c.tucker

Ztřeštěná kamera, všude temno, divné hlavní postavy, ještě divnější konec. Začátek vypadal slibně, ale pak se to brutálně zvrhlo v nepopsatelnou změť zvláštností a přerod hlavní hrdinky nebyl taky zrovna košér. Jedna hvězda navíc je za tu spoustu krve, která všude stříkala.

Začátek byl pojat velmi znamenitě a zajímavě. Úhly pohledu od určitých osob velmi dobře propracovany a pasovaly do sebe. Jenže pak přišel zlomový okamžik, kdy se vše spojilo a to byl kámen úrazu. Zbytečně dlouhá a nudná honička v autech. Bizardní a tuctový konec. A ještě další věci. Ve zkratce: bylo zde hodně zajímavých herců, nenudí to, celkem dobrá zábava, nic hlubokého. Pro mě trošinku zklamání.

Můj nejoblíbeněnjší Andersonův snímek. Nechybí zde jeho inteligentní a zvláštní humor. Nechybí zde ani jeho oblíbení herci, které mám osobně také celkem rád.

Perfektní spracování Červeného draka pod taktovkou skvělého Michaela Manna. Na rozdíl od Ratnerova pojetí se tento film nejvíce věnuje Willu Grahamovi (William L. Petersen, který mi do této role sedí více než Ed Norton). Opět dokonale pasující hudba, jak už je u Manna typické. Jediná věc, která je oproti novému zpracování horší, je malý prostor věnovaný doktoru Lecktorovi, který i v podání Coxe byl působivý (i když Hopkins je Hopkins).

Nebylo to nic hrozného, takový odpočinkový film na odpoledne. Zkouknete to, zabaví vás to, zapomenete.

Příjemný film nejen o ping pongu. Nejvíce se mi asi líbili perfektně natočené scény zápasů, které jsou zvládnuty opravdu bravůrně.

Předvídatelná a to zdůrazňuji předvídatelná romantická komedie, která není nijak originální, ale zato má působyvé hlavní představitele (až na Edwarda Burnse, který mi v roli moc neseděl). Ale jinak vše v cajku. Dokonce i pár úsměvných momentů se zde našlo.

Výborná lyrika vyprávění příběhu, která je Asii typická, je prostě brilantní. O hereckých výkonech ani nemluvě, hlavně Seung-woo Cho, který perfektně stvárnil autistického mladíka. A k tomu všemu to bylo inspirováno skutečnou událostí.

Celý film je provoněn hip-hopem a konopím. Taková zábavná blbinka. Ústřední postavy v podání Method Mana a Redmana jsou legendární flákači, kteří se prohulili na universitu.

Hoši se trošinku polepšili, ale stále jsou zde vtípky stavěné na nechutnosti a trapnosti. Párkrát sem se pousmál, ale to bylo asi vše. Díky Bohu za tu stopáž.