BoredSeal

Klasická ukázka toho, co postrádám u drtivé většiny nových filmů - prostý námět rozvedený poctivou režií bez ohledu na přístupnost a tvrzení, že lidi jsou v podstatě dobré bytosti. Stuart Gordon už od King of the Ants točí originální temné městské thrillery a pořád umí.

Předloha Cycle of the Werewolf zatím v ČR nevyšla, takže těžko srovnávat, jinak obyčejný film má ale příjemnou atmosféru amerického zapadákova a obsazení je příjemně civilní (Gary Busey netradičně v roli hodného strýčka). Brutalita je v rámci 80. let spíš skromná a vlkodlak v detailech vypadá jako roztomilý plyšák na pomazlení, efekty proměny jsou na tom jinak poměrně dobře (králem ztvárnění přeměn zůstává transformace v Americkém vlkodlaku v Londýně nebo The Howling). Co se týče příběhu a postav, je znát, že je King v roli scénáristy osekal (předpokládám, že se o postavách a jejich historii v předloze dozvíme víc) a trochu mě mrzelo, že film neukazuje typický kingovský epilog o tom, jak obyvatele města zasáhlo "finále". Příběh ve voiceoveru vypráví o x let starší sestra hlavního hrdiny, aniž by se ukázala na plátně, bylo vysvětleno, proč na příběh vzpomíná nebo co se mezitím stalo s ústředními postavami, slušný kiks. Jako léčba na absťák po osmdesátkových hororech jistě Silver Bullet postačí.

Rozpolcený film. Hardy hraje (dobře) pekelného bezdomovce, zatímco Cumberbatch hraje pracovníka v charitě, kterého Hardy zaujme a rozhodne se s ním kamarádit a psát o něm knihu. Na základě toho, co nám film prezentuje, je absolutně nepochopitelné, proč by Cumberbatchova postava měla roztát a nadchnout se Hardym, který v podstatě může kdykoliv explodovat a rozjet peklo, natož se na konci dojetím rozplakat. Místo toho bezelstně sleduje, jak dostává vši nebo bere Hardyho na návštěvu mezi své intelektuální přátele, kde se všichni empaticky usmívají, když se Hardy pokouší opakovaně zajet traktorovou sekačkou hostitelku. Jistě by se dařilo tohle všechno vysvětlit jednoduchou berličkou, že Cumberbatchova postava je zase gay (nějak to vždycky od jeho obsazení očekávám) a že má pro Hardyho romantickou slabost, to se však neděje a Cumberbatchův Masters musí být ten nejlidštější nejchápavější člověk na světě. Jinak je to typický příběh pro takový normální TV film s chvílemi lidské temnoty, kterou vám vystřídají veselé načrtnuté animované sekvence, snad abyste to nebrali příliš vážně.

Nesympatické postavy, které se chovají velmi nesmyslně, velmi skromný příběh naředěný hudebními čísly. To vše zdárně maskováno vytříbeným černobílým obrazem ve formátu 4:3. Nic víc.

Kvůli parádní výtvarné stránce, efektům a scénám (a vlastně i zajímavému názorově rozpolcenému světu) bych možná neměl problém napálit o hvězdičku vyšší hodnocení. Od druhé třetiny se ale příběh vyvine v chudou variantu E.T., kde je hlavní postava hloupý sobec, který kvůli svým osobním potřebám několikrát zradí nebo zmaří život těm, co se mu snaží pomoci. Navíc ho hraje opět velmi vlažně syn Denzela. Je škoda, že se takhle technicky vymakaný film nedočkal v druhé polovině lepšího příběhu a vývoje. Fakt škoda.

První dvě třetiny filmu parádní atmosférická vesmírná sci-fi na dnešní poměry zajímavě obsazená. Dobrá nálada poklesne, když dojde téměř lusknutím prstu ke změně žánru z psychologického thrilleru na obyčejnou vyvražďovačku, zkaženou kreténskými trhavými efekty, ve kterých je občas téměř nemožné poznat, co se právě stalo.

(verze Extended Cut) Po letech už značně pomalý film bez napětí, kde hlavní pobavení spočívá v porovnávání s dnešními komiksovými adaptacemi. Po stránce efektů dopadl líp - úchvatný design Kryptonu, katastrofické scény a hrátky s modely po letech pořád okouzlí kvůli dosaženému výsledku i pozorné oči narozdíl od anonymního digibordelu současnosti. Stále fungují i občasné vtípky ("Do you.... eat?"). Bohužel stopáž je hodně dlouhá, feministky kritizující role napsané pro ženy ze Supermana skoro jistě zešílí (ze tří žen je jedna žena oddaná matka a zbylé dvě neprokazují moc inteligence, jen jsou zrovna zamilované do nějakého muže, jak to situace vyžaduje a novinářka Lois Laneová neumí napsat článek bez konzultace pravopisu s fotografem, neumí řídit a vůbec přitahuje naprostá neštěstí). Fyzika je pro mě velmi nepřátelský předmět, ale věřím, že i fyzik by nepochopil, jak se pomocí změny směru rotace planety cestuje v čase. Nebyl to úplně vhodný film pro uctění památky Richarda Donnera a chtěl bych ty tři hodiny vrátit zpět. :)

Donnerův cut vypráví skoro ten samý příběh jinými způsoby a je zajímavé porovnat ho s původní verzí pro čistě cinefilské potěšení. Kromě snesitelné délky proti jedničce platí ty samé výtky jako u jedničky (extended cutu) - kromě stylové výpravy to strašně zestárlo, postavy se chovají jako s nízkým IQ (novinkou je trouba Kal-El Lois a jeho hloupý nápad, jak vyřešit randění s Lois, která tady oproti jedničce výrazně zlepšila svou dedukci a občas působí i chytře).

Supersex má překvapivě povedené části a pár nepovedených. Dobře vybraný představitel Rocca, fajn kamera a výtvarný styl, kde opojné barevné orgie v pařížských swingers klubech nebo akcí pornoprůmyslu střídá depresivní byt nevlastního toxického bratra nebo prostředí chudé Ortony. Historky od Rocca, které už v nějaké míře za 40 let jeho kariéry různě vyšly v různých verzích v rozhovorech nebo dokumentech, se snaží autorka seriálu začlenit a potěšit jak fanoušky, tak se na kariéru specifického porno umělce podívat i ženskýma očima, aniž by sex pro zábavu nebo porno průmysl nějak odsuzovala. Pokud se to nedaří, tak paradoxně díky příliš velkému prostoru pro postavu nevlastního gangster bratra Tomassa, který ztělesňuje různé klasické toxické povahy v jednom - a to je problém, protože několik postav nahradili autoři fiktivní nemesis postavou, které prochází nesmyslně ledacos, až to při sledování příběhu Rocca ruší. I tak se jedná o zajímavý projekt lepší než obvyklá sériová produkce Netflixu.

Pohodová parodie, připomněla mi časy bratří Zuckerů. Kraluje Robert Joy jako Hawking, takhle drsnej politicky nekorektní vtip už jsem dlouho neviděl, bravo! :)