dabing.