Poslední recenze (52)
Jiu long cheng zhai wei cheng (2024)
Působí to jako osmdesátková hongkongská mlátička převedená do moderního filmu a jen v tom nejlepším. Choreografie - absolutní špička, bojové scény jsou často až přepáleně zábavné a krásně to všechno zdobí zajímavé prostředí bývalého Kowloonského opevněného města, kde se podařilo vměstnat nespočet záblesků z běžného života místních, jako jsou partičky v mahjongu, karaoke, street food nebo sázení na dostihy. Tohle si určitě budu chtít zopakovat a jsem zvědav i na další filmy Cheang Pou-soie.
Longlegs (2024)
Forma vítězí nad obsahem. Musím uznat, že zejména práce s kamerou a zvukem působí velmi precizně vykonstruovaně. Příběhově mi to na druhou stranu přišlo jako stupidní variace na mnoho jiných démonických thrillerů/horrorů, čemuž na konci dodá nechutnou třešničku ještě polopatické vysvětlení celého příběhu. A Cage tenhle na první pohled zajímavý dort ještě celý poblije svým sebeparodickým herectvím, které si v mnohých jeho filmech užívám, ale zde to v kontrastu s vážně podávaným příběhem prostě nefungovalo.
Thor: Láska jako hrom (2022)
Přesně takhle si představuji komiksový film - přepálená blbost naplněná nápady, s konečně charismatickym záporákem (Christian Bale si s tím herecky krásně vyhrál), sympatickými hrdiny a s krásně klišovitou pointou "make love, not war". Využívání pláten a herců na lanech působí retro, ale především svěže a autenticky v záplavě CGI bordelu většiny ostatních komiksovek. Z kina jsem odcházel s úsměvem na tváři, po druhém Strangeovi další skvělé překvapení v nové éře Marvelu.