Sayko

Klasické grandfinále, u kterých mi většinou (jelikož jsem senzitivní píča) ukápne slzička, se konalo a mě doopravdy kvůli tomu dojemnýmu dopisu od starýho vožraly Hoopera málem slza ukápla. Ale i přes to, že šlo vážně jen o opakování minulých dvou sérií jsem si to užil a to klišé byla celkem švanda.

"Evil Russians!" Proč jsou rusové v každém filmu za ty špatný? Nabušená epizoda, ve které v každém koutu maloměsta (s vlastním supermarketem!) Hawkins celou dobu děje něco zajímavého a nevídaného. No, nevídaného spíš ne, ale všechny postavy, mezi kterými se příběh prolíná, jsou krucifix zajímavý ten drive seriálu mě dostává k šílenství..

Režijní prvotina skvělého herce Jonaha Hilla mě naprosto ohromila a má moje veliké uznání stejně, jako mají i herci tohoto snímku. Dialogy, ze kterých jsem se válel smíchy a zároveň výborně zapadaly do doby let 90, hudba, která mě vnesla do příběhu a utla se přesně v tu pravou chvíli, scénografie, která by jako z oka vypadla nějakýmu skejťáckýmu filmařovi, momenty, kdy mi přestávalo bušit srdce, nebo mě dokázali, jak už jsem psal, neskutečně rozesmát, to všechno do sebe zapadalo jako puzzle. Hltal jsem každičkou sekundu, pecka. Proč mu říkají Kurvadrát? Protože vždycky, když udělá někdo hustej trik, řekne: "Kurvadrát, to bylo hustý!" /MFFKV2019/

Tak tohle mě jako mladého stopaře neskutečně zasáhlo, jelikož jsem se v některých scénách opravdu dost poznával. Stačilo mi pomyšlení na spaní v městském parku jarní Wrocławi, kdy jsem na tom byl pořád dobře, jelikož jsem byl finančně založen, což hlavní postava snímku strádala a o tom i snímek vlastně byl, o levné pracovní síle. Drsná, nemilosrdná realita a “příšerná” atmosféra se v tomto díle Jurise Kursietise zaryje divákovi pod kůži a beznadějnost se stupňuje každou sekundou. Velmi, velmi silný zážitek. /MFFKV2019/

Jaký to dobrý seriál z dílen Netflixu se nám z toho vyklubal! Vlastně ani neznám moc seriálů od Netflixu, které by byly špatné. Každopádně tohle, to je takový The end of the fucking world, akorát se sexuální tématikou. A když myslím sexuální tématiku, opravdu se do toho tvůrci opřeli - uvidíme pár pér, nějaký ty kozy a nechybí ani pořádná prcina. Touto nekorektností se tvůrci snažili zapůsobit na mladou generaci a vážně se jim to povedlo. Řeší se problémy mladých jak ohledně sexování, tak i deprese a věci, které každý z nás v pubertálním věku alespoň jednou zažil. Také z hlediska kamery je to výborně natočeno a takovou barvitost, jako je zde, jste dlouho neviděli. Obsazení je velice sympatické a herci nádherně v rolích sedí, takže si s výborným podtextem hudby seriál užíváte každým douškem.

"Seriál, ze kterého mrazí v zádech". Mě teda nemrazilo jenom v zádech, ale po celém těle. Chernobyl od HBO je určitě jedním z nejlepších učebních materiálů a zároveň nejlepších seriálů vůbec. Zfilmovat totiž tuhle katastrofu zvládlo už hodně lidí, ale nikomu se to nepovedlo tak bravurně. Od samotného výbuchu v 1:23:45 až po Legasův soudní proces jsem nevěděl, jestli náhodou nejsem součástí seriálu. Seriál mě vtáhl do svého dění a jelikož zde nemáme "nudné" výpovědi přeživších ani podrobné popisování chodu reaktoru, naprosto jsem se koncentroval a soustředil na děj. Mini-sérii také obohacovala geniální hudba skandinávské Hildur Guðnadóttir, která se skládala jen ze zvuků reaktoru, to navodilo neuvěřitelnou atmosféru. Herecké výkony všech postav byly samozřejmě vynikající a když jsem je viděl v porovnání s reálnými aktéry Černobylské havárie, musel jsem vzdát hold maskérům.. Pět dech beroucích dílů. Nic víc, nic míň.

"Asombro!" Nepopsatelný zážitek. Možná je to tím, že jde o můj první Almodóvarův zhlédnutý film, nebo snad mým citem pro umění, které zde bylo vyobrazeno, ale tohle je prostě skvost. Už od prvního momentu jsem věděl, že nepůjde o snímek, který dokáže nadchnout jen příběhem, nebo jen obrazem. Zde se povedlo obojí. Strhující příběh filmového režiséra Salvatora Malla mě jako studenta filmu neuvěřitelně nadchnul a ukázal mi, že být slavným režisérem má svoje klady i protiklady, že jde o opravdu rozmanitý život. Tím patrně i poukazuji na to, že jsou zde nevídané herecké výkony, zejména Antonia Banderase v hlavní roli. Obrazová stránka snímku byla tak barevná, až mě v některých chvílích pálili oči. Almodórovi nešlo o to, aby ukázal Madrid a Španělsko v pravém světle, ale spíš o barvitost, které si v běžném životě nevšimneme. Scénografii míhající se na plátně nádherně podkreslovala Iglesiasova hudba, která mě dokázala jak dojmout, tak rozčílit, prostě nádhera..

Nepopsatelně příšerný zážitek se dostal na kameru. Už začínají být mrtví.

Ani druhý díl nezklamal. Tvůrci se ani nemusí snažit udělat příběh hororový, už jen z myšlenky na Černobyl mi jde mráz po zádech. Avšak Mazin překvapil a mě zžírá hutná atmosféra izotopu U235 ještě víc, než v první epizodě.

Vidět hlavní hrdiny, kteří se vrhají na smrt, aniž by o tom věděli a ještě k tomu podle skutečné události, to je silný kafe. Udělat dokument o Černobylu dokáže dnes každej druhej, ale zaujmout diváka tak, aby si uvědomil, že šlo o jednu z největších katastrof světa a že tajit to nebyl nejlepší nápad, to už se tolika tvůrcům nepovede. Seriál servíruje sběh událostí tak, že se mi nechce tomu věřit, ale zároveň mnou prochází husina, protože je to pravda. Silný téma, dobrý zpracování. Alespoň v prvním díle.