Aiax

Jako film samotný je Blair Witch Project jen obyčejným horůrkem, zajímavým snad jen na daný žánr poměrně malým množstvím stupidity, ale zpracování a styl hereckých výkonů společně se vší tou propagací, hypem a mystifikací z něj dělá jedinečný, originální a geniální filmový Projekt, který si jako celek jistě pět hvězd zaslouží.

Řemeslně dokonale vybroušený klenot filmařského umění (a nejen toho počítačově animovaného!) napěchovaný neskutečnými detaily, dechberoucí animací a vizuálními i slovními špílci, ale v jádru je to pořád jen klasický hollywoodský/disneyovský nezávadný produkt pro celou rodinu. Prostě další Pixar. Leckomu nevadí dávat plné hodnocení stále stejnému filmu, ovšem mně se při představě, že Pixar jednou vloží svůj bezkonkurenční talent a um do něčeho opravdu jedinečného a smysluplného, sbíhají sliny.

Nejprve fňukání - ani čtvrtý Vetřelec celou sérii neinovuje nijak převratně, u trojky jsem si na to hodně stěžoval, ale po čtyřce už jsem se smířil s tím, že tohle je prostě "franchise", jak se v komentářích na DVD častokrát opakuje, a každý vetřelecký film holt musí obsahovat jisté propriety, které diváci a hlavně manažeři Foxu očekávají (pak ať se ale ani jedni nediví, že každé další pokračování je méně a méně "strašidelné" a "tajemné"). Jmenujme například stále stejné vyčpělé lekačky, které už nikoho nevylekají, typické chodby, v nichž se Vetřelci pokaždé náramně vyřádí, především při lezení nad a pod nimi a stahování obětí dolů či jejich vytahování nahoru, postupné vyvražďování atakdále atakpodobně. Poněkud neuvěřitelný je také samotný námět, respektive jeho zpracování - lidstvo po 200 letech vypadá a jedná stále stejně, chápu, že imaginace diváků tohoto typu filmů nemůže být vystavována příliš velké zkoušce, ale aspoň špetka nějaké větší futurističnosti by se hodila. A nakonec triky - ještě u trojky by se dal fakt, že efekty se příliš neliší od jedničky, pochopit, doba počítačových animací teprve začínala, ale v roce 1997 už animatronika a loutky, jakkoli vypiplané, působí poněkud úsměvně. A vetřelčí dítě je pak zlatý hřeb komičnosti a jen sečítává a podtrhuje neoddiskutovatelný fakt, že čtyřka už není strašidelná ani co by se za Ripleyin zmutovaný nehet vlezlo, a nejspíš se o to ani nesnaží. Sympatický mi naopak přišel osobitý francouzský jeunetovský přístup, který, jak v bonusovém dokumentu kdosi poznamenal, dodal čtyřce nádech intimnosti, až erotičnosti, scény, kdy se na začátku Ripley souká z toho kokonu, nebo když ji jeden z Vetřelců nese do hnízda, jsou téměř umělecké a právě kvůli nim u mně Jeunetův film vítězí nad tím chladným, šedivým, nevýrazným Fincherovým. Nepovedenou animatroniku do jisté míry kompenzuje nádherná vizuálnost, nejlepší těsně po jedničce (hlavně nepovedené klony, podvodní scény, sexy nasvícení atd.). A závěr - pro příště, pokud bude nějaké příště, už nechci (a většina ostatních mi podle křivky tržeb dává za pravdu) žádný klon jedničky, tentokrát už to chce opravdu, ale opravdu něco nového, už ne temné ocelové chodby, už ne postupné vyvražďování, už ne snaha vyděsit, tentokrát už to vážně chce konečně se vypravit na planetu Vetřelců a pokusit se sérii uzavřít velkolepě, v duchu klasické science fiction, možná znovu se Scottem, Gigerem a "velkým", dospělým námětem s uvěřitelnou vetřelčí teorií všeho. V opačném případě budou po pětce fandové znovu naříkat, že Vetřelci už nejsou tajemní a strašidelní jako bývali.

