Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Akční

Recenze (1 627)

plakát

Studené nohy (2006) 

Vtipná, svěží a originální komedie z Norska, aneb další příjemný a kvalitní filmový zážitek ze severu. Tahle komedie nabízí velmi zajímavý návod, jak získat holku, kterou milujete, ale chodí s ní váš kamarád. Ale pozor na všechny důsledky, které z toho mohou vzniknout. Dějově je příběh velice dobre promyšlený, má to zajímavý nápad a velice vtipný děj. Např. otec, který dává s nafukovací pannou synovi i před jeho kamarády instruktáž, jak předčasně nevyvrcholit a jakými způsoby lze uspokojit partnerku, to je naprosto šílená, ale vtipná scénka. A takto vtipných scének je zde rozhodně vícero. Prostě tohle je komedie, která pobaví, určitě i zaujme, a která se možná stane pro některé diváky i nezapomenutelnou. Navíc herecké výkony hlavních představitelů jsou naprosto v pohodě, všichni hrají přirozeně, a tak to má být. A pozitivem je i celková stopáž filmu, která trvá necelých 80 minut, a díky tomu film nemá šanci začít nudit, protože se vše utne včas. Zkrátka taková milá malá nenápadná, ale o to více originální a vtipná norská komedie. Na maximální hodnocení to bohužel není, ale i čtyři hvězdičky určitě potěší.

plakát

Árijský pár (2004) 

Jsem unešen! Takové emoce ve mne filmy příliš často nevyvolávají a nestalo se mnohokrát, že bych film prožíval tolik, jako právě tento. Árijský pár, to je příběh, u kterého mi mnohdy ztuhl úsměv, u kterého mi občas proběhlo mražení v zádech, u kterého jsem často ani nedutal a jen s napětím sledoval, jak se bude příběh dále vyvíjet a co se bude dít. Ten nátlak, ten útok na psychiku, to prostě bylo něco zvláštního. A dost tomu pomáhaly i napínavé scény, kdy například mají manželé Krauzenbergovi podepsat smlouvy, ve kterých darují svůj majetek nacistickému Německo. Při této scéně se příliš nemluvilo, ale o to více byla tísnivá. A takových scén tam bylo více. Ale ve zkratce tento film pojednává o tom, že židovští manželé Krauzenbergovi darují svůj majetek nacistům a oni za to je ani nikoho z jejich rodiny nepošlou do plynové komory, ale umožní jim emigrovat do Švýcarska a odtud do Palestiny. Ale nikdo netuší, že jejich dva zaměstanci, mladý pár, který se vydává za árijce, jsou ve skutečnosti Židé, a že tomuto páru půjde po odjezdu Krauzenbergových o život. Povede se jim utéci, nebo je nacisté zabijí? Opravdu napínavý příběh, který má vše, co požaduji od kvalitního filmu. Je zde napětí, atmosféra, velice silný příběh, emoce, film vůbec nenudí a naopak uteče velmi rychle, že mi bylo po skončení líto, že už je konec. A samozřejmě zde nechybějí ani vynikající herecké výkony všech zúčastněných herců. Prostě tenhle malý milý film je sice možná nenápadný, ale je to opravdu do slova a do písmene bomba! A musím se přiznat, že na konci jsem se rozbrečel a slzy nešly zastavit. Prostě jsem brečel a brečel, slzy tekly a já brečel dál a dál. Na rovinu musím říci, že tak intenzivně, jako na konci tohoto filmu, jsem opravdu u žádného jiného filmu nebrečel. Jistě, sem tam u nějakého filmu jsem si už trošku pobrečel, ale v takovéhle míře se mi to stalo poprvé. Těžko říci, čím to bylo, asi tím, že najednou ta tísnivá atmosféra filmu pominula a napětí se změnilo v optimismus. Prostě jsem brečel tak, jako dosud nikdy u žádného filmu. Ten pláč bych přirovnal k mému pláči na dědově pohřbu. A jestliže ve mne dokáže nějaký film vyvolat takové emoce, tak je jasné, že nemohu hodnotit jinak. Takže se není o čem bavit, je to za pět hvězdiček.

plakát

Padlé krásky (2004) 

