Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (260)

plakát

Počátek (2010) 

Dream is collapsing! Přiznávám, čelist mi spadla hodně hluboko. Když vidím tuhle monstrózní masu, napadá mě, že bych se chtěl někdy dostat do snu Christophera Nolana, to musí být opravdu síla. Vychvalovat technickou stránku je nošení dříví do lesa, zmíním tedy jenom efektní zpomalovačky, které vypadaly jak vystřihnuté od Snydera. V celém Nolanovu spektáklu zahlédneme spoustu odkazů na všechno možné (Edith Piaf mě fakt dostala), ale hlavně na sebe samotného. Ve filmu nastane zlom (u mě konkretně let Cotillard s cílem chodník), po kterém už prostě víte jak je to skvělý a že to ve vás jen tak nevyšumí. I přes svoji délku byla Levittova bitka naprosto unášející. Jen doufám, že si právě Levitta Nolan přizve do své "party" herců a vyplní se moje očekávání pro jedno pokračování s číslem tři. Taky se vám zdá Arthur (J.G.L.) s někým podobný? Zajímavé co dokáže Zimmer sám, protože při porovnání s práci společně s kolegou Howardem zjistíme, že soundtracky jsou úplně jiné. A jen na závěr, Shadwellův komentář absolutně vystihuje, i když díky jeho délce se moc popularity nedočká. Napodruhé ještě lepší. Jen těžko se hledají vady. Herci jsou naprosto precizně vybraní.

plakát

Persepolis (2007) 

Forrest Gump v podání Marjane Satrapi. Povinná četba pro všechny ignoranty, která snad nejlépe ukazuje opravdový život a ne jeho filmový převlek. Jen škoda toho konce.

plakát

Osudový dotek (2004) 

I přes některé nepřehlédnutelné vady.

plakát

Funny Girl (1968) 

Krystalická krása při níž si člověk neopakuje nic jiného než Kéž by. Bůh žehnej Technicoloru. Pokud nejste přesvědčeni o bezmezné dokonalosti death metalu a všech tuto věc podporujících individiduí, budou všechny vaše buňky citlivé na feromony skákat až do nebes a to ať jste jakéhokoliv pohlaví.

plakát

Toy Story 3: Příběh hraček (2010) 

To co Pixaráci předvádí nemá obdoby. Opět všem obyčejným smrtelníkům dokazují, že jsou to oni kdo mají patent na animované filmy. Absolutně vyrovnaná trilogie, která se zároveň nijak neodklání od svého poselství. Jednoznačný kandidát na animáč roku. Jestli někdo vystřídá Pixar na královském trůnu, tak bude minimálně šílený.

plakát

Kill Bill 2 (2004) 

Tohle je to co všichni čekali už na začátku. Osobně se mi více líbil první dil a to hlavně díky práci s obrazem a zvukem. U něj bylo aspoň jasné, že jde o nadsázku a proto se dali určité nereálnosti odpustit. Tady to již tak jasné není, na jednu stranu se film prezentuje naprosto opravdově, ale v určitých chvílích se úplně zhazuje. Tarantino nás navnadil na všechny odpovědi i když sám věděl, že jich nemůže dát ani polovinu. A ať si kdo chce co chce říká, Elle je milionkrát sympatičtější a hezčí.

plakát

Kill Bill (2003) 

Tak jako se dají najít díry ve scénáři(ať už záměrné nebo ne), najdou se i úplně nové postupy, které Tarantino ještě nikdy nepoužil, ale dále je rozvinul ve dvou pozdějších filmech. Samozřejmě se drží i staré osvědčené klasiky (o hudbě nemá ani cenu se zmiňovat). Na celém snímku jsou nejzajímavější dvě osoby, které ač je jejich chování pořád a vždy úplně stejné, přebíjíjakékoli různorodé charaktery. Stačí jen počkat na dalšího ostříleného šerifa nebo akční blondýnu, protože Zoe Bell účes nemění zrovna často. Možná, že čím víc se Tarantino pouští do něčeho neprobádaného a přenáší do díla svoje trademarky, tím je dílo zajímavější. Mám ale takový pocit, že právě trademarky jsou to co ho brzdí a až se jich zbaví (nebo je třeba přepracuje), tak nebude stačit stupnice zajímavosti od jedné do deseti. On se však řídí přesvědčením o tom, že dělat věci normáně je nuda. P.S. Stejně by mě ale zajímalo, jestli Japonci máčej hranolky v kečupu nebo v té bílé sra*ce.

plakát

Žlutá ponorka (1968) 

Absolutně skvělý film a to nejen díky písničkám. I přes zdánlivé roztržité přeskakování mezi jednotlivými šílenými místy se zde najde určitá nit nebo spíše motiv, který diváka provází celou dobu. Některé dialogy jsou naprosto geniální a typický britský humor vás také dostane do kolen. Vzpomínky z dětství se vracejí po celou dobu a to je jenom dobře. Jeremy, Hillary, Boobe, PhD???