dainio

Tak nevím, o jaký žánr se tvůrci vlastně pokoušeli. Že by jakési erotické drama o jednom milostném trojuhelníku, který se v poslední půlhodince, potýká s nebezpečím představujíc žraloka tygřího ? Režisér zřejmě měl v oblibě erotické filmy. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit toliko nahých těl a erotických scén. Logiku v tomto snímku opravdu nehledejte. Mnoho scén, totiž nedává vůbec žádný smysl a v prostém ději, je i jasně citelná krkolomnost. "Tintorera" se objevuje velmi sporadicky. Když se ale objeví, tak se dá koketovat o myšlence solidního hororu. Ta ale se vytrácí s další scénou, kdy je viděno "bobřiště". Jedná se o vskutku průměrné dílo. Herci hrajou špatně až nezaujatě. Film zaujme především spoustou erotických scén a nějakého toho "kečupu" na hladině (o to hlavně šlo). To je asi tak všechno.

Podmořských hororů, které se snaží aspoň z minima konkurovat, nepřekonatelnému kultu Spielbergových "Čelistí", se natočilo opravdu hodně. Většina takových pokusů, kdy se v hlavní roli, objevuje nějaká mořská a především hladová příšera, zpravidla vyzní do prázdna. Stejně je tomu tak, i u "Chapadel". Koprodukce USA a Itálie nebyla, zrovna tou nejšťastnější. Tvrůrci zřejmě mysleli, že když na plátna kin dostanou jakousi zmutovanou chobotnici....úspěch v neotřelosti bude zaručen. Ale naopak. Všechno sráží do kolen, nedodělanost jednotlivých scén v kombinaci s naprosto se nehodící hudbou. Divák většinu času vidí jenom koupající se či potápějící se, osoby, které během minuty jsou lapeny chapadly a zabity. Přitom ale není nic moc ukázáno. Žádná propracovanost. Po scéně ataku, je hnedle střih a spousta nudných řečí. Pak zase útok chobotnice. Opět nedokončený. Následovaný prostřihem na další zbytečné kecy z pobřeží. A tak se to pořád opakuje. Film dozajista nudí. Ničím neohromí. A ani menší role Henry Fonda to nezachrání.

Nechápu, proč TV Prima, tento seriál nevysílá v originálním znění. Tak snad slovenštině se ještě dá, nějak rozumět, ne ? Zbytečně totiž, český dabing ubírá na nesporných kvalitách seriálu, který naši "sousedé" vyprodukovali. A zatraceně se jim povedl. Tomáš Maštalír má charismatu na rozdávání. Hláškuje o 106. Rád překračuje zákony a s doktory se baví, jako se smetím. Připočtěte si k tak silné herecké postavě výbornou kameru a moderní střih...a voalá ! Slováci mají svého Dr.House.

Jeden z nejlepších výkonů Harveyeho Keitela. Právě na něm stojí celý film. Stává se tahounem celé stopáže a dává snímku nový rozměr. Abel Ferrara natočil opravdu hodně negativní film. Drogy, sex, sázení = sebedestrukce. Asi takhle nějak, bych to shrnul. Příběh totiž není moc valný, není vlastně ani moc propracovaný. Spíše je to vše zaměřené na psychologické analýze drogově závislého poručíka, který se vědomě ničí. Scény, kdy je mu vpichován heroin, masturbuje na veřejnosti, neúspěšně sází a nadává do zkurvených hajzlů, zjevu Ježíše Krista, se mi navždy zapsali do paměti. Zde opravdu není debat, ohledně věkové přístupnosti. "18"ka je jasná. Hodinu a půl trvající deprese opravdu stojí za to. I proto se z tohoto filmu, stal takový kult.

Kdyby se scénář Quentina Tarantina dodržel a nebyl by protkán všemožnými změnami, tak by film jistě vyzněl úplně jinak. Takto to zůstalo jenom u příběhu. Vše ostatní si už Oliver Stone pozměnil k obrazu svému. "Takoví normální zabijáci" jsou rozhodně přelomovým filmem. Jak už mnohokrát zmiňovanou brutalitou, vizuální stránkou (černobílé záběry střídajíc s barevnými, pohledy snímané autentickou kamerou), dialogy jednotlivých postav, ukázkou drsné podoby nezávislosti a hlavně účelnou kritikou směřovanou na média, zejména na TV a pojem "reality show". Všechno to dohromady dává hlubokou myšlenku -- ať chcete, nebo ne....negativem je určitě fakt, že se filmem inspirovalo hodně vrahů (nedivím se tedy faktu, že byl snímek zakázán). Stone zkrátka natočil hodně tvrdý film, jenž v paměti diváka utkví na delší dobu. Především interview ve vězení (mezi Woody Harrelsonem a Robertem Downeyem Jr.), stojí za to. Mínusem jsou ale některé postavy, které jsou typicky "Tarantinovské" -- bohužel, zde není promakán jejich vývoj, chování apod. To by se jistě maestru Quentinovi nestalo. S kontroverzním koncem jsem se taky nějak nedokázal vypořádat. I proto snižuji hvězdičku.