Tak tohle je beze sporu jeden z těch příjemnějších filmů, který dokáže filmového diváka, jako jsem já, velmi potěšit a připravit mu pěkný zážitek z filmu. Rozhodně se tedy jedná o další nadprůměrný film ze severu, tentokráte ze Švédska. Asi mi sedí severská mentalita, nebo mi prostě jen sedí filmový sever, ale ať je to tak či tak, stále znovu a znovu se přesvědčuji, že v severní Evropě se točí pohodové a příjemné, ale přitom nadprůměrné filmy. Zde je hlavním tématem nedostatek financí, které donutí manželský pár, který má tři děti, vyloupit banku, a to za pomoci kolumbijského přistěhovalce Ramona, který se do jedné z jejich dcer zamiluje. Ale to je teprve začátek. Prostě nádherný milý příběh, který dokáže zaujmou a který si tak nějak volně plyne ve svém vyprávění, a diváka si přitom s každou další scénkou více a více podmaňuje. A film kromě příběhu, jehož síla tkví především v jeho obyčejnosti námětu, vyzdvihují do naprůměru také herecké výkony všech hereckých představitelů. Především herečka hrající dívku jménem Ninni a sympatický herec představují chlapce Ramona jsou ve svých rolích prostě úžasní a jejich tváře mi určitě v hlavě zůstanou i hodně dlouho po zhlédnutí filmu. Musím se však přiznat, že když jsem na tento film koukal poprvé, tak jsem u toho usnul, což bylo ale způsobeno pozdním vysílacím časem a únavou. Napodruhé už jsem to viděl celé a jsem tomu rád, protože tenhle příběh je určitě zajímavý a stojí za to se na něj kouknout. Do maximálního hodnocení mu však ještě něco chybí (neumím přesně říci co), ale čtyři hvězdičky jsou také pěkné hodnocení.

plakát

Stephanie Daley (2006) 

Rozhodně se jedná o zajímavé téměř komorní drama, které má určitě pozoruhodné téma a které diváka dokáže nechávat v napětí až do úplného konce filmu. Celé je to vlastně o tom, jak soudní psycholožka Lydie vyslíchá šestnáctiletou Stephanie kvůli úmrtí Stephaniina mrtvého novorozeněte. Stephanie se v myšlenkách vrací zpátky do doby před porodem a vypráví svůj příběh, přičemž sledujeme i její současný život, stejně jako život psycholožky Lydie. Jak už jsem se zmínil, téma je velice zajímavé a koukatelné, film ani příliš nenudí a divák může až do konce odhadovat, jak to vlastně bylo. Hrozně rád bych řekl, že tenhle film přináší něco nového, že je v něčem originální, že přináší divákovi nadprůměrný filmový zážitek, ale pravdou je, že toto drama vůbec nevybočuje z vod průměru. Jistě, téma je zajímavé, ale nic víc. Herci (obzvláště tedy herečky) dělají, co mohou, a jejich hraní je skutečně uvěřitelné, snad také díky tomu, že jsou zde herci téměř neznámí. Ale přesto tu není žádný herecký výkon, který by filmu vynesl příznivé hodnocení. Faktem tedy zůstává, že se jedná o svým způsobem zajímavý film, který neurazí, možná i někoho zaujme, ale to je tak všechno. Předpokládám, že za měsíc už si nevzpomenu ani o čem ten film byl. Takže je to za tři hvězdičky.

plakát

Dlouhý den končí (1992) 

Tak ač mě to mrzí, tak tenhle film se mi příliš nelíbil, téměř celou dobu jsem se nudil nechápal jsem, o co tam vůbec jde, a velmi často jsem se podíval na čas a počítal, za jak dlouho to už skončí. A jakmile počítám a sleduji čas, tak už je něco špatně. Podle popisu děje jsem čekal zajímavý film, který mě zaujme a který se mi bude určitě líbit, protože témata dětství a dospívání mám rád. Ale dost jsem se spletl. Film nemá žádný děj, spíše je to spleť jednotlivých scén, kdy nevíte, co je tam za postavy, kdo ke komu patří, a o co tam vlastně jde. Například scénu, kdy kamera bez hnutí celou jednu minutu pozoruje koberec, aniž by se cokoliv dělo, jsem absolutně nepochopil. Tohle mi prostě nesedlo, čekal jsem něco absolutně jiného. Tenhle film mi připadal jako film určený pro náročné diváky a já jsem si připadal jako obyčejný divák, který nepochopil režisérův záměr a v tomto filmu se jen plácal. Protože opravdu to mnohdy bylo z mého pohledu velice nudné a velice nezajímavé. A samozřejmě absolutně bez děje. Ale i přes tuto kritiku musím na tomto filmu ocenit herecký výkon hlavního dětského představitele. To je jediný světlý bod tohoto filmu, protože ten chlapec hraje úžasně přesvědčivě a právě on vytahuje tenhle film ze silného podprůměru do slabého podprůměru. Nebýt jeho uvěřitelného herectví, asi bych nebyl k filmu tak shovívavý a udělil bych mnohem horší hodnocení. Takhle jsou z toho alespoň dvě hvězdičky.

