Enšpígl

Woody Allen pořád umí v dialozících jiskřit, ale pokud jde o vyprávění příběhu jsem si jist, že ve své vrcholové formě by to zvládl s mnohem silnějším prožitkem. Elle Fanning se mě líbila a potřeba srovnávat její roli v tomto filmu s herečkou v jiné roli a úplně v jiných WA příbězích mě míjí.

Jo, poté co si umělci zademonstrovali proti Babišovi, nasedli do autíček a jeli do Mafry dělat kšeft za prachy od Babiše. Kromě této, pro ČR již dlouhá desetiletí tradiční komedii přichází na řadu jiná komedie Za oponou a já uznávám, že mě bavila, jak různejma narážkama na zakulisí divadla, vztahů, atd, tak na poměrně kvalitně napsaným scénářem jednotlivých dílů, které utvořili zajímavý celek. Hynek je hodně dobrý, byť drsných postav v jeho podání se začínám trošku přejídat, herecky mě nejvíc bavil Kamil Halbich, určitě příjemné překvapení.

Vizuální pojetí snímku, dává celému filmu artovější opar. Vntiřní monology hlavního hrdiny se v některých místech vyplatí poslouchat, v jiných jsou trošku zbytečné. Přišlo mě, že film úplně neví čím by chtěl být, na jedné straně dlouhé záběry doplněné o hlasovou prezentaci myšlenek Brad Pitta, na druhé fight s opicema nebo přestřelka na měsíci. Hned úvodní scénu asi příliš neocení klaustrofobici ( viděno v Imaxu ) ovšem je fakt výstavně natočená. Líbí se mě, že film má svůj jedinečný filmařský rukopis, škoda, že se v některých chvílích bojí sám sebe.

Sledovat celý to "benátský" haló kolem ptáčete bylo fakt úmorný, ale dokonale se při nemě projevila česká povaha. Nejdřív neuvěřitelný vyzdvihování ptáčete jako už už pomalu vítěze Benátek a celého festivalu a následně jsem z článků cítil až škodolibou radost, že ptáče neuspělo. Benátky, nebenátky, u mě jste pane Marhoule uspěl. Je doslova radost pro filmového fanouška sledovat vyprávění příběhu především prostřednictvím obrazu, trošku mám pocit, že režie byla v tandemu Marhoul / Smutný. Kamera Vladimíra Smutnýho je skutečný mistrovství, dokáže přesně sdělovat pocity a vyprávět příběh. To, co člověk sleduje je opravdu hodně drsný, vypadalo to, jako kdyby ten klučina procházel hlavním sálem pekla. Z mnoha lidí, co mu zkřížili cestu se mě dělalo vysloveně zle, tady vidím docela aktuálnost k dnešní době, protože pokud jde o krutosti a nenavist, mám dojem, že jsme se ještě "zdokonalili" . Silný příběh a některé scény jsou tvrdší, ale zase proboha z toho nedělejme nějakou surovou šílenost tak to rozhodně není. Viděl jsem mnohem drsnější scény v tématicky podobných filmech. Proč dávám čtyři ? Já nejsem moc fanoušek epizodního vyprávění, mám radši celistvý příběh a pak jedna scéna, kterou mě nedávala vůbec smysl, bohužel není jí jak textově popsat, abych nevzradil něco z filmu, tak jen pro sebe nápověda a pro tebe nulové info, kdyby se někdo zeptal (fotogalerie page 2 ) . Nabarvené ptáče je mistrovskou vizuální výpovědí o lidech, o jejich povaze i době ve které se příběh odehrává.

Je smutný, že v tak krásné zemi jakou je Česká republika , je docela hodně hajzlů, křiváků a prospěchářských sráčů. Dneska si jen naivní idiot může myslet, že revoluce v 1989 nebyla dokonale řízenou hrou. Tento případ je jen z mnoha dalších příběhů, tvořící mozaiku podvodu zvaného "sametová revoluce" . To, že kurvy co šikanovaly a pronásledovaly lidi, zničily obrovský množství lidských osudů se dneska mají lépe, pokud nejsou tedy rovnou u moci než jejich oběti není náhoda.

