Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (361)

plakát

Johnny English se vrací (2011) 

Asi poněkud nadhodnocuji, nejspíš proto, že jsem od tohoto filmu nic nečekala. Ale vlastně už po dvou dnech si jen ztěží vybavuji některou scénu. Nebylo to ani zvláš´t vtipné. Takové "nic". A to je možná ta nejhorší varianta - naprostá ztráta času.

plakát

Letní déšť (2006) 

Experiment, který nevyšel. Překrásné obrazy dobře propojené s hudbou, navozená snová nálada, která ale vůbec nekoresponduje s příběhem ani s dialogy. Patrně to má být jakási retrospektiva do autorova dospívání. Bohužel ale nacpal do dvou hodin tolik postav, příběhů, osudů, odboček, že tím celý dojem z vizuálně skvěle propracované balady zcela pohřbil...

plakát

Control (2007) 

Více, než film o muzice - jak bych byla očekávala- byl to z mého pohledu spíše film o nemoci. O nevyléčitelné, vleklé a ubíjející nemoci, která přináší postupný rozklad osobnosti, deprese a beznaději. Zvláště pak u člověka umělecky zaměřeného a silně citlivého a uzavřeného pak je to neřešitelný problém, často končící tragicky. K čemu je pak talent i sláva....

plakát

Velký šéf (1969) 

Snad kromě pár podařených gagů se jedná o snímek, který bohužel věkem zcela pozbyl na zajímavosti. Po vcelku ještě dobře rozehraném začátku se pak film vleče a vleče. A ať už za to může překlad či dabing, nebo to tak opravdu je natočeno - je tam několik vyloženě trapných okamžiků. Tedy já mám tento snímek již odškrtnutý...

plakát

Mrtvý muž (1995) 

Nevím, co si o filmu mám myslet. Asi nic. To je totiž jediná možnost, jak se mi může líbit… Celý snímek působí jakoby byl promítán v polospánku, v jemné hypnóze. Nemálo k tomu přispívá černobílé pojetí i minimalistická Youngova hudba. Ale i zvláštní spojení jemné komiky a filosofující vážnosti. Postavy, které nemají žádný jasný cíl, které jsou manipulovány osudem… Mrtvolami se film jenom hemží - inflace důležitosti bytí .A to vše je proloženo poetickými výjevy a dialogy na pomezí absurdity. Film ve mne utvořil podivně melancholickou náladu a myslím, že ve mně ještě dlouho zůstane....

plakát

Trio z Belleville (2003) 

Marně vzpomínám, zda jsem někdy viděla lepší animovaný film, než tento. Bez zbytečných slov, plné kouzelných gagů, ale také nesmírně poetické dílo. Skvělá hudba... nenudila jsem se ani chvilku, a to jsem se na tento film dívala letos už potřetí.

plakát

Bílá paní (1965) 

Film o pravdě a lži, odvážný na svou dobu. Přesto, že 65.rok už byl mnohem uvolněnější. V těchto letech vznikaly opravdu silné filmy a tento je jeden z nich. Pro generaci, která nezažila totalitu, která neví, jak se pravda překrucovala a zůstávala jen mezi řádky, pro tuto generaci jak se obávám už tento film nebude mít takovou hodnotu.

plakát

Příběhy obyčejného šílenství (2005) 

Je to asi tak, že na tento film musí být ta správná nálada. Kolébá se v tak pomalém tempu a obsahuje tolik hluchých míst, že pokud je divák "nastartovaný" tak to nejspíš - stejně jako já při druhém sledování - špatně snáší. Nakonec je to jen sbírka úchylek podobně jako je tomu v knoflíkářích, ale pevné jádro ani nosnou dějovou linku film nemá. Přesto ode mne po prvním shlédnutí dostal film pět hvězdiček, což vlastně nechápu...

plakát

René (2008) 

Neviděla jsem televizní verzi, nebyla jsem při sledování tedy ničím ovlivněna. Samozřejmě to není tak silný emotivní zážitek, jako jsem zažívala u Marcely. Tady je hercem a aktérem svého osudu především hrdina sám. Nečekala jsem, jaké sympatie a zájem může ve mne probudit recidivista, kriminálník, zloděj a slaboch. Netuším, do jaké míry se na vývoji jeho života podepsal příliš tvrdý postih při jeho prvním selhání, ale zdá se mi, že jeho život i tak by jel v hluboce vyrytých kolejích, ze kterých sám není schopen vystoupit. A nakonec v samém závěru i vetknutá pochybnost o Reného upřímnosti dala celému příběhu ještě další rozměr. Opět silná káva - jak jen může být život v celé obnaženosti.

plakát

Marcela (2006) 

Skutečnost je vždy o mnoho silnější a drsnější, než fikce. Tohle je realita opravdu na tvrdo. Běhal mi mráz po zádech a ještě dlouho po skončení filmu jsem jej měla někde na zátylku a v břiše...Je až neskutečné, jaký vztah si během let paní Třeštíková se svými "hrdiny" nejspíš dokázala vytvořit a jak blízko se dostala i k tak velké a velmi osobní tragédii. Nabízí se mi hned celá řada velmi zásadních otázek, které ve mne tento film vyvolal - o ovlivnitelnosti vlastního osudu i o pomíjivosti věcí a nestabilitě jakékoli jistoty v životě. A další a další. Vynikající film!