Je to zvláštní, ale až při sledování třetího Vetřelce jsem měl pocit, že se dívám na poněkud hloupý film. Přitom je si třeba přiznat, že příběh o jakési obludě požírající posádku kosmické lodi (Scottova jednička) moc hloubky či filozofie nepobral, o Cameronově videohře nemluvě. Oba tyto filmy však byly provedeny s tak neoddiskutovatelnou filmařskou zručností a umem, že člověk neměl šanci pozastavovat se nad něčím takovým jako smysl či logika. Jenže Fincher je, alespoň pro mě, maximálně tak zručný klipař, který nedokázal ridikulóznost námětu zastřít ničím zajímavým ani výjimečným. Zas vidíme tytéž úzké potemnělé chodby, tytéž lekačky, totéž postupné vyvražďování, které jsme viděli nejen v jedničce a částečně i ve dvojce, ale také v přehršli béčkových sci-fi hororů, které se v posledních dvaceti letech rojí jako houby po dešti. Snad leda herci jsou narozdíl od Aliens opravdu výborní, hlavně kazatel, doktor a samozřejmě Sigourney. Daleko poutavější než film samotný je pak bonusový materiál (má-li člověk rozšířené DVD), kde se mluví o původních vizích, které byly producenty smeteny ze stolu (Harlinův nápad natočit trojku na planetě Vetřelců a vysvětlit, co jsou zač, a zejména eminentně zajímavé vyprávění Novozélanďana Vincenta Warda, co film přebral po Harlinovi, a jeho vize prostředí vesmírného habitatu zařízeného ve stylu gotického středověku, s katedrálami a mnišskými řády). Někomu přijde trojka depresivní, mně akorát šedivá, nezajímavá, malinko nudná a hlavně příšerně předvídatelná. Nejzbytečnější a nejméně výrazný díl série.

Nemůžu než zalomit rukama a zanaříkat nad skutečností, že Kellyho mimořádně zdařilý scénář dostal do ruky Tony Scott, jehož rukopis by se dal přirovnat k mlýnku na maso - ať už do něj nasypete cokoli, výsledný produkt vypadá pokaždé víceméně stejně. A pokud Domino z jeho filmografie něčím vybočuje, pak tím, že Scott tentokrát překonal sám sebe a pokud u jeho předchozích filmů platilo, že mohou u obzvlášť citlivých jedinců vyvolat epileptický záchvat, tak tady to hrozí úplně všem bez rozdílu. Kdyby se Kellyho dílka ujal Tarantino (nebo proč ne sakra Kelly sám?), měli bychom zřejmě důstojného nástupce Pulp Fiction. Osobně mě nijak zvlášť neoslnila ani Keira Knightley, které jsem její tvrďačku neuvěřil ani na zlomek pikosekundy. Ta holka se mi jako herečka naposledy líbila v Bend It Like Beckham, a to ještě neměla prsa. No zkrátka zklamání a pocit z promarněné šance.

Tahle komedie je nakonec mnohem méně blbá, než by mohla být. O trapnost se tak stará většinou jen Macy a i ten konec je povinně přitroublý, ale vše ostatní je překvapivě sympatické, Travoltu a Allena mám prostě rád, nemůžu si pomoct.

Ano, čtvrtá Past JE komiksově nadsazená, o tom žádná, a je osobní věcí každého, zda to spolkne, nebo nespolkne. Já to spolkl i s navijákem, udicí a loďkou i s rybářem, protože právě takový přístup mi vyhovuje přímo nejvíc. Není totiž nic horšího než hollywoodská popkornová akce, která se bere smrtelně vážně (případně hardcore fandové hollywoodských popkornových akcí, kteří berou své ikony smrtelně vážně ). Obzvláště vypečeným rysem tohohle filmu je skvělé jiskření mezi světem zlaté geekovské mládeže a světem dospělých, kteří nestačí překotnému tempu současnosti, nerozumí počítačům, nerozumí mladým a jejichž je McLane šampionem. A tenhle konflikt jako by byl i ústředním motivem celého filmu - Willis, třebaže stále hvězda, jako by ustoupuje do pozadí a hrdinské otěže po něm přebírá Justin Long, který je pro svou roli typově i herecky naprosto dokonalý. Jeho hrdina už ale neřeší problémy tím, že někoho praští, případně do něčeho najede autem, nýbrž pomocí mozku a počítače, přesně v duchu dnešní doby. A tak se mi zdá, jako by se Len Wiseman s celou sérii symbolicky loučil - sbohem, éra bondovských superhrdinů končí a nastává věk počítačových geeků. Jeho rozloučení je sympatické, stylové, charismatické a doslova srší nadhledem. Přesně jako John McLane, poslední akční hrdina.

Hopkins není McTiernan a Glover není Schwarzenegger, takže minimálně polovina všeho dobrého z jedničky je fuč. Ale i ta zbylá půlka Predátora je pořád lepší než většina ostatních hollywoodských magořin násobená dvěma, takže i tohle je ještě furt skvělá akce. 75%.

Velice slušné drama, kterému stojí v cestě k pěti hvězdám přepísknutá délka, smrtelně nudné a zcela zbytečné úseky pojednávající o Galeově rodinném životě a fakt, že leckdo vytuší pointu už uprostřed filmu (ale to je subjektivní).

Chumscrubber na jedné straně působí hodně autenticky, opravdově, občas ale hodně zatahá za oči svou nadsazeností. Nemám nic proti autentické, realistické analýze společnosti a miluju nadsázku a extrémní kritiku, jenže tenhle film se celou dobu potácí někde mezi tím, což mě osobně trochu rušilo. Ale to je jen malá muška na skvěle vypadajícím a voňavém "casserole". Chutě do toho!