Se Zdeňkem Troškou, je to již ohraná písnička. Prakticky od natočení 3.dílu vesnické trilogie "Slunce, seno..." se pohybuje na hranici podprůměru, který jakž takž vyváží jeho výpravné pohádky. Je to prostě hrůza. Zakopaný pes. V této jeho novince se vlastně není ani čemu smát. Trapné pokusy o jakousi gag komedii s romantickým vyzněním. Herci vypravujou texty (nehrajou), pojem Afrika je v celém filmu asi tak 15 minut a do toho všeho všudypřítumná nuda a režisérská beznaděj. Ptám se, pane Troško je tohleto zapotřebí ? Účast Jiřího Langmajera si vysvětluju, jeho špatnou finanční situací. I on totiž moc dobře ví, že má na víc. Eva Holubová či Bob Klepl byli zase vybráni, z důvodu popularity z primáckého pořadu "Hádej, kdo jsem !". Trapnost ještě na větší úroveň dostala Adéla Gondíková. Né, to už je prostě mizérie. Prachsprostá a nekonečná dementina na entou. Ta odřená jedna hvězda, je za scénu s uřízlým kusem zadku. Jinak, silně nedoporučuji.

Co napsat k jednomu z největších kultů na poli hororových snímků ? Snad jen, že ani po skoro 13 letech nestratil nic ze svého kouzla. Takovou komorní atmosféru, jenž je podpořena výbornou kamerou (zejména při scénách v bytě) můžou dnešní horor tvůrci, jenom závidět. Herci hrajou přesvědčivě a samotná panenka "Chucky" je vytvořena více než dobře. V některých momentech opravdu vypadala jako člověk. Smekám ! Z mnoha výtečně odvedených scén bych možná vypíchnul famózně nasnímanou scénu vraždy opečovatelky, která vypadne z okna, nebo vzrušující scénu v autě s vpichováním nože do sedačky. Legenda legend ! P.S.: Doporučuji vidět v nočních hodinách, schoulený v peřině.

Silné naturalistické drama, které mě svým pojetím připomíná tvorbu Gaspara Noe. I zde je totiž dostatek syrových a explicitních scén, jenž v konečném důsledku podávají jakousi fylozofickou myšlenku a nutí diváka k zamyšlení. Film totiž otevřeně odkrývá, různá společenská tabu jako je diskriminace, xenofobie, vlastenectví, homosexualita a vrozené předsudky. Bez jakýchkoliv skrupulí, jsme tedy svědky drsné reálie v dnešní společnosti. Hlavní hrdina, jenž je zrzavý má problémy v rodině, jeho vrstevníci dokola útočí na jeho zjev, z internetového dopisování s případnou dívkou se vyklube homosexuální gothik a do toho všeho se mu hroutí celý svět. Až do té doby, než potká zvráceného psychoanalytika. Ten mu poskytuje praktickou pomoc. Jeho nevšední metody, ač se zdají úchylné, mají účinek a mladík dostává najednou sebevědomí a vnitřní sebedůvěru. V tento moment se ale taky všechno obrací a jindy aktivní psychoanalytik jde do ústupu a nesouhlasí s dalším počínaním zoufalého hrdiny (odjezd do Irska, násilí, msta). Všechno to dopadá tak, že si zholí vlasy a vousy. Další vlny násilí od druhých lidí ale probudí, jeho mysl a začne svou vlast také nenávidět a zavádí jakousi válku. Válku, která nemá vítěze. Jenom poražené. Chci říct, že herecké výkony jsou fenomenální. Zejména Vincent Cassel je neuvěřitelný. Jeho obrovské charisma a neskutečná bezprostřednost dávají snímku, další rozměr. Jenom je škoda, že snímek ztrácí nějaké hlubší vysvětlení. To prakticky nenajdete za celou stopáž. Celkově ale rozhodně film stojí za shlédnutí. Na Karlovarském festivalu bude jistě patřit mezi horké favority.

Útěk od problémů. Snaha nic neřešit. Vztahové neporozumění. Hledání sebe sama. Pocity deprese. Ukájení se v alkoholu. Šestice třicátníků žijících v Praze, se snaží přijít, na to, co vlastně chcou. Odkládají a neřeší své mezilidské trable a utíkají od nich v podobě alkoholu, přespávání na kopcích a možnosti pobývat na opuštěném statku. Velice realistický pohled na dnešní "třicetileté". Přesně jak to chodí, tak je to i znázorněné. Herecky vyvážené a podložené skvělými dialogy. Výborná je i kamera a skvělé scény, natočené na jeden záběr, bez střihu. Nejvíce upoutá Simona Babčáková a její rozhovory s manželem (jako vždy neskutečným Jaroslavem Pleslem).

Velice těžký a psychologický film. Určitě né jednu ženu pohltí. Ano, takhle to přesně chodí. Dokonalé vyobrazení psychického a fyzického teroru páchaného na ženách. Zpočátku ideální začátek (svatba, dítě) se postupně proměňuje v nejhorší noční můru. Manžel žárlí na svou ženu. Zakazuje ji různé činnosti. Požaduje aby byla jenom doma, starala se o děti, neodmlouvala mu. Pokud tak nečiní, vykonává trest. Ten je mučivý. Facky, tvrdé bytí, škrcení a psychický teror. To všechno před dětmi. Následujou útěky ženy s dětmi, žaloby, trestní oznámení. Avšak, všichni se k ženě otáčejí zády. Okrem její sestry ji nikdo nepomáhá. Poslední kapkou je znásilnění. Spravedlivým trestem pro tyrana je smrt. Následuje soud a žena je na základě dočasné nepříčetnosti zproštěna viny. Víte, já prostě nemám slitování s takovými lidmi. Policie je na nich krátká a oni si dělají pořád to své. Vězení by jim nepomohlo, protože člověk se jen tak nezmění. Naprosto jsem pochopil konání utrápené a psychicky zničené ženy. Tento snímek bych doporučil všem ženám, které se s tímto neduhem potýkají, aby se nad sebou zamysleli a osvětlili si, jestli fakt, stojí za to, žít s agresorem. Není to jenom film. Je to syrová a tvrdá realita. Farrah Fawcett je ve své roli nepřekonatelná.