plakát

Tvoje, moje a naše (2005) 

Pohodová, vtipná a sympatická komedie o sžívání se dvou rodin. Frank má 8 dětí, Helen má 10 dětí, oba se milovali na střední škole, kdy měli i před svatbou, a osud je nyní znovu svedl dohromady, a tak se nastěhují spolu se svými 18 dětmi do jednoho velkého domu s majákem. Je to docela sranda, o tom nemůže být pochyb. Menší dětičky jsou místy roztomilé, místy bych jim dal nejradši pořádně na zadek, dospívající děti (obzvláště dívky) jsou velice sympatické. Dennis Quaid jako fotřík je docela sympatický, stejně jako Rene Russo. Po dějové stránce velice zajímavá komedie, která má zajímavý nápad a která dostává dospělé hrdiny do těch nejšílenějších situací, od nákupu v obchodě až po obrovskou párty uspořádanou doma. Je zde celá řada velmi zajímavých a vtipných momentů, které jsou prostě nezapomenutelné. Já jsem příznivec rodinných komedií, a stejně jako se mi líbil film Dvanáct do tuctu (mám na mysli první i druhý díl), tak se mi líbí i tento film. Rodinným komediím jsem vždy otevřený a většinou se mi i líbí, což je případ i tohoto filmu. Tohle je zkrátka taková pohodová komedie na nějaké nudné odpoledne, případně večer. Kažopádně Raja Gosnell na režisérské židličce dokazuje, že kromě trikových filmů (oba dva díly filmové verze Scooby-Doo) zvládá dobře i rodinnou komedii. Tedy alespoň já si to tedy docela užil a uděluji tři hvězdičky.

plakát

Bude naše (2007) 

Zajímavý film o zajímavém tématu, ale bez zajímavých nápadů. Asi tak bych stručně zhodnotil tento snímek. Ono to samozřejmě zase až tak špatné není. Manželský pár nemůže mít děti, tak manželka svého partnera Stellana téměř donutí, aby se vyspal s jednou ženou, která jim přislíbí, že když otěhotní, tak dítě bude jejich. A skutečně také otěhotní, jenže s touto ženou začne chodit Stellanův šéf a vše se začíná komplikovat. Jedná se o pozoruhodnou vztahovou studii, která je svým zaměřením neuvěřitelně depresivní. A to nejen po dějové stránce, ale i co se týče kulis, protože film příliš nestřídá barvy a filmu jasně dominuje studená bílá barva, což není nikterak povzbudivé. Kromě toho se zde téměř žádná postava neusměje a veselost či alespoň náznak optimismu zde rozhodně nehledejte. Celý film od začátku směřuje k neveselému konci a musí být téměř každému divákovi jasné v průběhu sledování filmu, že tohle nijak vesele skončit nemůže. Co mi však velmi vadilo na tomto filmu, to byla předvídavost děje. Všechny extrémy a zvraty, které mohly být zapracovány do děje, jsou zde skutečně použity, takže jsem vždy dokázal dopředu odhadnout, co se stane v nejbližší době. Co se týče hereckých výkonů, tak ty jsou v rámci možností výborné. Překvapí zde především Matthew Lillard, kterého znám hlavně z komedií jako parťáka Freddieho Prinze Jr. Tady si ovšem střihl velice dospělou vážnou roli, a dost se mu to povedlo. Celkově tedy považuji film za průměrnou záležitost, která dokáže zaujmout tématem, ale už ne originalitou či nějakou inovací. Uděluji tím pádem tři hvězdičky.

plakát

Bloudící duše (2006) 

