Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (1 160)

plakát

Rozmarné léto (1967) 

"Tento způsob léta," děl Antonín Důra odvraceje se od teploměru, "zdá se mi poněkud nešťastným." Toto je klenot české literatury a v podání Mistra Rudolfa Hrušínského i naprostý šperk české filmografie. Stejně jako Vančurova předloha je nadýchaná atmosférou, je vykrášlena nádherným jazykem, kterýmž bychom my, Češi, měli mluvit všichni, neb toto jest český jazyk spisovný ve své nejbrilantnější podobě. Bohužel, pro dnešní - a tedy i mou generaci - jazyk zapomenutý a málokdo pochopí jeho kouzlo. Leč, pokud chodíte na gymnázium a máte v povinné literatuře Rozmarné léto a nemůžete se prolouskat prvními stránkami, sáhněte po filmovém zpracování, které je opravdovou špičkou v dějinách české filmografie. Pro mne společně s Vlaky a Obchodem na korze to nejlepší, co šedesátá léta přinesla. (Pozapomněl jsem na Spalovače mrtvol...) Brilantní práce pana Menzela, brilantní výkon pana Hrušínského, jehož považuji za největšího českého herce, co kdy žil. Kdo neviděl, neexistuje. Kdo se nesnažil pochopit, nechť nehodnotí.

plakát

Meč v kameni (1963) 

Jak na Disney+ doháním resty, co jsem neměl možnost nikdy nikde vidět, začínám chápat Disneyho mustr a arthuriana T.H.Whitea do toho mustru úplně nesedí, a tak se napíše muzikálová pohádka pro děti, která ovšem nestihne obsáhnout ani kapku předlohy. Animace samozřejmě ale stále nadčasová i pro rok 2023.

plakát

Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) 

Doháním ČSFD resty. Ale tahle nadčasová záležitost - nejen, že po právu jeden z nejlépe hodnocených filmů ever - je aktuální i v roce 2018. Skvěle napsáno, výborně zahráno, staromilsky zrežírováno i v detailech. Příručka toho, jak vést filmový dialog, a jak vyprávět příběh skrze charaktery. Eňo ňuno i na druhé zhlédnutí.

plakát

Byl jednou jeden král... (1954) 

Druhá nejlepší česká (československá) pohádka vůbec - jejím mini mini kazem je fakt, že je trošičku trošičku socialistická :)

plakát

Občan Kane (1941) 

Občan Kane je naprosto výbornej snímek. Nedivím se, že je dlouhá léta řazen k nejlepším filmům historie. Protože on prý tu historii filmu tvořil. To, co je dneska považováno za samozřejmost - tedy např. vyprávění z pohledu různých osob, rozhozená časová osa nebo propojení obrazu s jeho hloubkou (jo, tohle jsem si vycucal z prstu, protože se mi nechtělo mazat to "nebo") - je samozřejmé jen díky Wellesovi, který tohle prý poprvé použil. I dneska je Občan Kane zoufale moderním snímkem, kterýmu chybí jen jediná věc - a tou je nějakej emotivní přístup k divákovi. Welles a celej film je prostě jen ledově odtažitej a ve výsledku tak nemám dojem, že ve mně film zanechal nějakou emoci. Což může být i dobře (film tě pak nikdy nenaštve), ale zrovna v případě tohohle brilantního scénáře to zamrzí o to víc. [BR]

plakát

Un homme de tętes (1898) 

Jakkoli hodnotit se mi zdá tenhle kraťas zcestný. Buď budu tolerantní k době vzniku a budu předstírat, že jsem si nevšiml té černě místo hlavy, která Georgeovi lezla i na hrudník, ale i potom se budu tvářit všelijak, pač pitvoření a tak zrovna o ničem nevypovídá... Anebo budu netolerantní, ale zato upřímný, a řeknu, že hodnotit vysoko tenhle kraťas jen proto, že má 112 let, je kravina na entou a velkou pózou, kterou si odpustím. Pač ten kraťas mě nijak emocionálně nenaplnil. Bohužel. A proto nehodnotím a jen řeknu, že ano, jsem vůl, ano, jsem blbec, že to nechápu, a taky ano, vím, jakou zásluhu Mélies má. Tak. P.S. ty hlavy na stole zpívají, nikoliv zívají :)