Docela dost mě zklamal koncept tohoto dokumentu, nebylo to o Ypsilonce, ještě možná tak ze začátku, ale pak se v každém dílu věnuje prostor nejznamější hře dané dékady a ukázka zabírá poměrně velký prostor jednotlivých dílů a tenhle koncept mě fakt neseděl. Uznávám, že Ypsilonka je specifická a měla a má ve svém středu hodně kvalitních umělců. Zejména cením ty, co to s Janem Schmidem táhnou od Liberce.

Nádherně namluvený úvod a závěr Janem Hájkem, viz text komentáře kolegy sator. Musím říct, že z dokumentů o divadlech, které jsem nakoukal, má Divadlo na zábradlí asi nejbouřlivější historii. Pátý díl - těsně po revoluci, tam jsem absolutně nechápal co se v divadle dělo, ten spor působil na mě jako laika, úplně otřesně. Na jednu stranu Jana Preissová říká, že to nebylo proti panu Grossmanovi, na druhou mu tam Zedníček šlehne z textem a jde domů. Opět mě velmi mrzí, že není možnost vidět spousty her z minulosti a taky smutek nad tím kolik herců již není mezi námi. Vidět například pana Mrkvičku nebo Jirku Bartošku v jeho údajně nejlepším hereckým výkony Dona Q. a to nemluvím o doslova překrásné Janě Preissové. Zaujal mě i předposlední díl a osoba Petra Lébla, to muselo být asi hodně neorotodoxní mít ho za šéfa , mám dojem že jak znám mou povahu a jak výlíčili kolegové povahu Petra, tak mezi námi by to nejspíš skončilo wrestlingovým zápasem. Ovšem umělecky mě tento chlap rovněž zaujal a moc bych chtěl vidět jeho zpracování her, zejména "naši naši furianti" .

Tohle bylo jak kdyby na mě někdo mluvil mongolsky. V záplavě tun flasbacků a snových vizí se mě postupně ztrácel naprosto zájem o všechny co ve filmu třeba i jenom dejchnou. Efekty to jo, to by amíkům šlo, ovšem o napětí a atmosféře nemůže být ani řeč. TO a různý příšery, kolikrát vyznívající naprosto do ztracena bafaj tak nečekaně, že na konci už jsem očekával všechno neočekanýho. Na každý bafnutí tvůrci upozorňují asi pět minut předem, že si člověk říká, tak už bafni a jdi do hajzlu. Filmových odkazů jako dortů v cukrárně a vlastně se mě fajn vzpomínalo na Noční můru v Elm Street a kdyby byla v malým sále projekce Freddyho od Kruegerů, tak tam klidně odejdu, protože tohle bylo zábavný asi jako roznášený letáků na levný vajíčka.

Kdybych chtěl kydat lidem do zrmzlinu do kournoutu budu mít delší příjímací lhůtu než ke kriminálce, alespoň podle tohoto seriálu. Jinak nemám větších výtek, casting nevypadá zle, jak už Sedláčka bývá zvykem, mnohem víc se mě líbí krátké scény, třeba, když dědeček řekl, že nechce prodávat svůj dům a reakce pani realitní makléřky. Uvidíme co bude v otázce "zmrazených případů" a za Elišku Křenkovou jsem rád, přijde mě jako skvělá krásná herečka, docela rád bych jí viděl v nějaký hře a nečekal až paní Rambo odrodí.

Já tyhle pohodovky na lehko mám hold rád. Postava Langoše těžce sympatická, s holkama už to bylo horší, ne že bych se na Petru s Denisou nedalo dívat, to určitě jo, ale to jak jejich myšlení ovlivňovalo příběh byl opravdu hodně velký výtažek mixerové práce s hruškama a jabkama.