Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 369)

plakát

Kráska v nesnázích (2006) 

Je dobře, že se Hřebejk přiklání svými filmy k současnosti, tu totiž už narůžovo malovat nemůže a ztráta paměti u haterů komunismu nehrozí. Každé připomenutí, že Češi jsou vyčuraní a bezcharakterní i dvacet let po revoluci, je v dnešní době potřeba. Jenže Kráska v nesnázích je řídká záležitost. Děj je mizernej, ve filmu se prakticky nic společenského neřeší a po letech nám akorát připomene jen, že tu kdysi byly povodně. Jinak jako vždy Hřebejkovi dělají křoví výborní herci. Díval jsem se na film, abych viděl Abrháma a Brejchovou a potěšil mě překvapivě i Schmitzer.

plakát

Třicet případů majora Zemana (1974) (seriál) 

Jeden z nejlepších českých krimi seriálů, hvězdné obsazení (řada oblíbených hvězd v rolích takřka komiksových záporáků), luxusní soundtrack Zdeňka Lišky, který drží seriál i po letech o pár latěk výš. Je zajímavé pozorovat, že propaganda je zde servírována víc na úrovni než je to v laciných dílkách typu Gottwald nebo Svatopluk Kuřátko, možná vzhledem k rozpočtu a velikosti projektu svěřeného do rukou profesionálů. Zajímalo by mě separátní hodnocení jednotlivých dílů, protože některé díly jako Mimikry jsou v podstatě kultovní svébytnou atmosférou a obsazením, u ryze politických dílů jako Štvanice nebo Klauni se zase zvráceně pobavíte, jak se snažila KSČ přepisovat pár let staré dějiny, které si občané museli velmi dobře pamatovat.

plakát

Bolero (2004) odpad!

Absolutní katastrofa. Tak otřesnou záležitost už jsem dlouho neviděl. Absurdní dialogy ("Tak nevím, co je horší, jestli být matka oběti nebo vraha" při otírání prachu z nábytku), stupidní scénář (scénky jako "Tak kde je to číslo domu, kam jedeme? Jéé sudá čísla domů jsou naproti!"), postavy bez charakterizace (kdo je hlavní postava?), tempo filmu nulové. Hlavně že kameraman rádoby-režisér Brabec věnoval velkou péči rekonstrukci znásilnění, nad takovou prioritou bych se docela zamyslel. Hvězdné obsazení se sexy Polívkovou v čele nic nezachraňuje.

plakát

Tmavě červená (1975) 

Šílená umělecká kriminálka se skvělou vizuální stránkou. Škoda jen, že slušně rozjetou atmosféru Argento občas přibrzdí zbytečnými scénami. Ale tohle je definitivní Argento ve své top formě - výtvarná stylizace s výrazným soundtrackem od Goblinů a pár výborných vražd. Vsadím se, že tenhle film viděli členové Pražského výběru než natočili svojí první desku.

plakát

Temnota (1982) 

Jedna z Argentových špiček. Naprosto originální kriminálka, kterou si užijete i při repríze kvůli další analýze. K tomu přidejte výraznou výtvarnou stylizaci, výborný soundtrack, pečlivě velkolepé vraždy korunované krveprolitím na konci a nenápadný společenský komentář na téma detektivek, inspirací a vztahů autora ke svým dílům a konflikt starších generací se sexuálně uvolněnou společenskou náladou počátku 80. let. Udělat z kriminálky a jatek umění, to umí jen málo tvůrců a Argento je jedním z nich.

plakát

Phenomena (1985) 

Tradičně argentovsky velkolepý snímek se hodinu a půl příšerně vleče a kromě oblíbených autorských prvků vás pobaví neuvěřitelně ufonské dialogy, výborný soundtrack tradičně od Goblin a velkolepé vraždy. Právě schopnost pobavení z bizáru je to, co vás obvykle přesvědčí Argentovu starší tvorbu ve slabších chvílích zatratit nebo vás naopak otráví a přijetí Phenomeny na tomhle bude těžce záviset, protože klasická noční můra a fóbie se rozjedou naplno až ve finále. Kromě tradičně úchylné dvorní herečky Darii Nicolodi tady hraje mladá Connellyová neuvěřitelně rozmazlenou otravnou nánu a roli Donalda Pleasance by v podstatě mohl hrát kdokoliv.

plakát

Mistři hrůzy (2005) (seriál) 

Koncept zněl: oživit klasiky horroru ve službách televize bez cenzury a překvapivě to není úplná ostuda. Kvalita jednotlivých dílů se samozřejmě liší, některé připomínají starší seriál Tales from the Crypt, některá jména mají do úrovně a talentu zasloužilých veteránů daleko. Ale pár klasiků tuhle příležitost zařádit si bez dohledu producentů z velkých studiích využilo na maximum a právě jejich epizody nezapomenete. Určitě mezi ně patří Carpenterova epizoda "Cigarette Burns" nebo další vydařená nekompromisní adaptace Lovecrafta "Dreams in the Witch house"od Gordona, Argentovo anti-kožichové krveprolití "Pelts" s ujetým Meatlofem - všechny obsahují nápad nebo hlubší myšlenku, temnou atmosféru a nečekaně skoro až kacířské over-the-top gore scény s nějak zoufalým psychologickým podtextem, které je až nepříjemné sledovat a tak to má být. Podle nálady se vám budou líbit i některé další díly, třeba solidní adaptace slavné sci-fi povídky ze 70.let "The Screwfly Solution", další japonský tabu-překračující kousek "Imprint", cynická politická agitka "Homecoming" nebo ujetá lesbická komedie "Sick Girl", ale myslím, že vám v paměti uvíznou hlavně ty výše uvedené. Kdyby se kultovním pánům dařilo v současnosti aspoň takhle i na plátně, to by bylo požehnání. Doporučuji. Druhá série je s vyjímkou uvedených perel o poznání slabší a Carpenterův Pro-Life je vysloveně totálním blábolem.

plakát

Halloween: Prokletí Michaela Myerse (1995) 

Pětka byla ucházející, se stále nadupaným doktorem Loomisem, ale pokazil jí podivný význam konec se snahou přesměrovat vysvětlení Myerse někam jinam. A právě tohoto úkolu se zhošťuje šestka, s pofidérním společenstvím druidů, jen tak na začátku směšně zlikvidují postavu Jamie hranou jinou herečkou a pak se vrhnou do krvavé lázně s unaveným Loomisem a naprosto pitomým dějem. Smutné, smutné. Donald Pleasance to měl s hrdostí zabalit po svém výborném výkonu v pětce.

plakát

Cyborg (1989) 

Legendárnost nespočívá v obsazení Van Dammeho, ale ve zvláštní atmosféře filmu. Iluzi rozpadlé civilizace se daří režisérovi vyvolávat velice dobře i s nízkorozpočtovými prostředky, příběh je zvláštní, soundtrack perfektně dokresluje ponorust a záporák uvízne v paměti spíš než Van Damme. Dodnes se mi vybavuje závěrečná bitka u vraku auta. Příjemně strávený čas i po několikáté repríze.