Enšpígl

Ne, je to marný, ale Patryk Vega je prosté kápo. Tady jsem na začátku přesně nevěděl čí jsem, protože některé situace nebyli ani tak komediální,ale až parodické a hned střih a typicky "vegovská" na vážno drsná scéna, postupem času, však přitvrzuje a jede se na hodně drsnej pohon, kde nechybí ostrý dialogy, co postava, to hajzl. O drogy, prcání a nasilí není ve filmu nouze. Patryk Vega mě nezklamal a moc mu fandím, že se nedivá nalevo, napravo a nějaká korektnost ho naštěstí pořád vzdáleně mijí., alespoň někoho, protože o podobným filmu můžou dneska v USA, Británii či Francii už jen snít. Zlatý Polsko, zlatej Patryk.

No, ten film má rozhodně velké ambice sdělit nám něco o nás, našich přáních, našich hránících a závěr, tedy pokud jsem ho pochopil dobře se mě moc líbil. Ovšem v těch lidských minipříbězích mě přišlo jako kdyby popíral sám sebe, já teda bohužel nevím jestli jsem to celý vyložil dobře s tím jak se lidi zachovají a jaký to má následky, ale pokud ano, tak to nebylo úplně cajk. Ovšem Paolo umí na malém prostoru opravdu velké divadlo, to zase každopadně.

Tohle je opravdu nádherný dílko. O počátkách kinematografie v podání bratrů Lumièrů. Nejde ani tak o kvalitu kompozice či technickou stránku filmů, kterou komentář opakovaně chválí, ale o to co vidím. Jednak je tam zachycen svět jaký dnes už neexistuje, třeba Istambul, Paříž, New York, ale i první fotbalový záběry, kde mě to čekání na míč se statickou kamerou vysloveně rozesmálo. Prostě nádhera, paráda a bratři Louis a Auguste Lumièrové jsou možná to nejlepší co kdy Francie dala světu.

Bulhaři servírují poměrně silný šálek kávičky. Do situace ve který byla hlavní hrdinka bych se teda dostal nechtěl. Kde až jsou hranice zoufalství nám tento snímek neukáže, ale docela přesně ukazuje, co nás vede k nim kráčet a někdy i když by si člověk moc, moc přál zastavit a k těm hranicím nejít, tak nemůže. Ach ten život někdy přihraje do života fakt blbý karty a pak je to teda hotovej čardáš to uhrát.

Rozhodně příjemný snímek na pohodu. Hlavní hrdina je tak trošku blumička, docela mě připomínal Rudu z Pařanskýho ráje, který se vydá do Mexika za zážitky a světe div se, objeví se i hezká mexikánská siňorita no a zcela nečekaně se hlavnímu hrdinovi této siňority zachce. Nic objevnýho, ale na druhou stranu rozhodně film, který nenasere, příjemně se na něj kouká a svižně utíká. Ximena Romo mě připomíná Šárku Vaculíkovou.

Osobně si myslím, že je jen otázkou času, kdy Kristen Stewart dostane Oscara, protože dlouhodobě hraje naprosto fantasticky + se na ní opravdu velmi hezky kouká. Příběh je to rovněž zajímavý, není to nějaké napjetí, spíš psychologie do hlavní postavy. Bohužel to nejde víc na dřeň, takže ta síla, která se v příběhu jistě skrývá se ukáže jen občas.

Čekal jsem všechno, ale že dostanu tvrdou, dynamickou akční žánrovku bez zbytečných keců v to jsem ani ve snu nedoufal. Skvělý soundtrack jen přidává na atmosféře a tempu.  Naomie Melanie Harris charismatiká až na půdu, nemám problém, jít tady do plnejch.

Já jsem původně viděl v názvu 69, takže jsem ožil, ale pak se to upřesnilo s desetinou čárkou, no dal jsem play, ale docela lituju. Ze začátku to bylo docelav pohodě, jenže mám dojem, že tady někomu chyběla soudnost se stopáží, takže se pak všechno jen natahovalo a mě už to začínalo i dost otravovat

Od Dita Tsintsadze jsem nedávno viděl Šindisi a to bylo hodně dobrý, teď se jedná o úplně jiný žánr, ale kvalita zůstává. Poměrně depresivní prostředí, zdánlivě vyprázdněný život všech postav, ve filmu jako by se nic neděje a přece s ohledem na scény, které jsou naprosto nezůdrazeněnou součástí celého filmu má v sobě neskutečnou sílu. Odtažitost malýho kluka,kriminální čin na konci, to mě hodně udeřilo. Musím tedy přiznat, že ne vždy jsem rozuměl jednání hlavní hrdinky, ale syrově trefený prostředí bylo dokonale.

Nečekal bych, že to řeknu, ale jsem spokojen. Líbilo se mě dobová atmosféra, výlíčení rasismu a výkon Jamieho Foxxe. V dnešní době, kdy je v USA rasismus vůči bílým už zcela nepokrytý, mívám s černofilmy a jejich kecy proti bílým velký problém, ale díky době do který byl příběh zasen, to zde bylo v pohodě, byť mě bílá protistrana přišla příliš ploše a neaktivně napsána, sledoval jsem vývoj se zájmem.