Rozhodně příjemné překvapení, což bych od filmu, který se odehrává v sanatoriu pro přestárlé lidi, rozhodně nečekal. Příběh je vlastně docela jednoduchý. Dr. Charlie Keegan má vlastní lékařskou praxi, kdy se věnuje léčení důchodců. Ale nejsou mu cizí pojišťovací podvody. A právě za ně dostal od soudu přikázáno odsloužit půl roku v onom sanatoriu. A jak to tak bývá, postupně se sžije se zdejšími pacienty i personálem a začne se mu tam líbit. Musím konstatovat, že první polovina filmu je docela slabší, dokonce možná místy i nudná, ale druhá polovina filmu je naprosto bezchybná, excelentní a beze sporu zajímavá. Tam děj graduje a to je prostě nejsilnější část filmu. A ač se může podle popisu zdát, že film bude smutný o smutných věcech, opak je pravdou. Film ukazuje naději a lásku v několika různých podobách, a v tom tkví jeho kvalita. Neočekával jsem, že film z takového prostředí a s takovou tématikou by mohl být, tak veselý, tak optimistický, tak překvapivě povedený. Jedná se jednoznačně o nadprůměrný snímek, který má rozhodně divákovi co nabídnout a který stojí za vidění. Snad už jen proto, že i my jednou budeme staří, a optimismus není nikdy na škodu. A ač je určitě to, co nám servíruje tento snímek, v opravdovém životě nereálné, nebo spíše nepravděpodobné, přesto je to dobře zpracované a pokud na ten scénář přistoupíte, tak se vám to bude určitě i líbit. Jednu hvězdičku tedy strhávám za slabší první polovinu filmu, ale i tak je to za solidní čtyři hvězdičky.

plakát

Malý zrádce (2007) 

Tento příběh odehrávající se v Palestině mě nesmírně zaujal, aniž bych to dopředu čekal. Děj je velice prostý, ale dá se říci, že právě v prostotě a jednoduchosti tohoto příběhu je kouzlo celého filmu. Příběhem se dostáváme do Palestiny v roce 1947, kdy zdejší židovští obyvatelé napjatě čekají na oficiální uznání státu Izrael. Na to, aby zde vše fungovalo, dozírá britská armáda. A v hlavní roli je zde židovský chlapec jménem Proffi, který Brity k smrti nenávidí a přeje si jejich odchod, ale tak nějak samovolně se skamarádí s britským seržantem Dunlopem a začne se s ním často stýkat, což se však brzo zjistí a chlapec je obviněn ze zrady. Krásný malý příběh, který je však úžasně provedený, úžasně vyprávěný a úžasně zahraný. Takhle nějak si představuji film, který mne dokáže velice zaujmout a po jehož skončení budu smutný, že už je konec. A tenhle film mi utekl opravdu rychle, a po celou dobu jsem si ho maximálně užíval. Lépe to snad ani natočit nešlo. A nesmím opomenout pochválit výborné herecké výkony, a to jak hereckého přestavitele onoho chlapce Proffiho, tak také Alfreda Molinu v roli seržanta Dunlopeho, který byl opravdu vynikající. A ke kvalitě snímku přispívá i malá krátká vložka v podobě skutečných černobílých záběrů z tehdejší doby. A konec filmu je prostě vynikající! Já to vidím jako krásný milý film, který si neklade velké ambice, ale o to lepší je pak celkový výsledek. Za sebe uděluji maximální hodnocení.

plakát

Neklidný (2008) 

Nadprůměrné drama o leckdy nepříliš lehkém životě přináší tento snímek, který se paralelně odehrává v New Yorku a v Izraeli. Moshe, původem z Iraele, žije už 20 let v New Yorku a snaží se protlouci jak se dá a v poslední době se mu začíná dařit na poli básnického umění. Tzach je jeho syn, kterého Moshe zanechal spolu se svou manželkou v Izraeli těsně po jeho narození a zpřetrhal s ním veškeré kontakty. Jenže jeho bývalá manželka nyní zemřela a Tzach, který je ostřelovačem v izraelské armádě, začíná postupně kontaktovat otce a je připraven mu dát důrazně najevo svůj hněv. Film o poutu otce a syna, kteří se nikdy nepotkali, kteří se neznají, a kteří nejsou ve svých životech příliš šťastní. To je hlavní téma tohoto snímku. A musím říci, že velice nadprůměrného snímku. A ač jsou tu třeba některé nudnější či hluché scény, přesto film dokáže zaujmout a dokáže divákovi vpustit do žil trochu toho smutku a trochu té depresivní nálady. I když zase ne příliš mnoho. Film je totiž také o naději, a ta z konce filmu přímo prýští. Herecké výkony jsou zde snadno uvěřitelné, všichni herci si se svými rolemi poradili se ctí. Prostě zajímavý a rozhodně pozoruhodný film, který stojí za to vidět. Dávám čtyři hvězdičky.