Recenze (105)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/040/40834_1d66fc.jpg)
Aienji (2003)
Další dívka v jihokorejském filmu umírající v rozpuku svého mládí. Divím se, že jsou v Koreji ještě nějaké starší ženy ;)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/047/47375_7761cb.jpg)
Show začíná (2005)
Oh darling, it was so delightful!
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/578/162578691_573ecd.jpg)
Seukaendeul - Joseon namnyeo sangyeoljisa (2003)
Zajímavá adaptace Nebezpečných známostí. Režisér se evidentně inspiroval nejen knihou, ale i oběma "západními" filmovými adaptacemi (ovšem víc Valmontem), přesto je výklad postav opět trochu jiný, než v obou těchto filmech. Velmi zdařile převedeno do korejských reálií 18. století (např. postava "Valmonta" je vdovcem, protože svobodný muž jeho věku a postavení by byl v té době něco nemyslitelného), příběhy Valmonta-pana Cho jsou nejen psané, ale i ilustrované. Velkou předností filmu je vizuální stránka. Jediné, co mi vadilo, byla místy přílišná doslovnost. (viz scéna, kdy paní Cho odplouvá do Číny a dívá se na svazek uschlých květin. Režisér hbitě přispěchá s již dříve viděným záběrem, ve kterém tyto květiny dostává od svého bratrance, aby divák nebyl na nejmenších pochybách, kdože je její tajná láska.)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/022/22031_9b0c3a.jpg)
Blafuj jako Beckham (2002)
Ten film je tak dokonale uhozený, že je radost ho sledovat. Dokonce i opakovaně.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/235/161235738_cc9b14.jpg)
Božské děti (1997)
Ali při nákupu u zelináře ztratí opravené boty své sestry Zahry. V čem teď Zahra půjde do školy, když jiné boty nemá? Příběh sourozenecké obětavosti a lásky, která překoná všechny překážky a nesnáze. Kouzelný film, který nás nechá společně s dětmi trpět a nakonec nám odepře i happyend, jehož příslib se však objeví v jednom z posledních záběrů.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/022/22015_179cba.jpg)
Kedma (2002)
Film se odehrává v květnu 1948 krátce před vznikem státu Izrael. Na lodi Kedma plují Židé ze všech koutů Evropy. Nesou si v sobě mnohá traumata a doufají v lepší život. Po vylodění je všek "vítá" střelba britských jednotek, nenávist arabských obyvatel a bojechtivost skupiny mladých židovských radikálů. Na konci se nám ústy jednoho z mužů dostane smutné vize budoucnosti židovského etnika. (Židé jsou šťastní, jen když trpí, a proto nikdy nedojdou klidu a vykoupení.) Díky tomuto filmu si uvědomujeme, jak málo víme o samotném vzniku dlouhotrvajícího izraelsko-palestinského konfliktu.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/022/22621_7b67d2.jpg)
Bouřlivá svatba (2001)
Na dohodnuté svatbě mladé televizní moderátorky a obchodníka žijícího v USA se sjíždí příbuzní a přátelé ze všech koutů Indie. Mozaika lidských příběhů, setkání tradice a moderního života, různých sociálních a jazykových skupin na pozadí této ohromné, zářivé a barevné události. Nechybí ani veselá figurka v podobě organizátora svatby, z přemíry citu pojídajícího květiny. Film o tom, že osvědčené zvyky a tradice mají své místo i v moderní době.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/229/158229459_9ac1a5.jpg)
Plášť do deště (2004)
Manoj navštíví jednoho deštivého dne v Kalkatském bytě svou bývalou dívku, podle mínění lidí v rodné vesnici provdanou za úspěšného, bohatého muže. Komorní příběh dvou lidí, kteří si jeden druhého natolik váží, že se nechtějí navzájem zatěžovat svými starostmi a čím dál tím víc se zaplétají do lží o svém životě.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/718/158718649_13114d.jpg)
V pět odpoledne (2003)
Brzy po pádu Tálibánu natáčí Samira Makhmalbaf film o Afghánské dívce Nogreh navštěvující bez vědomí konzervativního otce školu. Chce se tak přiblížit svému snu – stát se prezidentkou Afghánistánu podobně jako Benazir Bhutto v Pákistánu. Když sledujeme Nogreh obouvající si před příchodem do školy boty na podpatku, můžeme si vzpomenout na malou Zahru z filmu Božské děti a uvědomit si, jak jsou pro islamské dívky boty důležité k vyjádření vlastní individuality. V názvu filmu je použit verš z básně Frederica Garcii Lorcy Pláč pro Ignacia Sancheze Mejiase.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/215/162215670_b39a4d.jpg)
Tabule (2000)
Film Tabule nás přivádí na území Kurdistánu, kde zničenou krajinou putuje skupina učitelů hledajících žáky. Sledujeme příběhy dvou z nich. Jeden se připojí ke skupině dětských pašeráků. Druhý pak putuje společně s vyhladovělými vesničany hledajícími cestu do své vlasti. Kombinací dokumentárního stylu s velice silnými, symbolickými záběry nám režisérka umožňuje skutečně výjimečný divácký zážitek.