Aiax

Jedna hvězdička za Zooey Deschanel (ne že by se v téhle konkrétní roli nějak zvlášť vytáhla, ale je to zkrátka děsný kus) a jedna za McDonougha, Cuminga a Dreyfusse dohromady. Zbytek minisérie plný špatných dialogů, průměrných herců, podfinancovaných triků a příšerné Robertsonové, za víc než jednu hvězdičku nestál. Potenciál přitom byl poměrně nadějný a nudou jsem se neukousal, ale nevábný odér béčkovosti zkrátka nešlo nebrat na vědomí. Mimochodem už jsem říkal, že Zooey Deschanel je božská?

Slušné špehózní drama s výborným Cooperem a inteligentním scénářem. Škoda, že se zaměřuje spíš na vztahové než špionážní stránky. Ale dobrý.

Moc příjemná, sympatická a hlavně civilně natočená "podfuckovka" s extra přidanou hodnotou - jakýmsi politickým přesahem stojícím na reálných událostech. Atmosféra 70. let je naprosto bezchybná a člověk si odnese aspoň o trochu víc než feel-good pocit a mžitky před očima, jako u jiných exemplářů lehčího žánru.

Takhle nízké hodnocení nechápu, Supernova je poměrně sympatické vesmírné scifko, takový mix Sunshine a Koule. Samozřejmě, béčko jak bič, ale poctivé, snaživé a vůbec ne hloupé. Fandům dvou výše jmenovaných snímků určitě můžu doporučit.

Tohle na mě nefungovalo, takový režisér, takoví herci a stejně mi připadalo, že film je přes všechnu svoji sofistikovanou fasádu asi stejně rafinovaný jako kladivo. Nuda, šeď, utahanost, neoriginalita, kdo nemá nakoukány tuny podobných filmů, možná zaplesá, ostatní se asi ani nebudou obtěžovat až do konce.

Na otázku, zda je tahle sklenice poloplná (asi nejinteligentnější a "nejdospělejší" komiks, ukazuje tragikomickému Nolanovu Batmanovi, kudy vede cesta k sofistikovanému komiksu) nebo poloprázdná (když už Favreau nastoupil na tu správnou cestu, proč se zastavil v půli? Kéž by se odvážil dál, mnohem dál), si odpovídám, že voda je tady přesně v půli. Proto 60%.

Při čtení komentářů, které připisují větší než jednohvězdičkové hodnocení fenoménu "guilty pleasure" si říkám, kdepak se asi poděly filmy tohoto typu, které však zároveň měly styl, nápad, chytrost a švih? Indiana Jones, Muž, který chtěl být králem, ale i pitomý Vinetou a spol. nemuseli dobrovolně podstupovat lobotomii, aby se mohli zařadit do kategorie letních dobrodružných trháků. Jedna hvězdička za production value, jinak šup s tím na smetiště kinematografických dějin.

Kouká se na to hezky, zase český film po dlouhé době, jehož humor u člověka vyvolává opravdu smích, nikoli hořké slzy zoufalství a zmaru, ale proč přetrvává pocit, že velmi talentovaní tvůrci si jen tak hrají? Jako by si Zelenka řekl, dosť bolo filmů příběhových, filmů o něčem, filmů s výpovědí, pojďme si jen tak zablbnout. Možná kdybych byl přesycen "klasickou" kinematografií, asi by mi Karamazovi přišli jako báječná úleva a občerstvení, ale já přesycen nejsem. A zvlášť to platí pro české filmy, které jako by nad silným příběhem, nad epičností, nad starosvětským kouzlem stříbrného plátna ohrnovaly nos. Je to škoda, protože filmaře na to, jak vidno, máme špičkové. Jen kdyby si nemysleli, že je pod jejich úroveň točit cokoli neexperimentálního. A kdyby vám můj příspěvek přišel moc kritický, čtěte ho odzdola nahoru - to pak končí smířlivě :)

Další z fascinujících společensko-ekonomicko-politicko-filozofických dokumentů Adama Curtise, jednoho z nejlepších ikonoklastů dneška. Tentokrát se zaměřuje na další nedotknutelnou modlu současnosti - víru v neomezenou moc volné ruky trhu, neboli tzv. tržní demokracie. Strašlivá zkušenost s diktátorskými režimy 20. století přivedla na svět století 21. nového boha - tržní ekonomiku. Kdo se dnes pozastaví nad tím, že by víra ve samospasitelnost ekonomických svobod mohla mít nějaký háček? Koho dnes napadne, že princip tržní ekonomiky je sice důležitý a žádoucí, ale není alfou a omegou všeho, odpovědí na všechny otázky. Kdysi řídili svět politici, našimi vůdci byli lidé před oponou, kteří měli vize (ať už temné nebo světlé) a chtěli změnit svět. Po zkušenosti se státním terorem minulého století však politici předali většinu moci a práv nominálně do rukou nás občanů a soukromých subjektů, ve skutečnosti ji však postupně uchvátila hrstka mezinárodních bankéřů, ropných magnátů a podivných finančních entit, které stojí mimo jeviště, za oponou, a na které nemáme sebemenší vliv. Snahu změnit svět, společnost, boj za lidská práva, rasovou emancipaci, velkolepé vědecké vize nahradil jediný bůh - konzum bez přívlastků, beze smyslu. Dříve nám vládli politici, kteří nás svými vizemi mnohdy zavedli na scestí, ale mnohdy nás pozvedli nad nás samé a učinili lepšími. To je dnes tabu, jedno i druhé. Dříve byl Hitler, Stalin, Castro, Pol Pot a další tyrani, ale také Martin Luther King, Nelson Mandela, J. F. Kennedy a jiní, kteří nám ukázali hranice vlastního myšlení a chápání světa a převedli nás přes ně. Dnes politici nemají žádné vize, dobré, ani špatné, a bez vizí ztrácí lidstvo jako celek smysl života a pomalu zabředá do bahna stagnace a sebeuspokojení. S Adamem Curtisem tentokrát nesouhlasím úplně ve všem, ale jeho inteligentní, podnětné a skvěle natočené filmy mi za shlédnutí rozhodně stojí.

Zajímavé to je, ale opravdu prokázaná jsou jen některá fakta z prvního dílu, jmenovitě že Ježíšův mýtus je jen amalgám starších náboženství (zmiňuje se o tom např. Richard Dawkins v parádní knize The God Delusion). Ostatní jsou jen velmi přesvědčivě podané hypotézy, z nichž především ta o celosvětovém bankovním spiknutí je vyloženě k přemýšlení, nikoli k věření. Vůbec největší hodnotu Zeitgeistu nevidím v nezpochybnitelném odhalení "pravdy", ale v tom, jak fantasticky demokratické médium je internet. Právě ten bude IMO tou pravou zkouškou, jestli je teorie o konspiraci mezinárodních bankéřů pravdivá - internet v té podobě, jakou máme dnes, je totiž prakticky jedinou věcí, která stojí jejich hypotetickému plánu v cestě. Pokud tedy v budoucnu zaznamenám nějakou snahu o cenzuru a omezení internetu (ať už za jakýmkoli účelem), budu lecčemu, co bylo v Zeitgeistu řečeno, ochoten věřit mnohem víc.